Za zjevného nezájmu českých médií proběhly v sousedním Polsku 7. dubna komunální a vojvodské (krajské) volby. Ač je volební období polských samospráv obcí, měst a vojvodství čtyřleté, od posledních komunálních a vojvodských voleb uplynulo plných 5,5 roku. Jejich první odložení o jeden rok na základě politické dohody polských parlamentních stran souviselo s pandemií nového druhu koronaviru SARS-CoV-2, resp. s nejistotami jí přinášenými. Důvod druhého odkladu o dalšího půl roku mně není jasný. Nic nemělo bránit spojení s parlamentními volbami, které se v Polsku konaly v řádném termínu 15. října 2023. K dalšímu odkladu komunálních a vojvodských voleb došlo opět na základě politické dohody parlamentních politických stran.
Polské komunální a vojvodské volby mají shodný systém jako na Slovensku. Volební období je čtyřleté, hranice nutná k získání mandátu je 5 % odevzdaných hlasů voličů, starostové (burmistři), primátoři (prezidenti) a vojvodové (hejtmani) se volí přímou, zpravidla dvoukolovou volbou. Tedy, pokud některý z kandidátů nedosáhne nad 50 % odevzdaných hlasů voličů již v prvním kole. Počet zastupitelských mandátů je relativně nižší než v ČR. Absolutně je polských zastupitelů mnohem méně, protože v Polsku neznají naše malé obce.
Volební systém přímé volby má i nevýhody. Pokud se střetne militantní šéf s neméně militantní většinou v příslušném zastupitelstvu, může nastat paralýza vládnutí. Nejvíce se příslušná komunita, resp. společnost štěpí na přímých volbách starosty, primátora, vojvody a zvláště pak prezidenta republiky.
Boj o média
Základním neduhem tzv. svobodných demokratických voleb je v Polsku, stejně jako v kterékoliv jiné západní zemi, silně nerovný přístup jednotlivých volebních subjektů do hromadných sdělovacích prostředků. Jestliže Polská státní televize Polsat, Polský státní rozhlas a Polská tisková agentura byly v minulých osmi letech pevně v rukou tehdy vládnoucí pravicově konzervativní strany Právo a Spravedlnost (PiS) a jejich hlavní protiváhou byla polská soukromá televize TVN, vlastněná americkými demokraty, tvrdě kopající za pravicově liberální Občanskou platformu (PO) a ostatní politické strany měly nejčastěji smůlu, po zásadní čistce z Vánoc 2023 jak Polsat, tak TVN tvrdě kopou proti PiS. Koaliční pravostředová Třetí cesta a liberální levostředová Nová Levice jsou v nich podstatně méně, navíc nejčastěji ve sporu, kdy Levice prosazuje zásadní liberalizaci krutého antipotratového zákona, zatímco Třetí cesta toto odmítá. Opoziční silně pravicová Konfederace, která je jediná proti materiální podpoře Ukrajiny, aby se mohly v Polsku zásadně snížit daně, se v nich téměř neobjevuje.
PiS sice z vyhozených redaktorů takřka přes noc vytvořila vlastní televizi, ale v tomto směru měla veliký hendikep. Jestliže první čtyři roky za konjuktury neměla vláda PiS i přes realizaci rozsáhlých sociálních programů velké problémy, v druhých čtyřech letech zápasila nejprve s pandemií, pak s protesty polských žen proti zpřísnění beztak velmi přísného protipotratového zákona na základě skandálního rozsudku Ústavního soudu Polska a po 24. únoru 2022 s válkou na Ukrajině, při níž Polsko z rusofobních pozic podporovalo ze všech sil Ukrajinu, silně zbrojilo a vážně se vyčerpávalo. I když strany současné vládní koalice zde byly s PiS zajedno, nemilosrdně ji topily za značně deficitní hospodaření touto podporou a zbrojením způsobované a za nemalou inflaci. O padlých Polácích na Ukrajině se nepřekvapivě ve shodě mlčí. Někteří přední politici PiS se také namočili do afér. Pravda, TVN jen obviňovala a většinu obvinění nijak nedokládala, podle zásady já jsem žalobcem, já jsem soudcem (a nejraději bych byl i katem). V řadě případů netuším, zda obvinění byla oprávněná.
Obvinění ze zneužití moderního izraelského odposlouchávacího zařízení Pegasus ke špehování opozičních politiků je pikantní zejména v tom smyslu, že Velký bratr za oceánem odposlouchává celou evropskou politickou scénu, nevybíravě ji vydírá a to vedení EU ani současné polské proevropské vládě D. Tuska (PO, Třetí casta, Nová Levice) a novinářům nevadí. O tom se prostě mlčí.
Na venkov kašleme
Tuskova vláda a zejména D. Tusk osobně se dopustil hrubé chyby ignorací potřeb polských zemědělců. Jejich rebelie proti dovozu levných a často i hrubě závadných ukrajinských potravin, zejména obilí, začala loni v říjnu, ještě za vlády PiS. Solidární vývoz obilí z Ukrajiny, údajně pro hladovějící Afriku, vyprodukovalo vedení EU. Za nečinnosti úřadů EU i členských států se vzápětí tranzit změnil na masový vývoz ukrajinského obilí do EU, zejména k levnějšímu výkrmu španělských a francouzských prasat. Prudce srazil ceny evropského obilí a učinil obilí nejen polských zemědělců nerentabilní a často i neprodejné. Polští rolníci reagovali blokádou ukrajinsko polské hranice, později i vysypáváním ukrajinského obilí z vagonů, blokádami silnic a dálnic, došlo i k nájezdům traktorů na Varšavu a další polská města. Proti tomu byly protesty českých zemědělců velice krotké. Vzkazy Tuska, že sice chápe problémy polských zemědělců, ale že směrnice EU a podpora Ukrajině jsou svaté, jen přilévala oleje do ohně. Vykašlal se na polské zemědělce, ti mu to následně vrátili ve volbách.
Zatímco politické strany současné vládní koalice jsou stranami velkých měst, hrubě přehlížející venkov a jeho potřeby, PiS a do jisté míry i Konfederace jsou spíše stranami přehlíženého venkova, byť velká polská města nemohou ignorovat. Projevuje se to tak, že západní polská vojvodství ovládá dlouhodobě PO, zatímco východní PiS.
Situace polského venkova je zlá, protože po reformách 90. let je část polského venkova bez veřejné dopravní obslužnosti a navíc do mnoha vesnic dodnes nevede asfaltová silnice. O tom už jsem psal, viz Nejen dopravní ubohost v Polsku (iportaL24.cz). Obviňování vlád PiS, že zvýšily financování venkova na úkor velkých měst (TVN mluvila o okradení), mám za nechutné. Za kritiku stojí jen skutečnost, že polské vlády (a co jich bylo v Polsku od roku 1970, kdy v Československu přišel asfalt do poslední vesnice) nebyly s to postavit asfaltované silnice do mnoha polských odlehlejších obcí. Zde si ale hlavní polské politické strany nemají co vyčítat. Chápu, že zde raději mlčí.
Určitou roli ve volební kampani ve Varšavě hrály i billboardy, zpravidla na plotech, někdy i na oknech. Za devět dní jsem viděl jen dva poničené, resp. tady se příliš nebojovalo.
Volební katastrofa PiS se nekonala
Výsledky vojvodských a zejména komunálních voleb nelze dost dobře srovnávat s výsledky parlamentních voleb, protože v nich figurují místní a regionální sdružení, která odnímají voliče a nejednou i mandáty parlamentním politickým stranám. Roli hraje také nižší volební účast. 4. dubna 2024 činila v Polsku 51,94 %.
Vojvodské volby vyhrála PiS se ziskem 34,27 % odevzdaných hlasů voličů, tj. zhruba stejně jako v roce 2018 a o něco méně než 15. října 2023 (35,85 %). Očekávání vedení PO a jim sloužících novinářů – drtivá porážka PiS – se nenaplnila. Jako druhá skončila PO s 30,59 % hlasů. Proti roku 2018 posílila asi o šest procentních bodů, proti 15. říjnu nepatrně oslabila (30,7 %). Třetí skončila Třetí cesta s 14,25 %, zhruba jako 15. října 2023 (14,4 %). Čtvrtá byla Konfederace se 7,23 % hlasů voličů, o něco víc než při posledních parlamentních volbách (7,16 %). Nová Levice získala jen 6,32 %, což je propad proti roku 2018 o celých šest procentních bodů a proti 15. říjnu 2023 o více než dva procentní body (8,61 %). Ženy, za které ve věci liberalizace potratů Nová Levice tolik bojovala, jí ve volbách hlas ve větším počtu nedaly. Bezpartijní získali 3,01 % hlasů.
PO zvítězila v devíti vesměs západních vojvodstvích, PiS v sedmi vesměs východních. Hodně bude záležet na povolebním vyjednávání, resp. absolutní většinu (52 %) získal pouze PiS v Podkarpatském vojvodství. Očekává se, že PiS ztratí vládu nad vojvodstvími Dolnoslezským a Mazowietským, jehož součástí je i metropole Varšava, i když zde PiS volby vyhrála se ziskem třetiny hlasů voličů. Ostrá polarizace »Varšava x zbytek vojvodství« trvá.
Těžko se více charakterizují výsledky komunálních voleb. Polská média píší o osmi primátorech vzešlých z prvního kola. Mandátem více než 75 % hlasů voličů bude podepřen primátor v Opole, s 57 % obhájil post varšavského primátora prezidentský kandidát Trzaskowski, jména svých primátorů znají Katovice, Štětín, Gdaňsk, Lodž, Lublin… O většinu postů vojvodů, primátorů a starostů se povede do 21. dubna další předvolební boj.
Jan Zeman