Čína při zvyšování HDP využívá méně přírodních zdrojů a země to zvládá velmi dobře, uvedl německý expert.
»Čína rok od roku soustavně zvyšuje energetickou účinnost svého průmyslu,« uvedl Raimund Bleischwitz, vědecký ředitel Leibnizova centra pro tropické mořské studie v Německu, v nedávném rozhovoru pro agenturu Xinhua.
Tento profesor zabývající se globálními udržitelnými zdroji na univerzitě v Brémách se již řadu let věnuje problematice udržitelného rozvoje a působí jako poradce Evropské komise a britské vlády. Na výzkumu oběhového hospodářství spolupracoval také s čínskou Šanghajskou univerzitou Jiaotong a dalšími čínskými vědci.
»Produktivita využívání zdrojů se v Číně od roku 1990 zdvojnásobila a zvýšila se i energetická účinnost, čímž se snížilo znečištění životního prostředí a emise uhlíku,« poznamenal Bleischwitz.
Čísla ukazují, že se v Číně v posledním desetiletí neustále snižovala energetická náročnost, což vedlo k úsporám energie odpovídajícím přibližně 1,4 miliardy tun standardního uhlí a ke snížení emisí oxidu uhličitého o přibližně tři miliardy tun, uvádí se v bílé knize o energetické transformaci Číny, která byla zveřejněna minulý měsíc.
Bleischwitz vyzdvihl postavení Číny jako největšího světového investora do obnovitelných zdrojů energie s největší výrobní kapacitou na světě. Kromě toho se Čína stala světovým lídrem ve výrobě elektromobilů, což považuje za obzvláště působivé.
Z bílé knihy vyplývá, že v roce 2023 bude na Čínu připadat více než polovina nově instalované globální kapacity obnovitelných zdrojů energie. Od roku 2014 do roku 2023 vzrostl celosvětový podíl nefosilních paliv na spotřebě energie z 13,6 % na 18,5 % – přičemž Čína se na tomto nárůstu podílela 45,2 %.
Bleischwitz uvedl, že Čína i Německo mají v oblasti oběhového hospodářství dlouhou tradici, která trvá již více než 20 let. Poukázal na to, že jedna z oblastí potenciální spolupráce mezi energetikou a oběhovým hospodářstvím spočívá v oběhovém designu technologií pro obnovitelné zdroje energie, jako je například výroba větrných turbín a lopatek způsobem, který umožňuje opětovné využití komponentů, jako jsou uhlíková vlákna.
»To je další hranice, kde mohou obě země těžit, vzhledem k tomu, že Čína je největším vývozcem těchto technologií,« vysvětlil.
Podle Bleischwitze, pokud Čína přijme model ekologického designu s jasnými specifikacemi materiálů, jako je »materiálový pas« pro obnovitelné technologie, mohly by být tyto materiály znovu použity a recyklovány v jiných zemích, což by významně přispělo ke globální ekologické civilizaci.
Pochválil také čínský rozvoj ekologických průmyslových parků a poznamenal, že značná část výroby v zemi se odehrává v těchto parcích, které v Číně hrají mnohem větší roli než v Německu a dalších zemích Evropy.
»V rámci těchto průmyslových parků je vznik ekoprůmyslových parků obzvláště důležitý,« řekl Bleischwitz. »Zajímavé pro nás bylo především soustavné hodnocení těchto parků. Úspěšné příklady se postupně v Číně rozšiřují. Tento mechanismus rozšiřování a vylepšování demonstračních projektů umožňuje, aby se inovace nakonec staly obecnými standardy.«
Pokud jde o změnu klimatu, Bleischwitz zdůraznil, že je třeba se zaměřit na odvětví zemědělství. Navrhl, že by se Čína mohla poučit od EU v oblasti agrofotovoltaických systémů, které kombinují výrobu zelené elektřiny se zajištěním stínu pro plodiny v době sucha.
»Zemědělství se tak stává energeticky nezávislejším, protože elektřina se vyrábí na farmách. Snižuje také potřebu vody a pomáhá ekologizovat zemědělská vozidla,« vysvětlil Bleischwitz.
Bleischwitz rovněž ocenil čínskou koncepci ekologické civilizace, která vyzývá k zamyšlení nad tím, zda by měl být vždy upřednostňován hospodářský růst, nebo zda je zapotřebí širší chápání prosperity.
Vyzval k tomu, aby se rozvoj ekologické civilizace stal nejen dlouhodobým cílem, ale také součástí každoročních reformních kroků. »Hledání alternativ nad rámec HDP jako měřítka úspěchu je důležité jak pro Evropu, tak pro Čínu,« řekl.
(Xinhua)