Navštěvovat se dá všechno možné. Ježíšmarjá, kolik takového jsem už slyšel, četl, viděl. Že ten navštívil tohle a jiný zase támhleto nebo támhletoho. Možností jsou opravdu bambiliony, jak se lidově říká. Člověk by si řekl, že z té takřka nekonečné nabídky toho, co lze navštívit, snad už ani neexistuje nic, o čem bych ještě neslyšel, nebo bych si to nedomyslel. Vidíte, a přesto existuje.
Nevěřil jsem vlastním očím, několikrát po sobě, i s časovým odstupem a studenou sprchou, se k tomu textu na Novinkách vrátil, dokonce jsem požádal o autorizaci toho, co vidím napsané nejbližší rodinu a sousedy. Hlavně kvůli té neuvěřitelnosti v kombinaci s mým už ne úplně nejmladším věkem…, prostě jestli je se mnou duševně a psychicky všechno v pořádku, zda mi slouží zrak apod., či bych neměl navštívit chlípného Jeníka Cimického, než ho oblečou do teplákové soupravy…
Nicméně rodina mně potvrdila, že ještě neblbnu, že ona čte to samé – ohledné té návštěvy. Cituji pünktlich: »Kromě návštěvy minového pole se Lipavský také sejde se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou nebo premiérem Denysem Šmyhalem.« Ovárek je v Kyjevě a NAVŠTÍVIL MINOVÉ POLE. To prostě nevymyslíš. Ministr zahraničí si vyrazí do válečného Kyjeva (tak zní oficiální zápis z války – za tvrzení opaku je jedna paní učitelka systematicky psychicky týrána), aby tam NAVŠTÍVIL MINOVÉ POLE. Statečný blb. Už chápete, proč jsem sepsal ten navštěvovací úvod? Vnímáte taky ten idiotismus? NÁVŠTĚVA MINOVÉHO POLE. Fakt to nedávám.
Polský básník první poloviny 20. století Julian Tuwim napsal: »Říci někomu, že je idiot, to nemusí být urážka, ale diagnóza.« Při plném vědomí právě citovaného mu přesně tohle vzkazuji. Tuwimovi ne, to dá přece rozum…
Jan Čech
PS: Zahanbit se nenechal ani Blesk, který tomu nasadil festovní romantiku vlahého májového podvečera a tamní pisálci stvořili titulek v tomto znění: Lipavský nečekaně v Kyjevě: Procházka po minovém poli a prohlídka vybombardované nemocnice. Tak »procházka«… Jo, jo, mockrát jsem slyšel ve vyprávění pamětníků, že jediné radostné, co si z druhé války odnesli do civilu, byly romantické procházky po minovém poli. Ta Tuwimova diagnóza vám padne jak na míru šitá.