…nejlépe s prominutím do hajzlu, aby se už nevynořili. Ne na věky věků splachovat lidská obydlí a lidské životy. Je mi opravdu na zvracení ze všech těch žvástů kolem příčin povodní. Všichni do jednoho se vyhýbají podstatě. Buď jsou tak tupí, hodně z nich ano, nebo tak činí úmyslně. Těch je taky dost. Každý úplný pitomec zase není. Když se voda vylije z koryt, zábrany jsou potom účinné asi tak jako prasklý prezervativ. 99 ku 1 v neprospěch zadržitelnosti vylité vody. Prioritně přece musí jít o to, aby se ta voda z koryt měla kam vsáknout, nikoli aby ji cosi uměle vytvořeného zastavilo. Proč jsem se tak rozohnil? Dostali jsme do redakce zajímavé postřehy od jednoho našeho čtenáře (jméno redakce zná). Píše:
Povodně zavinili předseda KDU-ČSL Marian Jurečka a »vrchní lesník« Andrej Babiš, od roku 2011 nejvíc těží ve státních lesích Babišovy firmy UNILES a Wotan Forest. Nechali v Česku rozšířit kůrovce, aby mohli harvestory (kolová mechanizace) rabovat lesy.
Odlesnění vede ke vzniku povodní. Odlesněná půda po kůrovcové těžbě ztrácí schopnost zadržet vodu. Jedná se o tzv. RETENČNÍ SCHOPNOST. Předseda KDU-ČSL, tehdejší ministr zemědělství Marian Jurečka, jmenoval ústřední ředitelku Státního pozemkového úřadu (SPÚ) Svatavu Maradovou (v červnu 2014) a generálního ředitele státního podniku Lesy ČR Daniela Szóráda (v dubnu 2014).
Oba byli bez praxe ve státní správě, tj. nesplnili podmínku předchozí čtyřleté praxe ve správním úřadu dle služebního zákona, a oba byli ve střetu zájmů. Svatava Maradová byla dlouholetou ředitelkou a členkou představenstva brněnské společnosti Geocart CZ, a.s., firma Geocart CZ dostávala řadu zakázek od SPÚ. Daniel Szórád byl dlouholetý obchodní ředitel lesnické společnosti CE WOOD, a.s., firma CE WOOD dostávala miliardové zakázky od Lesů ČR, CE WOOD navíc vedla proti státnímu podniku Lesy ČR devět let trvající arbitráž o 3,75 miliardy korun, kterou CE WOOD v roce 2013 prohrála.
V roce 2015 Maradová a Szórád nezákonně a podvodně prolomili Benešovy dekrety a vydali 24,5 tisíc hektarů státních lesů v Jeseníkách Biskupství ostravsko-opavskému, jež je převedlo do vlastnictví Olomouckého arcibiskupství.
Voda do města Jeseník se valila z Polesí Rejvíz v majetku Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, s.r.o. (ALSOL). Voda do města Vrbno pod Pradědem se valila z lesního majetku Biskupství ostravsko-opavského v oblasti Jeseníků (6,5 tis. ha).
Olomoucké arcibiskupství o tyto lesy od roku 2016 řádně nepečovalo a způsobilo v Jeseníkách rozsáhlou kůrovcovou kalamitu, včetně Národní přírodní rezervace Rejvíz. Předmětné lesy byly do roku 1946 majetkem nacistického Vratislavského arcibiskupství a byly na základě Benešových dekretů zestátněny v roce 1946 ministrem zemědělství Ďurišem, ROZHODNÉ DATUM: 30. 8. 1946 vydal konfiskační vyhlášku Okresní národní výbor v Bruntále, čj. 8180-VIII/46.
Vratislavský arcibiskup ThDr. Adolf kardinál Bertram byl známý sympatizant nacistů, Hitlera a Henleina. Už od počátku 30. let se aktivně zapojoval do Sudetoněmecké strany a rozmíšky českého a sudetského obyvatelstva rozdmýchával pronacistickými a protičeskými kázáními. Když 1. října 1938 německá armáda obsadila pohraničí Československa, arcibiskup Bertram jménem všech německých kardinálů zaslal Adolfu Hitlerovi děkovný telegram a oznámil mu, že celá katolická církev v Říši oslaví v neděli vůdcův úspěch slavnostním vyzváněním. Vratislavská arcidiecéze vydala prohlášení, ve kterém byla válka s Polskem označena za svatou válku. Na počest porážky Polska nacistickým Německem a dobytí Varšavy 28. září 1939 nařídil arcibiskup Bertram rozeznít zvony po celém Protektorátu.
Britští, sovětští, francouzští váleční zajatci byli v Jeseníkách za 2. světové války vězněni v pracovních táborech Komorního ředitelství arcibiskupských lesů, pro které pracovali v lesích. Byly to tyto arcibiskupské tábory z celkem 40 táborů Stalag VIIIB v Jeseníkách: Bílá voda R 599, Dolní Domašov R3, Dolní Domašov F, Horní Domašov R2, Javorník E 354, Nová Červená Voda R 86, Nýznerov R 237, Nýznerov R 732, Nýznerov E 109, Račí Údolí E, Rejvíz P, Rejvíz R 12, Rejvíz E 781, Rejvíz F, Vidle P a další. Podmínky v arcibiskupských táborech byly kruté, mnoho zajatců zemřelo.
Není těžké pochopit, proč volby nemohou být odloženy – předvolební kampaň již byla zaplacena a marketéři nyní čekají už jen na výsledek, výnos a obrat. Vyjedený stát také nechce rozhazovat peníze na tisknutí další sady volebních lístků; ty musí utratit za stíhačky a vraždicí drony. Na podzim je třeba rozjet očkování, chřipky, deprese a další epidemie. Podzimní rozjezd moru nelze odložit nebo přesunout na jindy – volby tedy musejí proběhnout ještě před ním. Články s úsměvnými titulky typu »Ústavní právník: Konání voleb je o fous lepší než jejich odklad« pak vše výše zmíněné již jen rámují a podtrhují, a stravitelně vysvětlují naivnímu čtenářstvu.
Zpracoval: Pavel Votruba