Američtí a evropští archeologové přesně změřili stáří zatopeného mostu na ostrově Mallorca a zjistili, že tento kus země byl osídlen lidmi nikoli před 4,4 tisíci lety, jak se vědci v minulosti domnívali, ale mnohem dříve – nejméně před 5,6 tisíci lety, informovala tisková služba Jihofloridské univerzity (USF).
»Původně vědci předpokládali, že Mallorca byla osídlena asi před 9 tisíci lety, ale pozdější radiokarbonová analýza ukázala, že se tak stalo asi před 4,4 tisíci lety, což se časově shoduje s dramatickými změnami ve struktuře ekosystémů ostrova, včetně vymření místních kozorožců-antilop. Objev vědců posouvá dobu výskytu člověka na ostrově téměř o dva tisíce let,« uvádí se ve zprávě.
Objev učinil tým archeologů pod vedením profesora USF Bogdana Onaka při zkoumání jedné z nejstarších staveb na ostrově Mallorca – potopeného kamenného mostu, který se nachází poblíž vchodu do podvodní jeskyně Henovesa ve východní části ostrova. Tato podvodní jeskyně a s ní spojené struktury a artefakty byly objeveny koncem 80. let 20. století a od té doby se staly turistickou atrakcí.
Most a jeskyně jsou stejně zajímavé pro historiky a archeology, kteří se zabývají kolonizací Mallorky a dalších středomořských ostrovů. Vědci se opakovaně pokoušeli určit stáří této stavby a vypočítat dobu osídlení ostrova, ale bránila jim v tom špatná zachovalost úlomků kostí a keramiky nalezených v jeskyni a v blízkosti mostu.
Vědci určili přesné stáří mostu zásadně odlišným způsobem, který souvisí s tím, že se v jeskyni a na povrchu mostu nacházejí krápníky a různé výrůstky, které vznikly v těch obdobích, kdy byla hladina moře mnohem nižší než dnes. Následně byly tyto struktury překryty vrstvou tzv. freatických sedimentů, jejichž studium struktury a izotopového složení umožňuje určit dobu, kdy byly jeskyně a most zaplaveny mořskou vodou.
Měření provedená vědci ukázala, že se tak stalo nejméně před 5,6 tisíci lety, což je mnohem více než nejnovější radiokarbonové odhady stáří mostu, získané analýzou vzorků uhlí, popela a úlomků kostí. Takové datování posouvá dobu osídlení Mallorky téměř o dva tisíce let a hovoří také ve prospěch skutečnosti, že jeskyně sloužila jako zdroj sladké vody a dalších důležitých zdrojů pro obyvatele ostrova, uvedli vědci.
(cik)