Čertových kamenů u nás je! A proč? Protože čerty se to v naší zemi odjakživa jen hemžilo. Tyhle Čertovy kameny se ovšem nacházejí v Hrubém Jeseníku, kam často zavítali čerti záludní, na které se musí chytře. I když ty kameny třeba geologicky zkoumáme.
A tak jesenické Čertovy kameny jsou skalní útvar nacházející se na severním úbočí Zlatého Chlumu asi 3 km od Jeseníku. Je to útvar 40 m vysoký a 100 m dlouhý. Skalní oblast tvoří několik věží a okrajových skal. Je to skupina skalních hradeb tvořených vypreparovanou žilou žulového muskovitického pegmatitu. Hlavní skála má maximální výšku 40 m, níže je skála zvaná Pekelník a nejníže tzv. Čertovy plotny. Skály vynikají kromě svých rozměrů i drobnými tvary (skalní mísy, sedadla a skalní hřib). Okolní horniny jsou představovány především jemnozrnnou biotitickou a dvojslídnou ortorulou, eventuelně biotitickou a dvojslídnou rulou, místy se staurolitem (ev. granátem, sillimanitem). Stáří těchto hornin je nejasné. Snad kolem 500 milionů let a možná i více. Jde o jeden z největších skalních útvarů na Jesenicku. Je tvořen gigantickými balvany s řadou mís, jež mají i přiléhavá jména, jako např. Čertovo lože, Čertovo kopyto, skalní hřib a další.
Tento skalní útvar dal i jméno turistickému objektu, který byl vybudován v jeho těsné blízkosti na počátku 20. století. Zatímco český název skaliska Čertovy kameny je spjat s prastarou pověstí, vysvětlující vznik tohoto místa, je německý název Harichstein (Harichovy kameny) zcela prozaicky odvozen od jména majitele pozemku, na němž skála stála, německého sedláka z České Vsi Vinzenze Haricha. Výstup na vrcholek je zajištěn řetězy, z plošiny na vrcholku je pěkný pohled do údolí říčky Bělé, táhnoucí se od Jeseníku do Mikulovic a dále do polských rovin, které formoval čtvrtohorní ledovec, s výhledem až k Otmuchovskému jezeru. Co na kamenech budí údiv je jejich umístění, neboť se nacházejí pouze na místech, jež jsou dobře viditelná a vyvýšená. Není divu, že jejich zvláštní rozmístění u lidí vždy budilo obdiv, a nutilo jejich fantazii vymýšlet různé příběhy spojené s tímto magickým místem. Zvláště když v pegmatitu se vyskytují docela hezké nerosty, jako granáty či staurolit.
Čertovy kameny nemají dobrou pověst, jak název napovídá, děje se tu ledacos s temnými silami, páchne to tady peklem a sírou. Povídá se, že za každou skálou se může objevit čert, který láká lidi, aby šli prohlédnout poklady. Kdo se nechal omámit vidinou bohatství, ten už se ze skal nikdy nevrátil. Smutný osud potkal i jistou dívku, snad Kačenka se jmenovala. Její milý Honza se s tím ale nesmířil. Připravil si provazy, v kostele je namočil ve svěcené vodě a vyrazil do skal. Ani nemusel moc pátrat, pekelné mocnosti chystaly past na každého, kdo se sem do divočiny nechal nalákat. Mládenec tedy zčerstva vykročil vzhůru mezi věže a jiná roztodivná seskupení balvanů. Hned u první skály narazil na satanáše, který chasníka vábil na prohlídku bohatství. Honza se s pekelníkem nemazlil a přetáhl ho provazem po hřbetě. Čert zaskučel, schoulil se do klubíčka a Honza toho využil a přivázal ho ke kameni. Ďáblík už věděl, že je zle. Kroutil se, bědoval, prosil a sliboval hory doly, prý Honzu k pokladu opravdu dovede, ničeho se nemusí bát, na takového kujóna by si přece žádnou levotu nedovolil. Honza ale nebyl dnešní, jen provaz ještě trošku utáhl, až ten posel ze samého Pekla bolestí zakňoural. Jasná obloha slibovala pěkné počasí a Honza se jen smál. Když pak slunce vystoupilo vysoko na oblohu a začalo pěkně pražit, provaz vyschl a čert vytrpěl svoje. Od té doby už se tu se svými druhy nikdy neobjevil. Ale prý to není jisté. Tak pozor!
Od chaty Čertovy kameny vás modrá značka dovede až k rozhledně Zlatý Chlum, která dominuje oblasti Jesenicka. Je vzdálena 1,5 km od chaty a v nadmořské výšce 908 m n. m. Rozhledna nabízí ničím nerušený pohled na město, jeho lázeňskou část, siluetu Jeseníků a za dobrého počasí je vidět až do Polska. Tak hezkou cestu a pozor na čerty!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora