Jako děti mají své zájmové kroužky v základních školách, mají je i dospělí. Minimálně jeden. Politický. Jmenuje se Senát. Stačí vám pár stovek hlasů a na 6 let jste – ovšem na rozdíl od dětí, kterým ten kroužek musí rodiče zaplatit – vysmátí, máte zajištěno živobytí, navíc bez zodpovědnosti. Pěkně v teploučku, mraky finančních náhrad, nulové starosti.
Miloš Vystrčil, předseda Senátu PČR: »Plat poslance a senátora bez dalších funkcí činí 102 tisíc korun hrubého. Na dalších v součtu skoro 200 tisíc mohou vyjít paušální náhrady a náklady za asistenty, experty, kancelář či byt. Každý zákonodárce dostává kromě svého platu paušálně více než 15 tisíc korun na reprezentaci a stravné. Další paušální náhrada na dopravu se liší podle vzdálenosti Prahy od obce, kde má poslanec trvalé bydliště. Čím delší je jeho cesta, tím více dostane. Často poslanci kandidovali jinde, než kde jsou hlášeni. Tento díl paušální náhrady se pohybuje od 38 do 57 tisíc korun. Využití těchto paušálů se nijak nekontroluje. Jsou součástí příjmu zákonodárců vypláceného parlamentem.« (zdroj: vystrcil.cz)
V České republice je zhruba 8,5 miliónu oprávněných voličů. Nově zvolení senátoři opírají existenci svého mandátu o počet hlasů v řádu pouhých tisícovek, někteří dokonce hluboko pod 10 tisíc, několik lehce nad tuto početní hranici (ve finále = prašť jako uhoď) – namátkou Přemysl Rabas v Chomutově dostal ve 2. kole 6862 hlasů (celková účast druhého kola 17,5 %). Pecka, co? Přitom Senát má podle Vystrčila roční rozpočet přes 660 miliónů korun. S takovými mandáty od voličů, tak chatrné je mají všichni senátoři do jednoho, vyhazujeme každý rok oněch 660 miliónů z okna. S tak cedníkovým mandátem přece nic takto nákladného v normální společnosti nemůže existovat. Jestli senátoři a senátorky chtějí zájmový kroužek po práci (jako děti po škole), nechť jim ho rodina zaplatí a scházejí se do alelujá. Ale za 660 mega? Boha jeho…
Robert Fish
Český Senát je zbytečný a drahý. Je to odkladiště a muzeum politických mrtvol, které zasmraďují republiku svou zbytečností a zatuchlostí.
Jediná cesta, jak legálně senát zlikvidovat, je opakovaný úspěch jednotné kandidátky všech odpůrců senátu. A zároveň protisenátní většina ve sněmovně.