9. října 1874 najdeme v kalendáři napsáno, že je Světový den pošty. Jde o připomínku dne, kdy v Bernu vznikla z jednotlivých národních pošt Světová poštovní unie (UPO). Tak se prý propojil svět. Světovým dnem se však stal o mnoho desetiletí později, v roce 1969 při příležitosti kongresu konaném v Tokiu. Může se tedy slavit. Osobně bych však tento den změnil na Den pošťáků, protože například vedení naší České pošty se slavení týká podle mne velmi málo.
Proč, můžete se zeptat. Protože loni podnik vykázal údajně 756 milionů ztráty, což je sice méně než předloni, ale je to, alespoň si myslím, hodně. Odpovědnost někdo nese. Obyčejně to bývá šéf organizace. Jinak je tomu v Česku. Generální ředitel má mít smluvní plat 8,015 milionu, což je víc, než bere předseda vlády, přičemž pevná složka je 3,78 mil. To vše si ostatně lze přečíst na internetu. Plat pochopitelně dostává, na tom není, co měnit. V jedné reakci čtenáře bylo napsáno, že by se generální měl stydět, když obyčejné pošťáky pošta odměňuje ‚tak macešsky‘. Nečetl jsem, že by se styděl anebo omlouval a vzkázal svým podřízeným, jakože za nic nemůže, protože to mu ti nahoře napsali do pracovní smlouvy proti jeho vůli a co je psáno, se musí přece dodržovat. Z jeho platu jsou ovšem odvozeny platy jeho nejbližších podřízených, náměstků, ředitelů, podředitelů, atd. I ti to mají ve smlouvách.
Při tom oni podřízení, nemyslím zmíněné funkcionáře, ale ty ‚obyčejné pracovníky‘ pošty, dostali na ruku v jednom roce 243 768 Kč, tedy 20 314 korun na měsíc (údaj k 2. říjnu 2024). Za současné inflace je to skoro ‚na ručník‘. Prý není na vyšší platy, mohli jsme slyšet zdůvodnění. Není? A proč, také to bylo publikováno, Česká pošta bude mít v krátké době 1011 nových automobilů, z toho 371 škodovek fábií, 181 dízláků Dacia, 105 užitkových nafťáků zn. Fiat a 351 dieselových renaultů. Má to znamenat, že dosavadní vozy jsou v takovém stavu, že je najednou třeba všechny nahradit? Nebo jde o zakázku, za níž stojí něčí zájem a čísi všimné? Pak by příslušný ministr měl konat a prověřit ji. Je ovšem možné, že v rámci současných zákonů je vše legální, protože lobbisté patří neodmyslitelně k současnosti a jsou kryti zákonem.
Špatný stav financí vedl vedení Pošty k prodeji nemovitostí. Letos to mělo být za půl miliardy korun. Ikonická budova v Jindřišské ulici v Praze byla také v nabídce. Neprodala se. Prodejní cena byla zřejmě příliš vysoká, ale vedení pošty se nevzdalo. Bude k dispozici příště. Jistě za přijatelnou cenu pro vyhlédnutého zájemce. Jen je třeba nějaký den počkat, než se zapomene, kolik by správně měla stát.
Výnosy z prodeje se prý využívají pro činnost odboček mimo města. Loni se prodalo 45 budov. Průběžně se v prodejích pokračuje. Proto údajně může pošta nadále nabízet služby těm, kteří jsou na jejich práci odkázáni a nemají dost možností si dojíždět s poštovními zásilkami nebo pro ně do vzdálenějšího města. Jinak i je by musela zrušit. Zapomíná se ovšem při tom dodat, že mnohde musí Obecní úřady přispívat anebo ‚vzít na sebe‘ veškeré náklady na poštovní služby.
S likvidací odboček souvisí i propouštění ‚nadbytečných‘ zaměstnanců. Paradoxem ovšem je, že na jedné straně jsou zaměstnanci propouštěni, na druhé se v krátké době hledají doručovatelé nebo další pracovníci provozu. Chápu ovšem, že každý není ochoten za každého počasí roznášet poštu po někdy i rozsáhlém rajonu.
Podivné ovšem je, že vedení plánuje prodej Balíkovny do soukromých rukou, přičemž právě ona je jednou z částí, jež drží Českou poštu ‚nad vodou‘. Proč se tedy má prodat? Nevidím jiný důvod, než to, že je třeba zřejmě pomoci ‚dalšímu z kamarádů‘ mocných, aby ‚neumřel hlady‘, tedy se dostal k výnosnému majetku. Už nejsou ‚devadesátky‘, a tak vše zajisté bude probíhat ‚podle zákona‘.
Nedivte se, že mě napadlo vyslovit otázku: Má jít o postupnou privatizaci celé pošty? Metoda ‚ukrajování‘ by tomu nasvědčovala. Také proto tak vysoký plat pro manažery, přičemž v žádné smlouvě není bod o ‚potrestání za špatné hospodaření‘. Jenže u koho začít?
Když jsem se podívala znovu do kalendáře, zjistila jsem, že následující 10. říjen je zapsán jako Světový den duševního zdraví a ptám se, zda ti, co právě tento svátek prosadili, věděli, že jednou, v zemi uprostřed Evropy, budeme mít neoddiskutovatelný důvod, proč ho je třeba slavit.
Dana Lysáková
Oni asi chtějí dokázat platnost své teorie, že stát je nejhorší vlastník. V jejich podání jistě.
No a jako bonus si rozprivatizují zbytek našeho národního majetku.
Kapitalismus je nemorální společenský a ekonomický systém. Tuto kapitalistickou nemorální zrůdnost si lidi v Československu vyzvonili klíči od svých bytů, které dostali od socialismu.
A z toho nemorálního systému jste během budování rozvinuté socialistické společnosti museli nakupovat technologie a za ty zlé devizy na cokoli vyvinuté po roce 1960.
A byty nebyli „jejich“ ale státní nebo družstevní, nebo snad chcete řící, že tzn. dekret na byt byla smlouva o vlastnictví? Proč tedy bujel obchod s výměnami bytů za doplatek?
Západ byl a stále je historicky bohatší a vyspělejší, není to „zásluha“ kapitalismu, ale drancování zbytku světa.
Byty v družstevním vlastnictví patří členům družstva a byty ve státním vlastnictví patří občanům.