Nadcházející volby do Evropského parlamentu (EP), které jsou naplánovány na 6. až 9. června, budou pro Evropskou unii (EU) klíčovým okamžikem, neboť budou určovat budoucí politiku bloku uprostřed stupňujícího se geopolitického napětí a vnitřních hospodářských bojů.
V prvních volbách do EP po brexitu budou voliči z 27 členských států vybírat 720 poslanců do 10. funkčního období EP, jediného přímo voleného orgánu EU.
Jako klíčový zákonodárný orgán má EP významnou odpovědnost. Patří mezi ně pravomoc schvalovat nebo zamítat jmenování předsedy Evropské komise (EK) a komisařů, schvalovat rozpočtový plán a hlasovat o mezinárodních dohodách a rozšířeních bloku.
Vzestup krajní pravice
V čele parlamentu stojí silná většina centristických stran vládnoucí »supervelké koalice«, kterou tvoří Evropská lidová strana (EPP), Socialisté a demokraté (S&D) a Obnova Evropy (RE).
Průzkumy veřejného mínění z různých zdrojů, včetně Europe Elects, však naznačují vzestup populistických pravicových nálad v celé Evropě. Výrazný nárůst se předpokládá u Evropských konzervativců a reformistů a pravicové skupiny Identita a demokracie.
Tento posun doprava odráží širší trendy pozorované v nedávných národních volbách v celé Evropě. Země jako Itálie, Finsko a Švédsko zaznamenaly výrazná vítězství krajně pravicových stran.
Podle prognózy mezinárodního think-tanku Evropská rada pro zahraniční vztahy (ECFR) budou téměř polovinu křesel v příštím EP zastávat poslanci mimo »supervelkou koalici«.
Poprvé by mohla vzniknout pravicová koalice křesťanských demokratů, konzervativců a radikálně pravicových poslanců, která by získala většinu v parlamentu, uvedla ECFR.
Nicméně se očekává, že tradiční proevropské koalice si v parlamentu udrží většinu. Středopravicová EPP by měla zůstat největší skupinou, i když by měla ztratit několik křesel. Předpokládá se, že významný vliv si zachovají také skupiny S&D a RE, které by mohly vytvořit koalici jako protiváhu sílící pravici.
Centrum pro evropskou politiku (EPC) však upozornilo, že otázky spojené s životním prostředím, institucemi EU, sociálními záležitostmi, zemědělstvím a vnějšími vztahy by mohly být ovlivněny pravicovým politickým přístupem.
Výzvy podněcují vysoký zájem voličů
Průzkum Eurobarometr z jara 2024 naznačuje velký zájem veřejnosti o nadcházející volby, přičemž 60 % respondentů vyjádřilo značný zájem, oproti 49 % ve volbách v roce 2019.
Mezi klíčové otázky patří probíhající rusko-ukrajinský a izraelsko-palestinský konflikt, přičemž 81 procent respondentů uvedlo, že tyto otázky činí volby zásadnějšími. Kromě toho jsou podle průzkumu v popředí zájmu voličů také chudoba, zdravotnictví, zaměstnanost a obrana.
Odstupující předsedkyně EP Roberta Metsolová k výsledkům průzkumu uvedla: »Evropané si uvědomují, že u volebních uren jde o hodně a že v současném geopolitickém kontextu je hlasování ještě důležitější.«
Mainstreamoví politici se zdají být ohromeni, protože »většina problémů z minulého roku zůstává nevyřešena a zdá se, že nové mocné síly neustále nabírají na síle«, uvedli analytici ve zprávě zveřejněné EPC.
Zpráva zdůraznila rostoucí rozčarování veřejnosti z politického establishmentu, v jehož důsledku tradiční strany ztrácejí půdu pod nohama ve prospěch radikálních pravicových politických sil.
Nejisté vedení
Jednou z priorit nového parlamentu je hlasování o příštím předsedovi EK. Současná předsedkyně Ursula von der Leyenová usiluje o znovuzvolení, ale čelí možným výzvám.
Její opětovné jmenování závisí na dostatečné podpoře klíčových představitelů EU a většině v EP. Vzestup krajní pravice by však mohl tento proces zkomplikovat.
Německý kancléř Olaf Scholz v květnu varoval, že příští předseda EK by neměl usilovat o podporu krajně pravicových stran, které doufají ve velké zisky v červnovém hlasování.
V rámci EPP probíhá také vnitřní debata o znovuzvolení von der Leyenové. Francois-Xavier Bellamy ze strany Les Republicans, která patří do EPP, ve čtvrtek na sociální síti X uvedl: »Pokud předsedkyně Evropské komise nebude znovu zvolena, bude to díky boji, který jsme vedli a který ji dostal do menšinového postavení v její vlastní straně. Právě uvnitř naší politické skupiny se bude rozhodovat.«
(Xinhua)