Před více než třemi desítkami let, když byl Xi Jinping nejvyšším představitelem jihovýchodního čínského města Fuzhou, navštívil Malajsii v rámci investiční mise. Tehdy na něj silně zapůsobily dvě symbolická místa.
Jedním z nich byl chrám Poh San Teng, starobylá svatyně věnovaná slavnému čínskému mořeplavci Zheng Heovi (1371–1433) z dynastie Ming. Druhým pak město Sibu, které si získalo přezdívku »Nové Fuzhou« poté, co se tam před více než stoletím přistěhoval Wong Nai Siong, rodák z Fuzhou, s více než 1 000 Číňany.
Obě místa svědčí o tisíciletém přátelství mezi Čínou a Malajsií – pouto, které se Xi jako čínský prezident opakovaně zavázal uchovávat a posilovat. Během návštěvy Malajsie v roce 2013 citoval místní přísloví, aby tento závazek ilustroval: »Proudící vodu nelze přetnout.«
Právě při této cestě po jihovýchodní Asii – do Indonésie a Malajsie – Xi znovu připomněl odkaz Zheng Hea a představil Iniciativu 21. století – námořní Hedvábnou stezku, klíčovou součást Iniciativy Pás a stezka (BRI).
Nyní, když Xi opět navštěvuje Malajsii na státní úrovni, jsou obě země připraveny dále rozvíjet své dlouholeté přátelství a plodnou spolupráci a nasměrovat bilaterální vztahy k ještě slibnější společné budoucnosti v nové éře.
SPOLUPRÁCE NA RYCHLÉ TRATI
Na svahu s výhledem na projekt East Coast Rail Link (ECRL) ve východomalajsijském státě Pahang vyniká v krajině řada čínských a malajských znaků: »Široké konzultace, společný přínos, sdílené výhody – budujme lepší budoucnost.«
Tato výstižná fráze představuje hlavní princip BRI, která se stala přední globální infrastrukturní a rozvojovou iniciativou a vytvořila množství prosperujících partnerství napříč kontinenty.
Malajsie, jako důležitý uzel na trase dávné námořní Hedvábné stezky, patří mezi první země, které se k BRI připojily. Díky společnému úsilí a neochvějné podpoře ze strany Xiho přinesla bilaterální spolupráce v rámci této iniciativy bohaté plody.
Příkladem je právě ECRL, 665 km dlouhá železniční trať, jejíž výstavba probíhá naplno. Na znamení významu, který Xi tomuto vlajkovému projektu přikládá, vyslal v roce 2017 na jeho zahájení zvláštního vyslance. Během setkání s králem Sultanem Ibrahimem Sultanem Iskandarem v Pekingu loni v září Xi znovu vyzval ke společnému úsilí o jeho úspěšné dokončení.
Po dokončení železnice propojí méně rozvinuté východní pobřeží Malajsie s jejím hospodářsky silným západem, čímž posílí konektivitu a podpoří vyvážený růst. Potenciálně se také napojí na železniční sítě Číny-Laos a Číny-Thajska jako součást nové mezinárodní pevninsko-námořní obchodní trasy.
»Pokud by se to uskutečnilo, ECRL by se mohla napojit na celou thajskou železniční síť a propojit se s Kunmingem v jihozápadní Číně přes Laos, což by umožnilo volnější pohyb zboží a cestujících v regionu,« uvedl malajsijský ministr dopravy Anthony Loke Siew Fook.
Kromě železnice se čínsko-malajsijská spolupráce dynamicky rozšiřuje i v dalších oblastech. Čína zůstává největším obchodním partnerem Malajsie již 16 let po sobě a obchodní objem v roce 2024 dosáhl rekordních 212,04 miliardy USD. V posledních letech si tropické malajsijské ovoce jako durian, mangostan či jackfruit získalo stále větší oblibu u čínských spotřebitelů.
Během loňského setkání s malajsijským premiérem Anwarem Ibrahimem v Pekingu Xi podpořil dovoz dalších kvalitních a specializovaných malajsijských produktů na čínský trh a vyzval k užší spolupráci v oblastech jako digitální ekonomika, umělá inteligence a nové energie.
»Vzkvétající ekonomické vazby mezi Malajsií a Čínou ukazují na odolnost a vzájemné výhody našich bilaterálních vztahů,« uvedl ekonom Samirul Ariff Othman z malajsijské Universiti Teknologi PETRONAS. »Pokračující růst investic do odvětví s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou technologie, zelená energie a výroba, dále prohloubí naši spolupráci.«
PŘÁTELÉ V NOUZI
V roce 2012 daroval mladý Malajec Yong June Kong, který studoval medicínu v Číně, své hematopoetické kmenové buňky čínskému chlapci trpícímu leukémií. Úspěšně ho tak zachránil a stal se prvním zahraničním dárcem kmenových buněk v Číně.
Během své návštěvy Malajsie v roce 2013 prezident Xi tento dojemný příběh připomněl, aby zdůraznil hluboké přátelství mezi čínským a malajsijským lidem. »Na tento příběh rovněž nezapomeneme,« řekl Xi s hlubokým pohnutím.
»Nikdy jsem si nemyslel, že tak prostý čin získá tak vysoké uznání,« řekl Yong, který dnes pracuje jako lékař v šanghajské nemocnici Renji. »Nemohl jsem celou noc usnout, když jsem se dozvěděl, že o mně mluvil čínský prezident,« vzpomíná.
Xiho uznání bylo podle něj nejen osobní poctou, ale i oceněním ducha vzájemné podpory mezi oběma národy.
»Tato podpora posílila mé odhodlání zůstat v Číně, pokračovat v lékařské kariéře, darovat krev a věnovat se dalším charitativním činnostem. Chci být mostem přátelství mezi Čínou a Malajsií,« dodal.
Jak řeklo jedno malajské přísloví, které Xi jednou citoval: »Přítel, který chápe tvé slzy, je cennější než mnoho přátel, kteří znají jen tvůj úsměv.« V jeho očích jsou tyto dvě země opravdovými přáteli, kteří se dobře snášejí, důvěřují si a spoléhají na sebe.
Už v roce 1974, s vizí do budoucnosti, prolomily Čína a Malajsie ledy studené války a navázaly diplomatické vztahy. Malajsie se tak stala prvním členem ASEAN, který tak učinil. Později se stala i první zemí, která pozvala Čínu k dialogu s ASEAN, a první, kdo uspořádal summit Čína–ASEAN.
Během své návštěvy v roce 2013 Xi připomněl společný boj obou zemí proti asijské finanční krizi v roce 1997, globální ekonomické krizi v roce 2008 a pomoc, kterou Malajsie poskytla Číně po ničivém zemětřesení v Wenchuanu v roce 2008. Právě při této návštěvě byly bilaterální vztahy povýšeny na komplexní strategické partnerství.
O deset let později dosáhli Xi a Anwar v Pekingu konsenzu o společném budování čínsko-malajsijského společenství se sdílenou budoucností – a tím otevřeli novou kapitolu bilaterálních vztahů.
Na širší úrovni Xi vysoce oceňuje klíčovou roli Malajsie v regionální spolupráci jakožto zakládajícího člena ASEAN a hlavního aktéra v rámci východoasijské kooperace. Čínský prezident opakovaně vyjadřuje podporu předsednictví Malajsie v ASEAN 2025 a jejímu důrazu na ústřední roli a strategickou nezávislost ASEAN.
»Vztahy mezi Malajsií a Čínou v posledních desetiletích jen sílí,« uvedl Othman. »Dnes je toto partnerství dynamičtější než kdykoli předtím, podpořené hlubokou ekonomickou spoluprací a intenzivními mezilidskými výměnami.«
KOMUNIKACE MEZI KULTURAMI
Když Čína a Malajsie loni slavily 50. výročí navázání diplomatických vztahů, napsal Tan Lak Hon spolu s dalšími 86 malajsijskými studenty z Tianjinské univerzity dopis prezidentu Xiovi, ve kterém vyjádřili své odhodlání sloužit jako poslové čínsko-malajsijského přátelství a pomáhat budovat společenství se sdílenou budoucností.
Ve zprávě adresované králi Sultanovi Ibrahimovi u příležitosti tohoto historického výročí Xi vyjádřil radost z dopisu studentů. »Těší mě, že přátelství mezi našimi zeměmi bude pokračovat,« uvedl.
Tan, posílen tímto povzbuzením, plánuje založit účet na sociálních sítích, kde bude sdílet své studijní a cestovní zážitky z Číny s přáteli v Malajsii. »Chci aktivně podporovat naše přátelství a napomáhat smysluplné komunikaci mezi studenty z obou zemí,« říká.
Sám Xi se dlouhodobě zasazuje o intenzivnější kulturní a mezilidské výměny mezi Čínou a Malajsií. Opakovaně zdůrazňuje, že přátelství mezi národy je klíčem ke zdravým mezistátním vztahům.
Během své návštěvy v roce 2013 byl Xi svědkem podpisu dohody o založení malajsijské pobočky Xiamenské univerzity – první zámořské pobočky čínské vysoké školy. Xiamen, stejně jako Fuzhou, je významné město v čínské provincii Fujian.
Univerzita má zvláštní vztah jak k Malajsii, tak k Xiovi. Založil ji v roce 1921 Tan Kah Kee, vlastenecký zámořský čínský podnikatel a filantrop narozený v Xiamenu, který dosáhl velkého úspěchu v Malajsii a Singapuru. Když Xi pracoval v Xiamenu, navázal s univerzitou hluboký vztah.
Dnes má malajsijská pobočka Xiamenské univerzity 10 fakult a přes 9 100 studentů z desítek zemí a regionů. Dosud zde absolvovalo více než 6 300 studentů, čímž se univerzita stala zářným příkladem čínsko-malajsijské vzdělávací spolupráce a klíčovou platformou pro posílení vzájemného porozumění mezi civilizacemi.
Mnozí z těchto absolventů sdílejí Tanovo odhodlání podporovat mezikulturní komunikaci a přátelství mezi národy – téma, které je ústředním bodem Xiovy zahraniční politiky.
»Jmenujte jiného lídra, který při formulaci vize pro budoucnost zároveň chápe civilizace, hodnoty a kulturu,« poznamenal Anwar. »I proto se při rozhovorech s prezidentem cítím tak jistě – pro jeho prozíravost a vizi.«
(Xinhua)