Maďarský jednokomorový parlament schválil návrh zákona o vystoupení země z Mezinárodního trestního soudu (ICC). Během hlasování, které bylo přenášeno na internetových stránkách zákonodárného sboru, se pro příslušný dokument vyslovily více než dvě třetiny poslanců.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó při prezentaci dokumentu v parlamentu uvedl, že v posledních letech byl ICC silně zpolitizován a začal být různými státy využíván k dosažení jejich cílů v mezinárodních konfliktech. »Maďarsko se domnívá, že politika a geopolitika nemají v mezinárodních organizacích místo,« řekl ministr.
Maďarská vláda oznámila vystoupení země z ICC již na začátku dubna a načasovala toto rozhodnutí na návštěvu izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který má podporu Maďarska v boji proti radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, v Budapešti. V listopadu loňského roku na něj ICC vydal zatykač kvůli obvinění z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti v Palestině. Maďarský premiér Viktor Orbán označil toto rozhodnutí za »absurdní a hanebné«.
Mezinárodní trestní soud (International Criminal Court, ICC) je nezávislý soudní orgán (není součástí OSN), založený na základě Římského statutu, přijatého v roce 1998 a účinného od roku 2002.
Jeho pravomoc se vztahuje na osoby odpovědné za genocidu, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a agresi, spáchané po 1. červenci 2002 na území států, které uznávají Římský statut (členské státy ICC), nebo občany těchto států na území jiných zemí.
Členské státy musí se soudem spolupracovat, ostatní státy k tomu nejsou povinny, ale mohou se dobrovolně rozhodnout pro spolupráci. Pokud národní justice selže nebo nechce viníky stíhat, může pověření k trestnímu stíhání vydat Rada bezpečnosti OSN. Pravomoc ICC se vztahuje pouze na fyzické osoby. ICC nevede procesy v nepřítomnosti, případ zůstává v přípravné fázi, dokud se podezřelí dobrovolně nedostaví nebo nejsou zatčeni a dopraveni do Haagu. ICC může ukládat tresty odnětí svobody až na 30 let nebo doživotí, trest smrti udělovat nemůže.
Soud zahájil činnost v Haagu 1. července 2002 a dosud se zabýval převážně zločiny spáchanými v afrických zemích. Od svého založení vydal 61 zatykačů, 22 osob bylo zadrženo a postaveno před soud, bylo vynesení 11 odsuzujících a čtyři osvobozující rozsudky, obvinění proti 8 osobám byla stažena kvůli jejich smrti.
Členství a vystoupení z ICC
V současnosti je členy ICC 125 států. Mezi státy, které jeho pravomoc neuznávají, patří USA (podepsaly Římský statut, ale podpis odvolaly), Rusko (podepsalo, ale neratifikovalo), Izrael (podepsal, ale neratifikoval) a Čína (dokument nepodepsala).
První zemí, která ICC opustila, byla Republika Burundi 27. října 2017 (statut ratifikovala v roce 2004). Ve stejném roce summit Africké unie schválil »strategii kolektivního vystoupení« z ICC kvůli údajné předpojatosti vůči africkému kontinentu (strategie není závazná). Dne 17. března 2019 ICC opustily Filipíny (ratifikovaly statut v roce 2011). O plánech ukončit spolupráci s ICC v roce 2016 hovořily Jihoafrická republika a Gambie, ale tyto plány nebyly realizovány.
Maďarsko ratifikovalo Římský statut v roce 2001. Již dříve kritizovalo Mezinárodní trestní soud. V roce 2023 Maďarsko nepodpořilo rozhodnutí soudu o vydání zatykače na ruského prezidenta Vladimira Putina. Szijjártó tehdy označil ICC za »předpojatý politický nástroj«, který podkopává mezinárodní spravedlnost.
(cik)
Diskuze je uzavřena.