Brazilští a američtí molekulární biologové vytvořili molekulu, která dokáže rychle a levně odhalit většinu případů infekce virem Zika a s 98% pravděpodobností je odlišit od infekcí způsobených virem horečky dengue. Informovalo o tom tiskové oddělení Pittsburské univerzity.
»Během epidemie viru Zika jsme museli provést desítky různých krevních testů, abychom potvrdili přítomnost infekce. Tyto testy jsou časově a zdrojově náročné, což znemožňuje jejich využití pro hromadnou diagnostiku. Proto bychom byli velmi rádi, kdybychom tehdy měli k dispozici tuto molekulu,« vysvětlila Priscila Castagnová, docentka na Pittsburské univerzitě.
Molekula, kterou odborníci vytvořili, je krátká molekula CZV1-1, která je svou strukturou podobná jednomu z prvků obalu viru Zika. Podle vědců má tato část povrchu virových částic jedinečnou strukturu, která se zásadně liší od způsobu, jakým je tvořen obal viru dengue a dalších podobných flavivirů.
Z tohoto důvodu se na tyto molekuly vážou pouze protilátky, které vznikají u pacientů nakažených virem Zika, což umožňuje detekovat infekci a odlišit ji od jiných flavivirů. K tomu stačí připojit molekuly CZV1-1 k povrchu speciálních plastových mikrosfér a umístit je do vzorku krve nebo jiné studované biofluidity.
Vědci testovali funkčnost tohoto systému detekce infekce na dvou stovkách vzorků krve, které byly odebrány v Brazílii během nedávných epidemií horeček dengue a zika, jakož i dalších flavivirů. Tyto testy ukázaly, že mikrosféry dokázaly odhalit více než 82-85 % infekcí virem Zika, zatímco u nosičů viru dengue falešně indikovaly přítomnost infekce pouze v 1,8 % případů.
Takové ukazatele, jak poznamenali odborníci, jsou obecně srovnatelné s četností a kvalitou detekce koronavirové infekce pomocí rychlých testů na protilátky proti SARS-CoV-2. V budoucnu tak bude možné molekulu CZV1-1 využít k monitorování šíření viru Zika a také k hodnocení účinnosti vakcín vyvíjených proti tomuto virovému onemocnění.
Horečka Zika, kterou přenáší komár Aedes aegypti, byla poprvé identifikována v roce 1947 v Ugandě. Následně byla ohniska nákazy hlášena v Asii, Africe, Jižní a Severní Americe a v Tichomoří. Poslední velké ohnisko se objevilo v letech 2015-2016 v Latinské Americe, kde byl zjištěn nebezpečný vedlejší účinek infekce virem Zika (ZIKV): mikrocefalie u dětí, jejichž matky se během těhotenství nakazily horečkou Zika.
(cik, TASS)