Na včerejším Seznam Zprávy se objevil zajímavý článek, věnovaný komentování části společného projektu České spořitelny a Evropy v datech.
V tomto projektu je postupně zveřejňováno deset oblastí tzv. Indexu prosperity, který charakterizuje kvalitu v jednotlivých aspektech života společnosti, v té které zemi EU.
Jednou z těchto oblastí je také úroveň bydlení. To, co překvapilo do určité míry i mě, je, že jsme s kvalitou bydlení hodně pod úrovní průměru zemí EU.
Úroveň bydlení v EU je podle projektu charakterizována těmito dílčími indikátory, které jsou následně vyhodnocovány a porovnávány. Jsou to: finanční dostupnost bydlení, přelidnění domácností, dostatečné topení, hygienické zařízení v domácnosti, zda do domácnosti nezatéká, počet bytů a domů na tisíc obyvatel, výdaje na bydlení v celkových výdajích domácnosti, délka stavebního řízení, investice do rezidenční výstavby, nadměrné výdaje na bydlení, cena novostavby, počet municipalit a výhodnost nájemního bydlení.
V žebříčku 26 zemí Evropské unie se Česko umístilo na nepříliš slavném 21. místě.
V první pětici zemí s vysokým standardem bydlení jsou nepřekvapivě tři skandinávské země: Finsko, Švédsko, Norsko. Finsko celý peloton 26 zemí vede. Trochu překvapující je druhé místo Malty a třetí místo Estonska. Pokud by členem EU bylo i Norsko, nepochybně by se objevilo v první pětici zemí.
Také trochu překvapivě je na 7. místě žebříčku Kypr a to před Rakouskem (8.) a Německem (9.).
My jsme v poněkud jiné společnosti. Nad námi v žebříčku je dokonce Řecko (15.), dale Francie (16.), Chorvatsko (17.), Lucembursko (18.) (to je poněkud překvapivá pozice této nejbohatší evropské země), Slovinsko (19.) a Itálie (20.).
Pod námi v zebřícku je Polsko, Bulharsko, Lotyšsko, Rumunsko, Maďarsko a Slovensko.
Samozřejmě je otázkou, jakým způsobem byly stanoveny váhy výše uvedených indikátorů a jak objektivně byly v jednotlivých zemích hodnoceny. Zdá se mi nicméně – aniž bych chtěl zpochybňovat celý výzkum v oblasti bydlení –, že umístění Malty a Estonska na předních místech, stejně tak jako Lucemburska na podprůměrné pozici, by mělo být pro autory upozorněním, aby pro příští výzkumy indikátory poněkud upravili. Ale s českým umístěním, které je v podprůměru, by to asi příliš nezahýbalo.
Podle komentáře k materiálu »naše« umístění mohlo být ještě horší, pokud bychom měli problémy ve dvou indikátorech, kde si vedeme dobře. Domácnosti jsou dostatečně vytápěny a neteče do nich.
Zejména pokud jde o vytápění domácností, tak už na podzim to s ním může být podstatně horší, protože lidé budou muset hodně šetřit. A budou nuceni jistě šetřit i na bydlení a vytápění svého bytu.
Nicméně v každém případě zmíněný Index prosperity, kterým se postupně zabývá partnerské médium Seznam Zprávy, přináší zajímavé informace ze života EU a Česka. Je v něm hodnoceno celkem deset oblastí, počínaje stavem ekonomiky, kvalitou vzdělávání až po zdraví a bezpečnost občanů.
Na konci roku by měl být Index vyhodnocen a zveřejněna celková zpráva, hodnotící všech deset oblastí. Bude to jistě zajímavý materiál, který by měl inspirovat české politiky k odstraňování slabých míst v životě společnosti a ekonomice.
Jiří Paroubek