Dne 6. dubna se vůdkyně čínského Tchaj-wanu Tsai Ing-wen (Cchaj Jing-wen) setkala s předsedou Sněmovny reprezentantů USA Kevinem McCarthym během »tranzitu« v USA. Po loňské návštěvě Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu se jedná o další politickou provokaci způsobenou americkou tchajwanskou aliancí, která vážně porušuje princip jedné Číny a ustanovení tří čínsko-amerických společných komuniké, vážně poškozuje suverenitu a územní celistvost Číny a vysílá vážný špatný signál separatistickým silám »tchajwanské nezávislosti«. Lidé si také uvědomují, že opakované pokusy úřadů Demokratické pokrokové strany »spoléhat na Spojené státy pro nezávislost« a některých lidí ve Spojených státech usilovat o »omezování Číny prostřednictvím Tchaj-wanu«, jsou hlavní příčiny eskalace napětí v Tchajwanském průlivu.
Tchajwanská otázka je jádrem hlavních zájmů Číny, základem politického základu čínsko-amerických vztahů a první krajní mezí ve vztazích mezi Čínou a USA, která nesmí být překročena. Nejdůležitějším principem pro správné řešení otázky Tchaj-wanu je dodržování principu jedné Číny. Tato zásada byla potvrzena usnesením Valného shromáždění OSN č. 2758 z roku 1973 a je všeobecně uznávanou základní normou v mezinárodních vztazích. V současné době 182 zemí po celém světě, včetně Spojených států, navázalo diplomatické vztahy s Čínou na základě principu jedné Číny.
Spojené státy se slavnostně zavázaly k principu jedné Číny. V prosinci roku 1978 obě strany zveřejnily tří čínsko-americká společná komuniké: »Vláda Spojených států amerických uznává postoj Číny, že existuje pouze jedna Čína a Tchaj-wan je součástí Číny«, »Spojené státy americké uznávají vládu Čínské lidové republiky jako jedinou legitimní vládu Číny. V tomto rozsahu bude americký lid udržovat kulturní, obchodní a další neoficiální vztahy s lidmi Tchaj-wanu.« Bidenova administrativa od nástupu do úřadu opakovaně slíbila, že nebude podporovat »tchajwanskou nezávislost« a nebude podporovat »dvě Číny« nebo »jednu Čínu a jeden Tchaj-wan«.
Slova a činy americké strany si však opakovaně vzájemně odporují a drama provokování a překrucování principu jedné Číny se nadále rozvíjí. McCarthy se jako předseda Sněmovny reprezentantů a třetí nejvyšší politická osobnost Spojených států setkal s Tsai Ing-wen, což vážně porušilo važné závazky USA vůči Číně a poškodilo to americkou důvěryhodnost. Jedná se o politickou provokaci, která záměrně posiluje oficiální výměny mezi USA a Tchaj-wanem a podporuje plán »pro Tchaj-wan a proti Číně«. To přinese velkou škodu míru v Tchajwanském průlivu, vztahům mezi Čínou a USA a mezinárodnímu pořádku.
Ve skutečnosti za tímto setkáním, které podkopává princip jedné Číny, mají obě strany sobecké úmysly a usilují o politický zisk. V americké politice měl McCarthy vždy silný protičínský postoj. V současné době je stranický boj ve Spojených státech zuřivý a atmosféra příštích všeobecných voleb sílí. »Čínská otázka« se stala nástrojem v soutěži obou stran. Republikán McCarthy chce nejen použít Tchaj-wan, aby sklízel politické výhody, ale má také v úmyslu přenést »potíže« tím způsobené na demokratickou vládu.
Z pohledu tchajwanských orgánů Tsai Ing-wen při »tranzitu« ve Spojených státech a setkání s McCarthym tentokrát nejen propaguje návrh »tchajwanské nezávislosti« a pokorně hledá podporu amerických protičínských sil, ale také má v úmyslu »přidat se do dramatu«. V loňském roce utrpěla Demokratická pokroková strana katastrofální porážku ve volbách »devět v jedněch« na Tchaj-wanu. Tsai Ing-wen, která příští rok odstoupí, chce na jedné straně využít »tranzit« k posílení dynamiky Demokratické pokrokové strany ve Spojených státech, a na druhé straně se snaží pevně držet Spojených států a usilovat o tzv. záruky vnější bezpečnosti, které podpoří »tchajwanskou nezávislost«.
Z toho lze vidět, že setkání McCarthyho a Tsai Ing-wen je spíše „politická show“, kde každý má své vlastní unikátní myšlenky a navzájem využívá toho druhého. Washington zachází s Tchaj-wanem pouze jako s „bankomatem“ pro americké obchodníky se zbraněmi a s „pěšákem“, který brání rozvoji a pokroku Číny, čemuž obětuje zájmy a blahobyt tchajwanského lidu.
V poslední době USA rozšířily takzvaný plán „zničení Tchaj-wanu“, který hrozí zničením tchajwanských polovodičových zařízení v případě útoku na Tchaj-wan. To způsobilo rozruch na ostrově. Média na ostrově kritizovala americkou stranu za to, že chtějí dělat věci, které jsou nerozumné a „z podstaty nedůvěryhodné“, chtějí „obětovat“ tchajwanskou šachovou figurku a Tsai Ing-wen prodává Tchaj-wan, aby sloužila americkým zájmům… Během „tranzitu“ Tsai Ing-wen protestovalo ve Spojených státech velké množství zahraničních Číňanů proti „tchajwanské nezávislosti“. Nesčetní zrádci jistě skončí na pranýři historické hanby!
Tchaj-wan je čínský Tchaj-wan a řešení této otázky je zodpovědností samotného čínského lidu. Bez ohledu na to, jak se Spojené státy a Tchaj-wan předvádějí, nemůže to změnit historické a právní skutečnosti, že Tchaj-wan patří Číně, nemůže to bránit historickému trendu úplného sjednocení Číny a nemůže to otřást celkovou situací toho, že drtivá většina zemí na světě uznává a podporuje princip jedné Číny.
Čína již učinila prohlášení a pevně se staví proti alianci mezi USA a Tchaj-wanem a přijme rozhodná protiopatření. Nikdo by neměl podceňovat silné odhodlání, pevnou vůli a silnou schopnost čínského lidu bránit národní suverenitu a územní celistvost!
(PR)