»S velkým znepokojením sledujeme počínání ministerstva kultury v sousedním Slovensku. Čistky, které provádí a hodlá nadále provádět v kulturních institucích, činí primitivními metodami, s důvody průhledně ubohými a vylhanými…«
To sledujte, a hodně pozorně, poněvadž tohle je jen předtančení, plesová sezóna teprve začne… – upřímně já vzkazuji rádoby českým umělcům, kteří se tímto prohlášením rozhodli podpořit neméně morálně nemravné slovenské kolegy. Inu, ruka ruku myje, v listopadu 1989 tomu nebylo jinak. »Pronásledovaní« hérci a hérečky, kteří neslezli ze socialistických televizních obrazovek »zrazu na ráz« odhodili svůj morální širák v dál a jali se zuřivě kopat do všech těch, kteří je tu za Husáka živili – často nad poměry a neadekvátně tomu, co předváděli.
Dnes jsme ve stejném scénáři, i režiséři jsou z týchž lóží. Rozdíl je nepatrný – zatímco v listopadu 89 hérci a hérečky a další pofidérní umělci odkudkoli bažili po všech těch západních dekadentních sračkách, teď jim je na Slovensku ministryně kultury natvrdo bere, a oni pochopitelně zuří. Morálně zkažení najednou nemají co do huby a co z ní vypouštět. Proto tak hlasitě cvakají zuby naprázdno. A morálně zkažení zpoza západní hranice solidárně cvakají s nimi, neboť morální, takto umělecká, dekadence nezná hranic. Podporu rovněž vyjadřují Asociace profesionálních divadel ČR a zednáři z Českého centra Mezinárodního PEN klubu. Brááááávo, brááááávo!!! Už jste komplet. Ještě snad abyste do toho pustili umělou inteligenci, jež by in memoriam vyzpovídala Vaška Havlů, co on by k tomu zachrchlal.
»Současně chceme vyjádřit naději, že podnikatelské kruhy i jednotlivci by mohli založit Česko-slovenský kulturní fond, který by finančně podporoval postižené jednotlivce i rodiny na Slovensku,« navrhuje ono zmíněné prohlášení. »‘Jelikož se píše rok 2024, a ne 1950, mám za to, že si to u Vás vláda nějak popletla,‘ vzkázal slovenským kolegům divadelník Suchý. Prohlášení dále podpořili například režisérka Olga Sommerová, herci Boleslav Polívka a Ivan Trojan, zpěvačka Iva Bittová nebo spisovatel Jiří Kratochvil,« zásobuje nás ČTK.
Vy se třeba upodporujte, já vyjadřuji podporu slovenské ministryni kultury. Právě na Slovensku a nikde jinde se totiž dneska hraje o naši budoucnost.
Robert Fish
No přesně Roberte. Za komunistů se tihle dekadenti zakazovali, zavírali do lágrů a věznic, donutili k emigraci, nebo prostě popravili. A byl pořádek. Nevím proč Vámi zmíněného dekadenta Jiřího Suchého komunisté opomněli popravit nebo alespoň zavřít, když tu už víc než šedesát let šíří ten svůj hnus. A vůbec všechny, kdož se na dekadentním Semaforu podíleli měli komunisté zavřít. Gotta, Matušku, Hegerovou, Pilarovou, Horníčka, Gossmanna, Šimka, všechem tnhle liberálně dekadentní póvl. A hlavně toho Šlitra. No toho by komunisté určitě v sedmdesátkách zavřeli, ale von jim umřel… Já Vám, Roberte, přesně rozumím…
Taky se dočkají…
Článek pana Fishe je skvělý. Brázda je z toho na prášky. Ta česká sestava co podporuje slovenské progresivisty mě nepřekvapuje. Aby v ní nechyběl Suchý se svými vyčpělými bláboly, nebo alkoholik Polívka, či jekna Bitová nebo Sommerová z TOP-09. Místní Brázda má tedy pokleslý a nenáročný kulturní vkus, ten Karlík.
Víte Bertíku problém je, že vaše podpora na rozdíl od těch vámi jmenovaných nikoho nezajímá. 😀
V roce 1989 svoji velmi negativní hanebnou roli sehráli právě českoslovenští herci a umělci, kteří briskně převlékli své kabáty a od té doby plivou na socialismus a především na své předlistopadové dílo. Hanba je při tom nefackuje, ale co by umělci a herci nesehráli kapitalismu za kapitalistických třicet stříbrných?