Nejnovější návrh rozhodnutí Evropské komise o uvalení vysokých dovozních cel na čínská elektrická vozidla rozhodně poškodí evropské podniky, protože toto rozhodnutí ignoruje jasnou skutečnost: společné blaho a strádání v průmyslových řetězcích.
Někteří politici mají plné ruce práce s rozdmýcháváním obav z údajného rizika přílišné závislosti na výrobcích vyrobených v Číně a zároveň vytrubují do světa příběh o snižování rizika, ale zapomněli na skutečnost, že čínské elektromobily se stále více vyrábějí globálně, což znamená, že vztyčení celní bariéry místnímu průmyslu v Evropě neprospěje.
Čínské odvětví výroby elektrických vozidel má rozsáhlý průmyslový řetězec a zahrnuje i významnou účast Spojených států a Evropy. Automobilové díly a součásti elektromobilů vyráběných v Číně, od montážních robotů a čipů do automobilů až po pneumatiky a stereosystémy, jsou důkazem úzké spolupráce mezi globálními společnostmi v různých průmyslových odvětvích.
Stejně jako u iPhonu lze jen stěží s naprostou jistotou říci, že je či není vyroben ve Spojených státech, protože každý výrobek, který sjíždí z výrobních linek, prošel globální cestou, na níž se podílí více dodavatelů v různých zemích.
Tato kontrola reality dobře odráží středeční reakci Čínského sdružení výrobců automobilů (CAAM), které varovalo, že krok Komise by mohl »vážně ovlivnit automobilový průmysl EU, zaměstnanost a úsilí o ekologický a udržitelný rozvoj«.
CAAM vyzvala evropskou stranu k zachování dialogu a spolupráce s cílem podpořit »spravedlivé, nediskriminační a předvídatelné tržní prostředí«, které by přispělo k rozvoji automobilového průmyslu.
Automobilový průmysl v Číně a Evropě se vzájemně velmi dobře doplňuje, což opakovaně prokázaly společnosti BMW, Volkswagen, Faurecia a další společnosti z EU, které v Číně rozšiřují své podnikání v oblasti vozidel na novou energii (NEV).
Zahraniční značky totiž zaujímají významné postavení v čínském vývozu elektromobilů. Příkladem je Tesla, která se v roce 2023 umístila na stabilním prvním místě v objemu čínského vývozu NEV.
Čínské společnosti, jako jsou CATL, NIO a BYD, mezitím vybudovaly továrny v evropských zemích včetně Německa a Maďarska, čímž přispěly ke konkurenceschopnosti průmyslu elektrických vozidel v EU.
Návrh rozhodnutí o uložení konečných vyrovnávacích cel však zvýšil obavy čínských výrobců elektrických vozidel z možných rizik investic v Evropě.
Průmysloví analytici kritizovali využívání »nadměrné kapacity« jako záminky k panpolitizaci hospodářských a obchodních otázek s cílem omezit čínský průmysl elektrických vozidel. Taková opatření nejenže neřeší vlastní průmyslové problémy příslušných zemí, ale budou dále brzdit růst globálního obchodu a oživení světové ekonomiky.
Vzhledem k tomu, že vyšetřování komise pokračuje, stojí za zmínku, že šetření týkající se čínských elektromobilů, které začalo v říjnu loňského roku, nebylo iniciováno průmyslovými odvětvími EU, ale jednalo se o akci z moci úřední, což znamená, že ji zahájila komise na základě hrozby vzniku škody.
Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků ve středu reagovala, že v šetření komise je závažný nedostatek procesní transparentnosti, který neposkytl objektivní analýzu ukazatelů poškození průmyslu EU.
V ostrém kontrastu s odporem některých politiků EU vůči čínskému průmyslu elektrických vozidel je jeho vítání ze strany širšího trhu. Čínští výrobci elektromobilů například pronikli na trhy jihovýchodní Asie, včetně Thajska a Indonésie, navázali partnerství s místními společnostmi a založili výrobní závody.
Deník New York Times popsal ambiciózní cíl Thajska, aby do roku 2030 tvořily elektromobily 30 % jeho automobilové produkce, jako cíl, »který se zdá být bez čínských společností nedosažitelný«.
Na mexický trh zatím vstoupilo nejméně 12 čínských automobilových společností, což by mělo usnadnit místní přechod na čistou energii a posílit jeho konkurenční postavení v globálním odvětví elektromobilů.
To vše stačí k ilustraci toho, co může být přehlíženo mylnými představami o průmyslových řetězcích. Nejde jen o již globalizovaný průmysl elektromobilů. Spolupráce průmyslových řetězců od čipů po polovodiče je názornou ukázkou společenství se sdílenou budoucností lidstva v průmyslovém věku.
Někteří politici s oblibou hrají na kartu »čínské hrozby«, aby získali politický profit, a podněcují strach z tzv. průmyslových řetězců zaměřených na Čínu. Pravdou je, že nikdy neexistoval globální dodavatelský řetězec, který by se soustředil kolem jediné země, a nebude existovat ani v budoucnu.
Dynamika a udržitelnost hodnotových řetězců, včetně klíčových aspektů, jako je výzkum a vývoj, se musí opírat o spolupráci soustředěnou na více zemí světa.
Co však politický odpor nemůže změnit, je trend, že podniky jsou stále více vzájemně závislé a tvoří integrovaná společenství se společnými zájmy. Otevřenost, propojení a vzájemně výhodná spolupráce jsou tedy jedinou správnou volbou.
(Xinhua)