Seznámení se strategickým dokumentem Evropské unie Vize pro zemědělství a potraviny, kterou před více než 14 dny na Radě ministrů zemědělství EU představil komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Christophe Hansen, a to jako novou vizi Společné zemědělské politiky EU po roce 2027 – to byl hlavní bod programu konference Budoucnost českého zemědělství, kterou uspořádal Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu Senátu PČR.
Na konferenci byl logicky pozván komisař Hansen, aby přítomné senátory, poslance a zástupce odborné zemědělské veřejnosti osobně seznámil s hlavními principy nové vize SPZ, která by měla být přijata a platit po dalších sedm let, po r. 2027.
Ke stěžejním bodům konference podle jejích organizátorů patřilo i vystoupení ministra zemědělství Marka Výborného (KDU-ČSL) a předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Evropského parlamentu Veroniky Vrecionové (ODS). Dalšími řečníky na konferenci byli zástupci nevládních zemědělských organizací, kteří měli za úkol ze svého úhlu pohledu pohovořit o problémech českého zemědělství – o tom, jak současný vývoj v našem zemědělství vidí zemědělci z praxe.
Orientace nové SZP na zajištění vyšší konkurenceschopnosti
Hansen se však pro zaneprázdnění omluvil, proto bylo přítomným účastníkům konference promítnuto video, v němž komisař nastínil hlavní principy, jak by měla nová Společná zemědělská politika vypadat. Podle něho se má SZP více orientovat na zajištění konkurenceschopnosti evropského zemědělství a potravinářství.
Ministr Výborný ve svém úvodním slově potvrdil, že měnící se podmínky v Evropě a ve světě ukazují potřebu zamření se na vyšší konkurenceschopnosti EU a celého sektoru zemědělství a potravinářství na globálních trzích, tj. na zajištění férových podmínek pro všechny zemědělce, na omezení nadměrných požadavků ze strany orgánů EU, a také na podporu vyšší motivace zemědělců produkovat. Načež zdůraznil, že je nutné snížit administrativní zátěž zemědělců.
Europoslankyně Vrecionová připomněla, že v případě Společné zemědělské politiky (SZP) nejde jen o evropské zemědělství, ale i o potravinářství.
Vrecionová se zmínila i o řadě problémů, které při uskutečňování současné Společné zemědělské politiky na léta 2023 až 2027 pálí širší, evropskou zemědělskou veřejnost. Načež upozornila, že na rozdíl od negativních postojů řady evropských zemědělců k přijetí dohody EU s Mercosurem, tuto dohodu nevidí záporně. Uvedla, že tato smlouva se připravovala 20 let, přičemž mezi zemědělci přetrvává záporný názor, který si utvořili při prvních formulacích této dohody. Nyní však byla smlouva doladěna a některé extrémy z původní smlouvy byly již odstraněny. Dodala, že zatím je stále ještě prostor pro diskusi, takže zemědělci by měli ještě své připomínky zasílat orgánům EU.
Otevřená výměna názorů mezi dvěma skupinami českých zemědělců
Poté následovala diskuse účastníků konference. V ní nastala výměna názorů mezi dvěma skupinami – malými hospodáři z rodinných farem a majiteli či pracovníky středních a velkých zemědělských podniků.
Jeden z prvních diskutujících, zástupce rodinných farem, nejprve prohlásil, že se u nás opět objevují tendence zrušit redistributivní platbu ve výši 23 % z přidělených dotací, kdy tato finanční částka je převáděna právě malým zemědělcům. Redistributivní platbu v této značně vysoké výši v roce 2022 zavedla současná vláda, přičemž redistributivní platby ostatních zemí EU se pohybují pouze ve výši 10 až 12 %! Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR logicky, od r. 2022, usilují o její zrušení.
Prezidentka Potravinářské komory ČR Dana Večeřová následně upozornila na to, že při jejím nedávném jednání s novozélandskými farmáři zjistila, že právě ti odmítají obchodovat se zeměmi EU, a to z důvodu příliš přísných předpisů a regulací, což je odrazuje. Dodala, že příkladem je i otázka sledování odlesňování, což musí evropští zemědělci ve svých výkazech uvádět. »Na Novém Zélandě žádné lesy nejsou, jak by to měli novozélandští farmáři vykazovat? Takže je to další námět k revizi některých předpisů EU,« uvedla.
Výborný hovořil i o problémech českého zemědělství
V odpolední části programu konference nejprve vystoupil ministr zemědělství Výborný. Věnoval se mj. problematice středního zemědělského školství. Ministr ve svém vystoupení reagoval na stížnosti a připomínky, které slyší od řady zemědělců, že absolventi středních škol jsou často nedostatečně připraveni pro praxi, to je zvládat pracovní úkoly, které na ně čekají. Výborný poznamenal, že jde o to, že by se studenti během praktické výuky měli více a aktivněji zapojovat do praxe. Dodal, že student na praxi by neměl »zametat« dvůr, či hospodářské objekty, ale měl by být více připuštěn k samotnému průběhu výroby, aby se po absolvování školy mohl stát pro svého zaměstnavatele platným zaměstnancem. To by si vedoucí hospodáři, kde studenti tráví svoji praxi, měli uvědomit.
Přičemž ministr Výborný konstatoval, že problémy, které se objevují na středních zemědělských školách, souvisí s tím, že jejich zřizovateli jsou kraje, takže záleží na podmínkách, které existují v příslušném kraji. Zároveň dodal, že v poslední době navštívil několik středních zemědělských škol a že byl s tím, jak v nich probíhá příprava studentů na jejich vstup do praxe, spokojen.
Doležal: Vývoj v zemědělství je třeba vidět v širším kontextu!
Poté bylo na programu vystoupení zástupců nevládních zemědělských organizací. Jako první promluvil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, který v souvislosti s představením vize nové Společné zemědělské politiky po r. 2027 zdůraznil, že si přeje, aby zemědělci měli pro novou SZP k dispozici velmi silný rozpočet.
Zmínil se i o tom, jak se asi v evropském zemědělství projeví nejen dohoda EU zeměmi Mercosur, ale i obchodní vztahy s Indií, Austrálií a Novým Zélandem a také to, co se rýsuje ve Spojených státech, kdy nová americká administrativa hrozí celní válkou. Zmínil se i o problémech s uhlíkovou stopou. Připomněl rpovněž otázku zbrojení, jak po tom nyní volá řada zemí EU, což může mít vliv na další vývoj evropského zemědělství. Nevynechal ani otázku půjček Evropské unie, to je, jak k této otázce, budou přistupovat členské státy EU.
Poté se věnoval otázce prvního pilíře, tj. přímých plateb, kdy zdůraznil, že zemědělci by měli mít vyšší podporu těchto příjmů. Načež dodal, že od současné vlády neočekává, že by prohlásila, že bude dávat na přímé platby vyšší částku do státního rozpočtu. Jako příklad uvedl sousední Polsko, kde polští zemědělci mají od tamější vlády vyšší podporu příjmů.
V další části svého vystoupení Doležal uvedl, že zemědělcům v rámci stávající SZP narostly nové povinnosti, které musejí plnit. Velmi citelně zemědělcům vzrostly i náklady na výrobu. Logicky hovořil i o otázce zahraničního obchodu. Zmínil se o obchodních vztazích s Ukrajinou, kde mají rozdílné podmínky pro zemědělskou výrobu, než existují v rámci EU.
Dále uvedl, že je nutné Společnou zemědělskou politiku změnit. Konstatoval, že každý zemědělec pro svoji práci potřebuje nízké náklady a dobrou cenu.
Zdůraznil, že problémy evropského zemědělství je nutné vidět v širším kontextu, to je v souvislosti s politickým a ekonomickým vývoje ve společnosti, a to nejen u nás, ale i na evropské a světové úrovni.
Ostrý výpad zástupce rodinných farem proti Agrární komoře ČR
Předseda Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek, který vystoupil jako zástupce rodinných farem nejprve poukázal na řadu dosud neřešených strukturálních problémů v českém zemědělství. Upozornil, že oproti loňskému roku letos na tomto fóru o českém zemědělství chybí prezentace ekonomických výsledků, a to od jasné odborné autority, která by v souvislostech dokázala analyzovat situaci v sektoru a otevřeně pojmenovala jasné trendy. To je podle něho ČSÚ či ÚZEI (Ústav zemědělské ekonomiky a informací). Načež prohlásil, že bez těchto relevantních dat, je na konferenci dán prostor ke sdělení účelově sestavených dat, které nemohou přispět k objektivní debatě.
Důrazně se ohradil proti tomu, že na konferenci byli pozváni především zástupci Agrární komory ČR a jeho tří členských organizací, přičemž upozornil, že existuje celá řada dalších nevládních zemědělských organizací, které hájí zájmy českých zemědělců. Uvedl, že například Asociace soukromého zemědělství je spolkem, který zahrnuje dalších cca 50 zemědělských organizací. Poté dodal, že ho tento způsob výběru řečníků mrzí a že chce, aby to organizátoři konference věděli. »Po více 35 letech po pádu totality si konečně připustíme rozdílné názorové a zájmové rozvrstvení českých zemědělců,« dodal Šebek, který se zaměřil na kritiku Agrární komory ČR.
Problémy českého zemědělství podle něj vznikly v polovině 90. let. Konstatoval, že hlavní problém neleží v dohodách s Mercosurem či Ukrajinou a ani v jiné zahraniční konkurenci, protože ta vždy bude. Zdůraznil, že zatím u nás převažuje podpora úzkých lobbistických skupin v zemědělství. Zmínil se i o tom, že sedláci u nás jsou nespokojeni s nemastnou politikou vlády, která jim, místo naděje, přinesla vyšší daně a zklamání. Konstatoval, že soukromí zemědělci z rodinných farem nevědí, co tato vláda vlastně chce, ale vědí, že svoji příležitost ke změnám, v podstatě, již propásla.
Společná iniciativa zemědělců ke zvýšení konkurenceschopnosti!
Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha, který vystoupil poté, upozornil na otázku potravinové bezpečnosti. »V této záležitosti se setkáváme nyní i s řadou nejistot. České potraviny si musíme sami vyrobit a zpracovat. Na rozdíl od dovozu ze zemí mimo EU platí u nás přísné evropské normy. Jestliže strategickým sektorem by mělo být zemědělství, mělo by to být zohledněno, a to i finančně,« řekl Pýcha.
Hlavními problémy v zemědělském sektoru jsou podle něj nízká produkce a nízká přidaná hodnota z příjmů, které zemědělci dostávají za své potraviny a tudíž jsou závislí na dotacích.
Ekonomické problémy zemědělců se podle něj projevují i v nízkých mzdách zaměstnanců zemědělských podniků, kdy zemědělští odboráři mohou potvrdit, jak složitá jsou každoroční jednání o Kolektivní smlouvě vyššího stupně, to je navýšení mezd pracovníků v zemědělství.
Ovocnáři a zelináři také hovořili o svých problémech
Vzhledem k problémům, které v současné době pociťují čeští ovocnáři a zelináři, dostali prostor u řečnického pultu i zástupci jejich organizací. Nejprve se ujala slova předsedkyně Zelinářské unie Čech a Moravy Monika Nebeská, která upozornila přítomné účastníky konference na to, s jakými ekonomickými problémy se čeští a moravští zelináři ve vztahu k zahraniční konkurenci na našem trhu setkávají. Výsledkem je, že postupně roste dovoz zeleniny ze zahraničí, přitom konstatovala, že naši zelináři, kdyby měli rovnocenné podmínky, by byli schopni velmi dobře zásobovat český trh. Zdůraznila, že právě zelináři jsou ti, kteří ve své práci projevují svůj skutečný vztah k půdě. Proto by měli mít pro svoji další práci lepší podmínky.
Poté vystoupil Předseda ovocnářské unie ČR Martin Ludvík, který rovněž hovořil o tom, jak české a moravské ovocnáře postupně vytlačuje z našeho trhu zahraniční konkurence. Což se projevuje i v úbytku vysázených ovocných ploch u nás. Také on vyzval k lepším podmínkám pro naše ovocnáře.
Miroslav Svoboda