Šest měsíců po útocích na Izrael, které se staly záminkou pro útok na Gazu, je Hamás oslabený a rozdělený, ale zdaleka ne poražený, tvrdí odborníci, úředníci a zdroje blízké militantní islamistické organizaci, napsal britský list The Guardian.
Hamás má i nadále faktickou kontrolu nad rozsáhlými oblastmi Gazy, včetně těch, kde je nyní soustředěna většina obyvatelstva, a obnovil svou přítomnost i na jiných místech. V posledních dnech byli v ulicích Chán Júnisu, jižního města, z něhož se izraelské síly stáhly teprve minulý týden, spatřeni »operativci« Hamásu ozbrojení obušky, kteří dohlíželi na pořádek. Ve středu odpálili militanti z Džabalíje na severu Gazy rakety mířící na izraelský kibuc.
»Zatím bylo zraněno jen málo členů z nejvyšších pater organizace a velká část její rozsáhlé sítě tunelů zůstává nedotčena. Schopnost organizace účinně vládnout je však značně omezena, její vojenské zásoby jsou vyčerpány a tisíce bojovníků jsou mrtví,« napsal list.
Měsíce trvající válka také podle něj vedla k novému napětí mezi Jahjou Sinvarem, vůdcem Hamásu v Gaze, a vůdci sídlícími v zámoří, především v Kataru a Turecku. V posledních týdnech propukly ostré spory o to, jaké by byly přijatelné podmínky příměří, a o budoucí strategii Hamásu, uvedly dobře informované zdroje v přímém kontaktu s vysokými představiteli Hamásu.
Podle jednoho z těchto zdrojů došlo k rozkolu mezi exulanty, kteří upřednostňují nacionalistickou strategii, kdy by se Hamás stal součástí protizápadní koalice po boku mocností, jako je Rusko nebo Írán, a vedením v Gaze, které »zdvojnásobilo« původní islamistický projekt organizace a zároveň zůstalo oddáno místnímu boji proti Izraeli. Další z nich poukázal na hlubokou osobní nevraživost mezi Sinvarem a Chálidem Mašálem, který je nejznámějším z politických vůdců Hamásu.
Novým problémem Hamásu je nesouhlas uvnitř Gazy, který je důsledkem oslabené autority skupiny u obyvatelstva a obrovských nákladů na útok ze 7. října.
Ačkoli jeden průzkum veřejného mínění naznačil podporu organizace na tomto území, existují důkazy o prohlubujícím se hněvu mnoha lidí. Koncem března Hamás vydal bezprecedentní omluvu za utrpení způsobené válkou v Gaze, kde nyní hrozí hladomor, a uznal »vyčerpání« obyvatelstva.
V prohlášení zveřejněném na jeho kanálu Telegram byly rovněž uvedeny kroky, které organizace podnikla na pomoc obyčejným lidem, například prosazení nižších cen základního zboží v situaci prudce rostoucí inflace a konzultace s provizorními komunitními organizacemi, které se snaží udržet pořádek na stále anarchičtějším území.
V komuniké bylo také zopakováno ospravedlnění Hamásu pro válku, která podle něj povede k vítězství a svobodě Palestinců.
Jednou z velkých ztrát pro Hamás – i když zatím nebyla plně potvrzena – byl Marwan Issa, v podstatě třetí velitel v Gaze, o němž se izraelské a americké zpravodajské služby domnívají, že byl zabit při izraelském náletu minulý měsíc, upozornil The Guardian.
Issa se stal terčem útoku v uprchlickém táboře Nuseirat v centrální části Gazy, uvedli představitelé izraelské rozvědky.
Po útoku na Issu následoval třídenní výpadek komunikace, který zavedli velitelé Hamásu v obavě, že špión z jejich řad prozradil izraelským bezpečnostním službám zásadní podrobnosti, které útok umožnily. Podle zdrojů blízkých Hamásu bylo podobné opatření přijato po lednovém podezření, že Izrael zavraždil v Bejrútu zástupce politického vůdce Saleha al-Arouriho.
Izraeli se v minulosti podařilo infiltrovat mnoho palestinských ozbrojených frakcí – včetně Hamásu, Islámského džihádu, Fatahu a dalších.
»Nejdůležitějším zdrojem, který nyní máme, jsou tisíce lidí v zajetí… Z výslechů se nám podařilo pochopit, jaké by mohly být potenciální scénáře toho, kde by se Issa mohl skrývat. Uzavřeli jsme kruhy,« řekl minulý měsíc Kobi Michael, vědec z Institutu pro národní bezpečnostní studia v Tel Avivu.
Bombardovací kampaň izraelské armády v Gaze využívá také kontroverzní databázi poháněnou umělou inteligencí, uvedl minulý týden The Guardian.
Podle místních zdravotnických úřadů zemřelo v Gaze při izraelské vojenské ofenzivě dosud 33 000 lidí, převážně žen a dětí. Při útocích Hamásu v Izraeli, které válku vyvolaly, zahynulo asi 1200 lidí, většinou civilistů, a 250 jich bylo zajato jako rukojmí.
Podle izraelských představitelů byla zabita třetina z 30 000 až 40 000 bojovníků Hamásu. Hamás to popírá a uvádí mnohem nižší čísla. Nezávislé potvrzení obou tvrzení není možné, ale mnozí analytici tvrdí, že důraz na »počet zabitých« odhalil selhání izraelských stratégů, kteří nepochopili povahu svého nepřítele, upozornil list.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu opakovaně prohlašuje, že izraelské vítězství bude znamenat »rozdrcení Hamásu«. Navzdory obrovské vojenské síle se však ukázalo, že rozbití administrativních schopností organizace, která řídí Gazu od roku 2007, kdy se tam chopila moci, je obtížné.
V pondělí izraelský úder zabil starostu uprchlického tábora al-Mawasi, který byl na počátku konfliktu označen za humanitární zónu. Izrael uvedl, že úředník byl terorista zapojený do odpalování raket. Hamás útok odsoudil jako válečný zločin.
Mchajmar Abusada, profesor politologie na univerzitě al-Azhar v Gaze, který nyní působí v Káhiře, odhadl, že pětinu až čtvrtinu obyvatel Gazy lze označit za oddané Hamásu a že jejich podpora nezakolísá bez ohledu na nespokojenost jiných.
»Minimálně bude vojensky oslaben, ale to Hamás nezastaví. Hamás bude pokračovat na lidové úrovni kvůli tomu, čím si prošly dva miliony nebo více lidí. I když je mnoho, mnoho Palestinců, kteří nejsou s Hamásem spokojeni, jsou tu další, kteří budou nadále poskytovat podporu,« řekl.
(cik)