V roce 2010 zaznamenala technologie umělé inteligence první skutečný rozvoj. S rostoucím výkonem počítačů a veřejně dostupnými databázemi s terabajty informací se umělá inteligence výrazně zlepšila. »Umělé« texty a obrázky se staly nerozeznatelnými od skutečných a programy se naučily stanovovat diagnózy. Nahradí brzy umělá inteligence v některých profesích člověka?
Schopnosti umělé inteligence jsou dnes úžasné: podle požadavku uživatele je program schopen napsat příspěvek ke zveřejnění na sociálních sítích, báseň nebo najít chyby v počítačovém kódu.
Takového výsledku bylo dosaženo díky moderním efektivním způsobům trénování umělé inteligence, které navrhla společnost OpenAI. Vytvořili speciální neuronové modely jazyka nazvané GPT (Generative Pre-trained Transformer).
Funguje to takto: nejprve tým odborníků načte do programu korpus předem vybraných dat, například textů. Umělá inteligence analyzuje přijaté informace a začne předpovídat další slovo, které by člověk mohl v textu použít. Výsledkem je vytvoření jakéhosi jádra uvnitř programu, které v budoucnu umožní umělé inteligenci úspěšně zvládat další úlohy bez velkého množství dat.
Pomocí tohoto modelu učení je možné vytvářet nejrůznější programy napodobující lidskou činnost: spisovatele, marketéra, umělce, programátora atd.
Kromě toho bylo dosaženo pozoruhodné podobnosti mezi UI a člověkem díky použití modelu odměny. Za tímto účelem lidé, kteří UI trénují, vyhodnocují, jak dobře konkrétní odpověď UI splňuje kritéria živého jazyka a dotazu uživatele, a poté jí přidělí odpovídající skóre. V důsledku toho se obsah vytvořený UI stává ještě více »lidským«.
V současné době je obzvláště aktuální otázka etického aspektu využívání umělé inteligence. Po některých známých precedentech, jako je »AI Diploma« a »AI Painting«, který získal první místo v soutěži děl skutečných umělců, se aktivně diskutuje o tom, že programy jako ChatGPT brzy nahradí skutečné zaměstnance.
Mnoho společností totiž začalo přijímat UI jako stálý pracovní nástroj. S umělou inteligencí se nyní setkáváme v gastronomii, vydavatelství, medicíně, a dokonce i v orgánech činných v trestním řízení. Mnoho bank, médií, marketingových agentur a advokátních kanceláří také začalo využívat UI při práci. Podle zprávy Goldman Sachs 2023 by umělá inteligence mohla nějakým způsobem ovlivnit přibližně 300 milionů pracovních míst na celém světě. To znamená, že do budoucna bude přibližně 18 % všech pracovních míst automatizováno.
Studie Pensylvánské univerzity zjistila, že zavedení UI se s největší pravděpodobností dotkne pracovních procesů tzv. bílých límečků (ti, kteří v USA vydělávají do 80 000 dolarů ročně). Odborníci se domnívají, že nejsilněji pocítí integraci UI zaměstnanci IT, zatímco pro pracovníky v zemědělství a těžebním průmyslu bude problém umělé inteligence v profesi irelevantní.
Podle nejnovějších výzkumů však umělá inteligence nebude brzy schopna konkurovat lidem v oblasti pracovních míst. Skupina vědců z Massachusettského technologického institutu dospěla k závěru, že mezi umělou inteligencí a lidmi neexistuje žádný střet zájmů.
Ukázalo se, že UI je sice schopna samostatně vykonávat úkoly, které tvoří 1,6 % platů zaměstnanců v USA, ale pouze 23 % z těchto 1,6 % by bylo při dnešních nákladech levnější automatizovat.
Samozřejmě, že v budoucnu budou některé práce, které dnes vykonávají lidé, automatizovány, ale bude to trvat dlouho a bude k tomu docházet postupně: vlády mají čas se na nadcházející změny připravit a zmírnit případné dopady.
Technologie učení neuronových sítí navíc naznačuje, že umělá inteligence není schopna vytvořit něco zásadně nového. Jejím hlavním úkolem je analyzovat informace, které předtím stanovil člověk, a vyvozovat z nich někdy ne zcela zřejmé závěry.
Účinnost této metody je dobře patrná zejména v medicíně. Bohužel lékaři jsou i přes svou profesionalitu na rozdíl od neuronových sítí náchylní k lidským chybám a mohou se dopustit omylů, například nesprávně nebo nedostatečně rychle diagnostikovat nemoc.
Umělá inteligence by mohla tento problém potenciálně zmírnit a stát se skvělým lékařským asistentem (ChatGPT již nyní stanovuje správné diagnózy v 77 % případů, stejně jako začínající lékař). Vzhledem k tomu, že umělá inteligence dokáže téměř okamžitě analyzovat obrovské množství informací, je pravděpodobnější, že si všimne některých stavů, které nejsou pro lékaře zřejmé, například skrytých srdečních onemocnění u dětí nebo Alzheimerovy choroby.
Umělá inteligence je předzvěstí nové vlny průmyslové revoluce
Mnozí odborníci se dnes shodují, že lidstvo opouští čtvrtou průmyslovou revoluci (průmysl 4.0) a vstupuje do nové, páté (průmysl 5.0). A to vše díky umělé inteligenci.
První průmyslová revoluce trvala od druhé poloviny osmnáctého do poloviny devatenáctého století. V tomto období lidé přešli od zcela manuální práce k práci s využitím různých mechanismů, což umožnilo zvýšit produktivitu 10-20krát. Druhá (konec devatenáctého až začátek dvacátého století) byla spojena se zdokonalováním nových technologií a jejich lepší vzájemnou interakcí (v tomto období se objevil pásový dopravník Henryho Forda) a třetí (konec dvacátého století) s automatizací a komputerizací výroby.
Faktem je, že všechny průmyslové revoluce minulosti byly silně spojeny se zaváděním inovativních strojů do každodenního života, které zjednodušily výrobu a pomohly optimalizovat práci. Podle Nitina Mittala, šéfa společnosti Deloitte Consulting LLP, stejně jako první průmyslová revoluce navždy změnila životy lidí díky parním strojům, tak i ta pátá bude změněna umělou inteligencí.
Hlavní rozdíly v Průmyslu 4.0 a Průmyslu 5.0 spočívají ve změnách v chápání vztahu mezi lidmi a umělou inteligencí. Zatímco ve čtvrté průmyslové revoluci byl hlavní tezí přechod na plně automatizovanou digitální výrobu řízenou inteligentními systémy v reálném čase, v páté průmyslové revoluci je hlavní tezí symbióza mezi člověkem a neuronovými sítěmi. Výsledkem tohoto procesu bude návrat pracovníků do dílen: intelektuální a tvůrčí potenciál lidí v kombinaci se schopnostmi strojů, včetně umělé inteligence, pomůže dosáhnout vysoké efektivity všech procesů. Očekává se, že v důsledku Průmyslu 5.0 se roboti a lidé konečně smíří: naučíme se vnímat neuronové sítě jako věrné společníky, kteří usnadňují rutinní úkoly, a ne jako nebezpečné soupeře o pracovní místa.
A již nyní existují důkazy takového trendu. Některé univerzity například umožnily studentům využívat umělou inteligenci při přípravě závěrečných kvalifikačních prací. Ty budou samozřejmě zvlášť pečlivě kontrolovány, aby se budoucí bakalář či magistr ujistil, že tématu dobře porozuměl a nepřenesl veškerou práci jen do programu. Dalším úspěšným příkladem součinnosti člověka a stroje při učení je program založený na umělé inteligenci, který si během přednášek dělá poznámky z projevu profesora místo studenta. Díky tomu se student může plně soustředit na probíranou látku, aniž by byl rozptylován psaním poznámek. Tento program mimo jiné samostatně vytváří testy a kvízy z probírané látky, což výrazně usnadňuje studium. Tento nástroj používají studenti na předních světových univerzitách: Princeton, Harvard a Stanford.
Koncepce umělé inteligence stále vyvolává u světové intelektuální elity obavy. Například Stephen Hawking prohlásil, že »vývoj umělé inteligence by mohl být pro lidstvo tím nejpozitivnějším i nejděsivějším faktorem«. Dokonce i Elon Musk, který usiluje o uskutečnění letů na Mars, spolu s dalšími odborníky vyzval k šestiměsíčnímu moratoriu na vývoj neuronových sítí (otevřený dopis dosud podepsalo více než 33 tisíc uživatelů). Nekontrolované plošné zavádění neuronových sítí totiž může přinést vážná rizika pro společnost a lidstvo. A některé negativní důsledky lze vysledovat již nyní, kdy má systém k dokonalosti ještě daleko. Například s pomocí deepfakes je možné provádět politický nátlak a manipulaci, jako tomu bylo v případě předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiové v roce 2019. Na videu, které se objevilo na síti, mluví politička velmi pomalu a působí dojmem, že je opilá. O několik dní později se ukázalo, že skandální nahrávka je výsledkem práce deepfake.
Podle Raymonda Kurzweila, známého amerického vynálezce a futurologa, bude umělá inteligence v roce 2029 dokonce schopna projít Turingovým testem, po němž se vědomí stroje stane nerozeznatelným od lidského vědomí. A přestože práce na omezeních umělé inteligence již probíhají, vlády po celém světě potřebují více času, aby tuto technologii plně ošetřily a zajistily bezpečnost občanů.
(cik, TASS)