Když jsem s velkým zájmem doposlouchal tento osm let starý rozhovor s Milošem Jakešem, došlo mně v plném rozsahu, jak strašný vůl jsem byl, že jsem si dělal srandu z jeho vystoupení na Červeném Hrádku.
Ani v tomto legendárním vystoupení, ani ve zmíněném rozhovoru pro slovenskou soukromou TV stanici totiž k smíchu není vůbec nic. Jakeš akorát mluvil jinak, než jsme od vysokých politiků zvyklí. Mluvil nestrojeně, bez urážky a lidově řečeno – jak mu zobák narostl. Toť vše, protože obsah toho, co říká, podepisuji ve všech punktech a všemi deseti. Jeho slova silně rezonují zvláště dnes, kdy oficiální politická reprezentace České republiky žene Evropu do války s Ruskem, a ta kompletně polistopadová učinila z této země absolutního bezdomovce.
Přeji vám při poslechu stejný zážitek, který jsem měl já. A panu Jakešovi se dodatečně, takříkajíc in memoriam, omlouvám, že jsem byl vůl. Už se mu nesměju.
Dušan Sedlák
Miloš Jakeš i jím v nahrávce zmíněný Jan Fojtík si nezasloužili vyloučení z komunistické strany a muselo to pro ně být kruté. U Jana Fojtíka má KSČM ještě stále možnost to odčinit.
… a vyrazit naopak Karla Urbánka.
Taky je dobrý projev tamtéž pod názvem
Miloš Jakeš: Porážka socialismu v Československu pohledem někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ
Miloš Jakeš byl slušný člověk.
Fiala a Rychetského Pětikoalice a Pavel jsou váleční zločinci, kteří nás ženou do války.