17. listopad, ukradená revoluce

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva máme zdárně za sebou. Žádný zraněný, žádný mrtvý. Ani na nedělní letenské demonstraci Mikuláše Mináře nebyl nikdo zraněn. Zato z nadávek a všelijakých pejorativních hesel bychom mohli snad vytvořit knihu. Jakousi milionářskou bibli, kterou bykaždý antitroll měl na nočním stolku a čítal si v ní před spaním. Důkaz ‚pravdy a lásky‘, ukázka ‚svobody a demokracie‘.

Máme za sebou tedy oslavy 17. listopadu, událostí před třiceti sedmi lety. Na rozdíl od loňska tentokrát pršelo, což byla jistá vada na kráse. Ale správnému bojovníkovi za pravdu, lásku, demokracii a svobodu jistě trochu deště nevadí, zvláště uvědomí-li si, co museli ti, co tehdy vlastně uskutečnili převrat, vytrpět a kolik ran pendreky padlo na jejich hlavy a záda. Dodnes se zasažení jistě těmito ranami vychloubají.

Nechme však ironie. Nepochopí ji nikdo, kdo neví, jak to bylo ve skutečnosti, že všechno je vlastně velký mýtus a že převrat začal ne 17. listopadem, ale kolapsem státní moci, tedy neschopností vůdců reálného socialismu či dokonce rychlým přechodem některých na opačnou stranu už po několika listopadových týdnech.

Sám 17. listopad probíhal úplně jinak, než je nám dnes vykládáno. Povolenou demonstraci na Albertově organizoval Městský výbor SSM a Vysokoškolská rada tohoto svazu. Akce měla skončit u Máchy. K tomu se všichni zavázali. Na Albertov prý přišlo asi patnáct tisíc studentů. Policie tu nebyla. Dostala příkaz nezasahovat, jen kdyby se akce náhodou prodloužila, případně zabránit, aby se táhlo na druhý břeh Vltavy a na Václavské náměstí. Klidní funkcionáři KSČ a státu odjeli na víkend na Vystrkov, kde měli své chatky, armáda ani Lidové milice neměly pohotovost a Rudé právo jako zpravodaje poslalo na Albertov jednoho novináře, který nikdy nedělal zpravodajství, ale psal teoretické a společenské články. Byl klid, mír. Tedy zdánlivě, protože někdo organizoval a to velmi sofistikovaně.

Byl jsem v té době v Berlíně. Vracel jsem se v brzkých ranních hodinách v sobotu. Na tamní ambasádě se mě kolem poledne ptali, co že se to děje v Praze? Prý všichni korespondenti ze Západního Berlína si přišli pro víza a odejeli k nám. Zavolal jsem to šéfredaktorovi. Byl rozladěn, musel být totiž vyvolán z pravidelné porady a to neměl rád. Nad mou informací se zřejmě nezamyslel a také já ji tehdy vypustil z hlavy. Jenže…

Jenže jestliže všichni korespondenti z Berlína se najednou zvedli ze svých židlí a spěchali do Prahy, muselo to mít svůj důvod. A jsem u otázek:

  • Věděly příslušné západní služby o tom, že v Praze už nepůjde o obyčejnou demonstraci? Kdo celý její průběh, tedy až po Národní třídu, kam se podle dohody představitelů jednotlivých skupin, demonstranti neměli dostat, řídil, jestliže to nebylo pražské vedení SSM a Vysokoškolská rada? Jejími členy, nebo členy jiných svazáckých orgánů na fakultách, byli pozdější tzv. vysokoškolští vůdci Šimon Pánek, Martin Mejstřík, Monika Pajerová, Václav Bartuška, Jan Bubeník, Marek Benda, Jiří Dienstbier. Ti však průvod na Národní prokazatelně nevedli, ani představitelé SSM.
  • Proč tentýž večer v hotelu Praha, kam se sbíhaly všechny informační linky, seděli na večeři československý generál Lorenc, jinak šéf StB, a sovětský náměstek šéfa KGB generálporučík Viktor Gruško? Že by jen jednali o plánu spolupráce, jak tvrdil exšéf kontrarozvědky Karel Vykypěl, věřit nelze.
  • Kdo pověřil poručíka Zifčáka, alias disidenta Růžičku, jenž sehrál roli mrtvého studenta, aby si zahrál na mrtvého? Bez rozkazu nadřízených to možné nebylo. Nejbližším nadřízeným byl plukovník Jiří B., náčelník StB v Praze, jenž později spáchal sebevraždu.
  • Lze věřit verzím vrátné z pražských kolejí Drahomíry Drážské, která se připletla na Národní třídě k zásahu s policií, že na vlastní oči viděla mrtvého studenta Martina Šmída a… a) sdělila to na refíži Petru Uhlovi, kterého zcela náhodou potkala, b) sdělila to v nemocnici, kde se nechala ošetřit, ve vzteku komusi. Odtud se informace dostala k Uhlovi a Drahomíře Litomiské. Ti ji okamžitě zavolali do Svobodné Evropy, odkud se rozšířila po světě. A Drážská? Proč jako hrdinka není vyznamenávána a ctěna? Proč najednou zmizela ze scény? Nebo vadí, že si celou historku sama vymyslela a někdo si myslí, že by to 17. listopadu ubralo na kráse?
  • Proč vůbec měl nějaký student, jehož pojmenovali Šmíd, zemřít po zásahu Pohotovostního pluku? V následující pondělí, ale to už události nabyly na rychlosti, se ukázalo, že v Praze studovali tři Martinové Šmídové, ale jen jeden byl v době demonstrace v Praze. Žili pochopitelně všichni tři, ale věta vykřičená v sobotu ráno do světa Petrem Haničincem: »Vraždí naše děti«, se stala rozbuškou.
  • Kdo dal pokyn, aby po skončení piety u Máchy se studenti vydali do města a po nábřeží došli až na Národní třídu? Zifčák tvrdí, že to byl on, ale takový vliv on přece neměl.
  • Jak to tedy bylo? Že by s akcí Národní byly seznámeny zvláštní služby západních států a jednaly v koordinaci s KGB? Pokud nikoli, proč sovětská strana v polovině dalšího týdne upozornila československé státní vedení, že zakročí proti našim jednotkám, jestliže se pokusí mocensky zasáhnout?

»‚Eventuálním zásahům ze strany československých ozbrojených sil, Lidové milice, Bezpečnosti, proti odpůrcům dosavadního režimu mají Sověti zabránit všemi prostředky,‘ zněl rozkaz z Moskvy vydaný vojákům Rudé armády umístěným ‚dočasně‘ na našem území… v pondělí 20. 11. 1989« (Ladislav Kubizňák).

  • Proč Michail Gorbačov odmítl v prosinci jednat s premiérem Adamcem, jenž byl už téměř na letišti v Praze? Neletěl tudíž nikam. Proč další premiér Marián Čalfa po jednání se sovětským prezidentem preferoval na místo československého prezidenta disidenta Václava Havla a nikoli Alexandra Dubčeka, jehož doporučila slovenská Veřejnost proti násilí?
  • Kdo velel akci na Národní, když sem dorazily skupiny z Vyšehradu? Michal D. coby zastupující náčelník krajské správy SNB v Praze a Středočeském kraji. Jenže ten příkaz k zásahu proti demonstrantům nevydal. Dokázalo se to dokonce při soudním jednání v následujících měsících. Kdo tedy?
  • Kdo sem poslal červené barety a nechal uzavřít okolní ulice? Těm Michal D. nevelel a nepožádal o jejich součinnost. Oč někomu tímto tahem šlo?

Miloš Jakeš později v těchto souvislostech jmenuje Aloize Lorence a Rudolfa Hegenbarta. Nemá pro to důkazy. Ale někdo ze zákulisí velet musel. Někomu šlo o svržení tehdejších mocných, byť to bylo z jiného důvodu, než o co šlo třeba těm, co se ustavili v následujících dnech v Laterně magice. Kdo to byl? Kdo vyslal poručíka Zifčáka alias studenta Růžičku na smrt? A on skutečně předvedl dobrý herecký výkon a vykouzlil mrtvého, jemuž pak přiřkli jméno Martin Šmíd.

  • Je pravdou, že Alexandr Dubček prokazatelně na demonstraci byl. Skryt pod lešením jednoho opravovaného domu. Domníval se zřejmě, že ho objeví zahraniční média a že tak opět nastoupí alespoň krůčkem k dávno ztracené moci. Nestalo se tak. Nebyl v té chvíli zajímavý. Ani významní chartisté tu nebyli – ti by pro zahraniční tisk zajímaví byli. Václav Havel byl na Hrádečku, Petr Pithart seděl doma, stejně jako většina ostatních. Bylo to proto, aby si nepálili prsty anebo dostali upozornění, že by to věci mohlo ublížit? Pokud platí to druhé, pak od koho?
  • Podle pozdějšího svědectví vycházejícího z Charty, velká akce na 17. listopadu nebyla plánována. Až 10. prosince to chtěli zkusit. Zda mělo jít o něco podobného, jako před rokem (1988) nebo se měl připravit jiný scénář, nevěděli zřejmě sami.
  • A vedení KSČ a státu? 18. listopadu zůstalo v klidu odpočívat u Orlické přehrady. Jen ČTK se pokusila o jakousi koordinaci informací nejvýznamnějších médií. Na nedělní dopolední ranní schůzce jsem zastupoval svůj list. Mnoho nových informací však četka neměla. Ani o mrtvém studentu Šmídovi. Šlo však teprve o začátek a my, kteří jsme se u Oty Čmolíka sešli, jsme stejně do toho neměli co mluvit.

Co následovalo, víme. Teprve nemohoucnost moci přinesla sametový převrat. Co však stálo za samotným 17. listopadem, je však stále obestřeno tajemstvím.

Jaroslav Kojzar

REKLAMA
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

Na rohu ulice vrah o morálce káže, v podání Petra Pavla 17. listopadu

Na rohu ulice vrah o morálce káže… Oním pomyslným vrahem je Petr Pavel alias agent Pávek, který včera, v den...

17. listopad 1989 by nebyl bez 17. listopadu 1939

Když dnes vzpomínáme na devět německými okupanty popravených studentských představitelů ze 17. listopadu 1939, řekněme si o nich i...

Okamura v Ruzyni: »V roce 1989 byly požadavkem svobodné volby.« Mluvil o respektu k jejich výsledku

Kvůli roku 1989 se poněkud zapomíná na rok 1939. Takový byl vzkaz předsedy Poslanecké sněmovny a SPD Tomia Okamury...

Miloš Zeman a další. Devatero (tak trochu jiných) výroků k 17. listopadu

Mainstreamová média si vesměs všímají výroků opozičních politiků, kteří v souvislosti s listopadem 1989 nešetří kritikou stávající vlády, ale...

17. listopad 1989 neslavím. Svoboda se totiž nedá měřit počtem vlajek a slavnostních projevů!

17. listopad 1989 neslavím. Ne proto, že bych odmítal svobodu, ale proto, že odmítám pokrytectví, které se kolem tohoto...

DALŠÍ NOVINKY

Exministr Mládek: Z počínání vlády čiší nevůle řešit zadlužování země. Daně se budou muset zvednout!

Největším problémem není státní rozpočet pro rok 2027, ale to, že není šance, aby se deficity v příštích letech začaly...

Hnutí ANO se přidalo ke Stačilo!: kritizuje transformaci nemocnic

Transformace jihomoravských nemocnic na akciové společnosti není tak dobře připravená, jak kraj sliboval, říkají jihomoravští zastupitelé za ANO. I...

Kdy padl Babylon? Kdy a proč zmizelo »Město hříchu«?

Babylon založili představitelé první světové civilizace, Sumerové, ve třetím tisíciletí př. n. l. Tehdy šlo o malou osadu, která...

Kostky byly vrženy. »Jalta 21. století« nepotěší Zelenského a Evropu

Úsvit nové éry pro celou planetu, která by se měla vyznačovat nejen absencí Volodymyra Zelenského v čele Ukrajiny, ale...

Česko čeká větrná středa. Nárazy mohou dosahovat až 70 km/h, varují meteorologové

Silný vítr bude v následujících hodinách komplikovat počasí na řadě míst České republiky. Zatímco v úterním večeru se výraznější...

Vlastenci a antifašisté uctili památku obětí nacistického teroru. Sešli se před Hlávkovou kolejí

Před Hlávkovou kolejí v Praze se dnes sešli komunisté, vlastenci a antifašisté, aby si připomněli oběti nacistického teroru proti...

Vánoční jarmark v Safari Parku nabídne přes 60 stánků. Svátky rozzáří také obří baobab

Předvánoční atmosféru, nabídku lokálních výrobců, hudební vystoupení i tvořivé dílny slibuje letošní Vánoční jarmark v Safari Parku Dvůr Králové....

Okamura v Ruzyni: »V roce 1989 byly požadavkem svobodné volby.« Mluvil o respektu k jejich výsledku

Kvůli roku 1989 se poněkud zapomíná na rok 1939. Takový byl vzkaz předsedy Poslanecké sněmovny a SPD Tomia Okamury...

Miloš Zeman a další. Devatero (tak trochu jiných) výroků k 17. listopadu

Mainstreamová média si vesměs všímají výroků opozičních politiků, kteří v souvislosti s listopadem 1989 nešetří kritikou stávající vlády, ale...

Skladatel Pachman vyráží na adventní koncerty. Představí také nové album KARMA

Adventní čas bude i letos patřit hudbě, setkávání a předvánoční atmosféře. Zpěvák, skladatel a spisovatel Richard Pachman připravil společně...

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

REKLAMA
Poslední zprávy