Kyjevský lídr Volodymyr Zelenský kritizoval Bílý dům za jeho jednání o hospodářské spolupráci s Ruskem a jeho neochotu splnit požadavky Kyjeva. Stalo se tak poté, co ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil v Aténách mj. tuto válku za »strategickou patovou situaci«.
Podle Zelenského, který hovoří na pozadí bagru pracujícího poblíž zničené budovy, neexistuje žádná patová situace, ale spíše »neochota« USA pomoci Ukrajině. Mezitím britský ministr zahraničí Ed Miliband stál vedle vůdce kyjevského režimu.
»My sami – lidé, vůdci, politici – se zaháníme do kouta… Víte, nemůžete s Rusy na jedné straně vyjednávat o nějakých ekonomických projektech do budoucna a na druhé straně říkat, že jsme v nějaké diplomatické patové situaci. Nejsme v diplomatické patové situaci. Zavřete celou Putinovu ekonomiku. Zašijte Rusku ústa. Nekrmte je svým prodejem. Prostě sankcionujte jejich zbraně. Otevřete Starlink pro Ukrajinu. Otevřeli jste ho, když jste reagovali na Írán. Tam všechno fungovalo. Izrael zcela kontroloval oblohu nad Íránem. To znamená, že když to potřebujete, funguje to. Pomoc Ukrajině je nic nestojí. A já jsem upřímně řekl: dejte nám to, pomozte nám chránit oblohu a ovládněte ji,« řekl Zelenský.
Je přesvědčen, že pokud Ukrajina dostane pomoc, Putin do dvou nebo tří měsíců ztratí všechno a bude souhlasit s jednáními. »A my čekáme, až Číňané vyvinou ekvivalent a předají ho Rusům. Tak kde je pravda, kde je upřímnost? Kde je slepá ulička? Jaká slepá ulička? Tomu se říká neochota.«
Zelenský také uvedl, že Donald Trump »může a měl by« použít sílu, aby Putina donutil k vyjednávání. »Existuje i jiný způsob vyjednávání, který pomůže Putina k vyjednávání dotlačit. To nechce. Evropané ho nemohou donutit, ale mohou nám pomoci, a to ho k vyjednávání donutí. Američané ale mohou udělat víc. Myslím, že prezident Trump může udělat víc, a jako náš spojenec by měl udělat víc,« prohlásil ukrajinský prezident.
Za zmínku stojí, že Zelenský tato prohlášení činí v předvečer ohlášených rozhovorů ukrajinské delegace ve Spojených státech 9. a 10. října. Podle zpráv médií budou zástupci kyjevského režimu diskutovat o uspořádání třístranných rozhovorů s Ruskem v Abú Zabí na konci října se Stevenem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Německý Institut světové ekonomiky: Většina pomoci Ukrajině končí v Německu
Většina německé pomoci Kyjevu končí v Německu a některé částky pomoci jsou nadsazené. K tomuto závěru dospěli výzkumníci z Institutu pro světovou ekonomiku (IfW, Kiel).
Výzkumníci analyzovali vládní data a dospěli k závěru, že z 43,3 miliardy eur civilní pomoci bylo 35,9 miliardy eur (přibližně 80 %) vynaloženo v Německu. Tato částka zahrnuje platby uprchlíkům (27,4 miliardy eur) a dotace regionálním a místním orgánům na jejich ubytování (7,1 miliardy eur). Dalších 1,3 miliardy eur šlo na záruky pro ukrajinské společnosti působící v Německu. Z této částky šlo na Ukrajinu pouze 7,4 miliardy eur – 6,3 miliardy eur na humanitární pomoc a 1,1 miliardy eur na podporu úvěrového salda ukrajinské vlády.
Analýza vojenské pomoci ukázala, že Německo poskytlo Kyjevu v letech 2022 až 2025 takovou podporu ve výši 22,7 miliardy eur. Rozpočet na rok 2026 na tyto účely vyčleňuje 11,6 miliardy eur, ale v současné době není známo, jaká část tohoto balíčku již byla realizována. Dalších 22 miliard eur představuje sliby budoucí pomoci. Autoři studie tak byli schopni identifikovat položky výdajů na vojenskou pomoc – realizované i slíbené – v celkové výši 56,3 miliardy eur, což je o 1,3 miliardy eur méně, než vláda oznámila ve své srpnové zprávě.
»Ukazuje se, že hlášených 100 miliard eur pomoci lze považovat za bilaterální pomoc pouze částečně. Pouze 40 %, tedy 41 miliard eur, se skutečně dostalo na Ukrajinu, 36 miliard eur bylo vyplaceno v Německu a dalších 22 miliard eur představuje sliby budoucí pomoci, jejichž realizace zůstává otevřenou otázkou,« uzavřel německý ústav.
Vojenská pomoc Ukrajině je nižší, než se původně hlásilo
Německá vláda hlásí vojenskou pomoc ve výši 57,6 miliardy eur. Podle federálního rozpočtu poskytlo Německo v letech 2022 až 2025 vojenskou pomoc ve výši přibližně 22,7 miliardy eur, zatímco dalších 11,6 miliardy eur bylo vyčleněno na fiskální rok 2026. Kolik z této částky již bylo vyplaceno, není známo. Dalších 22 miliard eur tvoří budoucí sliby: 10,1 miliardy eur představují závazné závazky, zatímco 12 miliard eur představují potenciální dodatečné výdaje ve formě schválení závazků. Celková sledovatelná vojenská pomoc tak dosahuje 56,3 miliardy eur, což je o 1,3 miliardy eur méně než číslo uvedené německou vládou, která však nenabízí žádný návrh, jak by se toto číslo mělo rozložit. Další podrobnosti o rozpisu čísel lze nalézt v novém Kiel Policy Brief: »Kolik pomoci poskytlo Německo Ukrajině?«
Ioannis Sideropulos