Když královna Alžběta II. v 50. letech minulého století otevírala první domácí jadernou elektrárnu ve Velké Británii, svět se přišel podívat. Zúčastnili se jí vědci a státníci z téměř 40 zemí. Podle Richarda Butlera, lorda tajné pečeti, šlo o »epochální« okamžik. V 90. letech 20. století – v době největšího rozmachu tohoto odvětví – dodávaly britské jaderné elektrárny více než čtvrtinu elektrické energie v zemi. V roce 2028 však v zemi zůstane jen poslední osamocená jaderná elektrárna, napsal server POLITICO.
Vláda trvá na tom, že jaderná energie, která je zdrojem bezuhlíkové energie, je pro její klimatické cíle i nadále zásadní. Bude znamenat »energetickou bezpečnost a čistou energii a zároveň zajistí tisíce dobrých, kvalifikovaných pracovních míst«, slibovali labouristé před volbami. Je to součást plánu ministra energetiky Eda Milibanda na snížení účtů za energii a na »boj s Vladimirem Putinem«.
Přitom se ale vůbec nestaví a francouzský státní energetický gigant EDF je většinovým vlastníkem pěti zbývajících britských jaderných elektráren: Hartlepool v Durhamu, Heysham 1 a Heysham 2 v Lancashire, Torness ve Východním Lothianu a Sizewell B v Suffolku.
Všechny jsou již v provozu po uplynutí doby jejich životnosti. Čtyři z nich mají být uzavřeny v příštích pěti letech. Pouze Sizewell B má zůstat v provozu – a až bude v roce 2029 odstaven kvůli údržbě, bude Spojené království poprvé po více než sedmi desetiletích bez jaderné energie.
Společnost EDF v současné době staví v Somersetu novou jadernou elektrárnu Hinkley Point C, která má tuto mezeru zacelit – ale stejně jako ostatní projekty EDF má velké zpoždění a miliardové překročení rozpočtu.
Podle plánů by měla být uvedena do provozu v roce 2031, tedy s šestiletým zpožděním. Rozpočet se vyšplhal z 18 miliard liber na 46 miliard liber.
EDF a ministři očekávají, že konečné finanční rozhodnutí o sesterském projektu Sizewell C bude přijato až v roce 2025. Britská vláda se zavázala, že na tento projekt vynaloží více než osm miliard liber v naději, že přiláká další soukromé investory. Zatím se však žádný z nich neuskutečnil.
Jeden z představitelů francouzského energetického sektoru uvedl, že »se (francouzská vláda) již 18 měsíců neúspěšně snaží přimět britskou vládu, aby do projektů vložila více veřejných prostředků«. Smlouva na Hinkley Point C však znamená, že »v tomto vyjednávání máme na Brity nulovou páku«, dodali.
Velká Británie skončila »příliš závislá na francouzské energetice«, řekl serveru bývalý kancléř Kwasi Kwarteng. »Jediný problém, který s nimi mám, je ten, že jsou v podstatě ve vlastnictví francouzské vlády,« dodal s tím, že tak nechává zemi napospas rozmarům francouzských obchodních šéfů a politiků. Společnost EDF zažalovala francouzskou vládu již v roce 2022.
Společnost EDF zdůrazňuje, že do britské jaderné energetiky investovala osm miliard liber. Jiný představitel průmyslu ale uvedl, že dominance EDF má negativní dopad na pracovníky ve Velké Británii. Tvrzení firmy, že 70 procent hodnoty výstavby Sizewell C půjde do Velké Británie, je podle něj »pěkná blbost« a vychází z »vymyšlených čísel«.
Politickou vinu přitom lze podle serveru svalit již na konzervativního premiéra Johna Majora na počátku 90. let. Julia Pykeová, výkonná ředitelka společnosti Sizewell C, poukázala na »honbu za plynem« po rozpadu Sovětského svazu a na Majorův odmítavý postoj k rozšiřování jaderné energetiky. »Co se stane, když uvedete průmysl do úpadku, je to, že – nepřekvapivě – upadá, a proto je mnohem těžší ho obnovit,« řekla.
Jako premiér Boris Johnson vytýkal Majorovým labouristickým nástupcům, že nestaví nové jaderné elektrárny. Gordon Brown prodal v roce 2008 aktiva země společnosti EDF za 12 miliard liber a slíbil, že do země přijdou soukromé investice, které pomohou postavit osm nových elektráren. Brown označil jadernou energetiku za »obrovskou příležitost pro britskou ekonomiku a pracovní místa«. Přesto se za jeho vlády nezačalo stavět.
Kwarteng viní Whitehall. Tvrdí, že od objevení ropy v Severním moři v 60. letech 20. století zachvátil vládní mašinérii krátkodobý »pohled státní správy«. »Nikdy jsme se nepokusili o oživení jaderné energetiky, protože byla příliš drahá, přestože poskytuje určitou míru bezpečnosti a je velmi stabilní.«
Jaderná energetika stále zajišťuje 15 procent energetického mixu Velké Británie. Ministři však čelí otázkám, zda plány postupují dostatečným tempem.
Tom Greatrex, někdejší labouristický poslanec a nyní šéf lobbistické skupiny Nuclear Industry Association, řekl: »Jedním z poučení z posledních 10-15 let by mělo být to, že pokud se nepostaráte a nepřijmete rozhodnutí, která se v takovém časovém horizontu uskuteční, dostanete se do mnohem horší pozice.«
(cik)