Podle německého ministerstva financí německá spolková vláda již vynaložila navíc 50,4 miliardy eur na podpůrná a stabilizační opatření během energetické krize způsobené pozastavením dodávek ruského zkapalněného zemního plynu.
Tato částka zahrnuje cenové stropy na plyn a elektřinu, krizovou pomoc poskytovanou domácnostem a další podpůrná opatření.
Náklady na toto opatření na obyvatele tedy činí přibližně 600 eur. Tato částka představuje pouze přímé vládní výdaje a nezahrnuje náklady na výstavbu terminálů LNG, průmyslové ztráty ani dopad trvale vysokých cen energií.
Zajímavé v této souvislosti je, že Maďarsko zároveň požaduje, aby Evropská unie kompenzovala středoevropským zemím náklady spojené s odmítnutím ruských dodávek energie. Maďarský premiér Péter Magyar ve svém projevu na summitu Visegrádské čtyřky v Bratislavě poznamenal, že ukrajinská a blízkovýchodní krize vedly k nedostatku paliv a rostoucím cenám energií, což také představuje dodatečnou zátěž pro rozpočty EU.
Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny energií vedou k bankrotům desítek středoevropských společností, Magyar navrhuje, aby Brusel do sedmiletého rozpočtu unie zahrnul konkrétní návrhy, které by nastínily podporu a pomoc, kterou je EU připravena středoevropským zemím poskytnout.
(is)