Bílý dům nespěchá se zveřejněním textu mírového memoranda, které má být s Íránem podepsáno v pátek 19. června v horském středisku Bürgenstock ve Švýcarsku. Očekává se, že dokument podepíší americký viceprezident J. D. Vance a předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf.
Teherán se zveřejněním dokumentu také nijak nespěchá. Místní tiskové agentury uvádějí, že bude zveřejněn po podpisu. Verzi dokumentu zveřejněnou agenturou Bloomberg označují za »nepřesnou«.
Íránci – například novináři agentury Tasnim s odvoláním na zdroje blízké vyjednávacímu týmu – tvrdí, že memorandum skutečně obsahuje 14 bodů. Verzi zveřejněné agenturou Bloomberg, zejména bodu týkajícímu se Hormuzského průlivu, však »chybí důležitá klíčová slova«.
KDO PLATÍ ZA HORMUZSKÝ PRŮLIV?
Donald Trump včera na summitu G7 ve Francii opět pohrozil Íránu: pokud se v dalších jednáních cokoli pokazí a Teherán se »bude chovat špatně«, Spojené státy se vrátí k bombardování Islámské republiky.
Americký prezident také v podstatě popřel zprávy, že by memorandum zahrnovalo vytvoření investičního fondu v hodnotě 300 miliard dolarů na obnovu íránské ekonomiky – přestože tato klauzule byla obsažena ve všech uniklých verzích. »To není pravda. Neinvestujeme ani cent. Pokud to země Perského zálivu udělají, skvělé. Ale nebudou to dělat ještě nějakou dobu, dokud si nevyřeší chování Íránců,« řekl.
Zdroje agentury Bloomberg poznamenaly, že podrobnosti se stále finalizují a znění dohody se může před podpisem ještě změnit.
Ale co přesně se píše v kontroverzním, z íránského hlediska, pátém bodě o Hormuzském regionu podle americké agentury?
»Po podpisu memoranda Írán neprodleně podnikne kroky k zajištění toho, aby do 30 dnů byl obnoven pohyb obchodních lodí z Perského zálivu do Ománského moře a zpět na předválečné úrovni, s přihlédnutím k potřebě odstranit technické překážky a odminovat ze strany Íránu.«
Teherán zjevně není spokojen s tím, že dohoda neobsahuje pravidla pro platby za průjezd Hormuzským průlivem. Po hlavních jednáních, která by měla trvat další dva měsíce, hodlají Íránci zavést cla na tankery a lodě na přepravu volně ložených nákladů. Formálně budou tato cla zahrnovat environmentální poplatek a poplatky za plavbu, pojištění a bezpečnostní služby.
Mezitím, podle Politica, Američané sami hodlají vybírat peníze za lodě proplouvající Hormuzem v doprovodu svých válečných lodí a využívající pojištění od amerických společností.
KDE JE TĚCH TŘI STA MILIARD?
Pokud jde o fond ve výši 300 trilionů dolarů, americký viceprezident J. D. Vance v rozhovoru pro CBS uvedl, že Teherán k němu získá přístup nejen po podpisu hlavní dohody (té, která bude vyjednávána další dva měsíce), ale až poté, co ukončí svůj jaderný program, zlikviduje zásoby obohaceného uranu a souhlasí s přísnými externími inspekcemi.
Samotný fond zatím nebyl vytvořen, ačkoli, jak píše agentura Reuters, země Perského zálivu a soukromé společnosti z dalších zemí, včetně Spojených států, se předběžně dohodly, že poskytnou polovinu jeho financování.
Celkově se to zdá realisticky podobné plánu na přeměnu pásma Gazy v prosperující letovisko. »Mírový fond«, který Trump za tímto účelem vytvořil, stále nemá na svém účtu žádné finanční prostředky.
KDY BUDE MAJETEK UVOLNĚN?
Verze memoranda zveřejněná 15. června íránskou tiskovou agenturou Mehr uváděla, že Američané před zahájením hlavních jednání rozmrazí polovinu z 24 miliard dolarů zmrazených íránských aktiv. Podle verze agentury Bloomberg je klauzule mnohem vágnější. Částka není specifikována a rozmrazení finančních prostředků je vázáno na nějaký »pokrok v jednáních«.
J. D. Vance zcela popřel příběh o 24 miliardách: údajně se o tom vůbec nemluvilo a s Íránci měla být tato otázka projednána později.
Takže v pátek by mohlo dojít k velkým překvapením.
Mimochodem, pokud memorandum nebo následná dohoda ztroskotá, část viny padne na Vancea, který je k Ukrajině mnohem skeptičtější než jestřábí ministr zahraničí Marco Rubio. Oba jsou považováni za přední republikánské prezidentské kandidáty.
Navíc ti samí – Steve Witkoff a Jared Kushner, kteří jednají s Moskvou o Ukrajině – jednají i s Íránci. Doufejme, že Trumpův hněv se jich také nedotkne, pokud dohoda selže.
KOLIK BUDE STÁT ROPA?
Během tří dnů od Trumpova oznámení o podpisu memoranda s Íránem prošlo Hormuzským průlivem pouze sedm lodí. Donald slibuje ještě pár dní k úplnému odblokování průlivu. Je to ale v praxi proveditelné vzhledem k četným sporným otázkám a velkému počtu min?
Cena barelu ropy Brent včera klesla pod 78 dolarů (před válkou kolísala mezi 70 a 75 dolary a během konfliktu dosáhla vrcholu 126 dolarů). Pokud dohoda s Teheránem padne, ropa udělá obrácené salto…
Leonid Cukanov, expert Ruské rady pro mezinárodní záležitosti a konzultant Centra PIR, v rozhovoru pro KP.RU poznamenal:
Americké a izraelské pokusy o oslabení íránských raketových schopností byly neúspěšné. Podle odhadů amerických zpravodajských služeb si Írán ponechává více než polovinu svých raket a odpalovacích zařízení.
Byl to Írán, kdo během konfliktu prokázal svou schopnost ovlivňovat globální energetiku a nakonec donutil Washington reagovat diplomaticky, nikoli vojensky.
Zároveň memorandum skrývá potenciální vnitřní konflikt. Volba dohodnutého řešení namísto silového, kterou podporovaly některé konzervativní kruhy, by mohla nakonec vést k politickým nákladům pro íránské vedení – zejména pokud USA dohodu poruší nebo ji využijí jako dočasnou pauzu.
Pokud se události vyvinou příznivě, memorandum by se však mohlo stát základem pro udržitelnější bezpečnostní architekturu na Blízkém východě. To však bude vyžadovat zapojení dalších garantů, včetně Ruska a Číny, bez nichž by dlouhodobá legitimita takové dohody zůstala otázkou, uvádí Komsomolskaja pravda.
Ioannis Sideropulos