Největší chybou by bylo zbavovat se majetku, tvrdí 1. místopředseda KSČM zodpovědný za ekonomiku Petr Šimůnek

»Pokud máme majetek, který nám vydělá finanční prostředky, bylo by největší chybou jej prodat. Neradi bychom dopadli jako Sociální demokracie,« uvedl v aktuálním rozhovoru pro iportaL24.cz Petr Šimůnek, jenž 31. května v pražském Top Hotelu obhájil pozici 1. místopředsedy, který nově bude mít na starosti i ekonomiku. Zkušený politik věří, že strana těžké období zvládne, a hlavně že nové vedení v období po Kateřině Konečné potáhne za jeden provaz. »Nic jiného nám ani nezbývá,« soudí.

»Hlavním úkolem, který mi dal sjezd, je zjednodušení systému řízení, čili dovést stranu ekonomicky k určité samostatnosti.« To jsou vaše slova na tiskové konferenci po znovuzvolení 1. místopředsedou KSČM na květnovém sjezdu v Praze. Jak si je má ctěný čtenář přeložit?

To znamená, že pokud máme majetek, který nám vydělá finanční prostředky, a vlastníme budovy, které jsou v pořádku, tak by bylo největší chybou je prodat a toho majetku se zbavovat. Současné vedení KSČM bude dělat všechno pro to, aby nám ty budovy zůstaly, aby jejich prodej byl minimální, reálně jen u toho, co je v dezolátním stavu a opravy by přesahovaly možnosti strany, zvláště když zjistíme, že v nějakém místě by byl nájem nižší a vyšlo by nás to levněji.

Samozřejmě dáváme přednost i tomu, že je lepší dlouhodobý pronájem našich budov než jejich prodej, protože bychom neradi dopadli jako Sociální demokracie, která se svého majetku vzdala jednou provždy.

Zároveň jste na oné tiskové konferenci uvedl, že strana nemá sponzory. Jak je na tom tedy momentálně ekonomicky, kdybyste to měl ohodnotit na stupnici od jedné do pěti?

To nejde takhle říci. Rozhodně vydržíme ve slušné kondici do příštího sjezdu, možná i déle, ale je potřeba připravit takový systém nakládání s majetkem, aby ho byla KSČM schopná držet v nějakém rozsahu, který umožní i mít profesionální aparát na Ústředním výboru a nebudeme závislí na dotacích státu, pokud je nebudeme mít. Zkrátka abychom fungovali jako politická strana nezávisle na příspěvcích od státu.

Lidé se hodně ptají na státní dotace za sněmovní volby. Vidíte z nich jako KSČM něco?

Kandidovalo Stačilo! – čili finanční prostředky má Stačilo!. Komunistická strana pobírá příspěvky od státu za volby do krajských zastupitelstev a tyto peníze poctivě šetří na příští krajskou volební kampaň. Ale zároveň musíme přemýšlet nad tím, jak pokrýt rok na to volby do Poslanecké sněmovny.

Jasně. Nicméně v barvách Stačilo! kandidovali i sociální demokraté, národní socialisté, SD-SN, Moravané atd. To se s nimi hnutí jako takové nedělí o finance za 4,3 % hlasů?

V prvním případě je třeba říct, že jsme ručili jako KSČM 30 miliony na volební kampaň. A banka právě začala hnutí Stačilo! strhávat finanční prostředky. Takže z těch peněz jsme zatím neviděli prakticky vůbec nic.

Samozřejmě že to bylo hnutí, na jehož kandidátce bylo více politických stran a hnutí. Ale doposud nikdo neměl žádný ekonomický profit z dosaženého výsledku, protože všechno šlo na splácení volební kampaně – těch 30 milionů.

Jak velkým problémem pro KSČM je novela trestního zákoníku, která začala platit 1. ledna 2026? Konkrétně § 403, který kriminalizuje komunistické myšlenky?

Především je to politický problém. Celé je to špatně a vůbec k tomu nemělo dojít. Mrzí mě, že část hnutí ANO nemá zájem odstranit tuto novelu trestního zákoníku. Načež už máme za sebou polovinu roku a objevilo se mnoho případů, kdy bylo podáno trestní oznámení, Policie České republiky provedla šetření, vyslechla některé protagonisty a zatím všechno bylo odloženo.

Čím si vysvětlujete postoj vládního hnutí ANO, který jste zkritizoval? Že vás pořád bere jako konkurenci, která by jim mohla odebrat část hlasů?

Především jsem toho názoru, že část politiků v ANO myslí stejně jako TOP 09 a ODS.

Mluvili jsme o volbách, které byly, ale pojďme nyní, prosím, na ty, co budou. Jak důležité jsou pro KSČM říjnové komunální volby? A budete stavět kandidáty i do Senátu?

Máme několik míst v republice, kde stavíme senátní kandidáty. Jedná se spíš o symboliku, aby lidé viděli, že KSČM své zástupce má. Přesto bych byl velice rád, kdyby se někomu z nich povedlo uspět, abychom neměli jenom europoslankyni a konečně po delší době bychom získali i zástupce v Senátu. Ale současná politická situace a volební systém nás dostávají do situace, že když si vzpomeneme na některé naše kandidáty, kteří i vyhrávali v prvním kole, pak následovalo kolo druhé, kdy se voliči spojili proti KSČM. Přestože vítěz prvního kola získal třeba 30 nebo 35 procent hlasů, stejně pak do Senátu prošel protikandidát. A bylo úplně jedno, jestli byl vlevo nebo vpravo.

To je jedna věc. A druhá jsou komunální volby. Ty pro nás byly vždycky důležité, protože KSČM dominovala v obcích od dvou do deseti tisíc obyvatel, a když jsem přišel v roce 2000 pracovat na volební oddělení, tak komunistická strana měla v České republice 400 starostů a 440 místostarostů. To je obrovské množství lidí, kteří měli vliv a svojí prací v komunální politice i svým příkladem získávali voliče, takže strana byla silná i ve volbách sněmovních.

Řekl bych, že tentokrát je to o tom, že naše společnost se radikalizuje. Panuje tu poměrně velký strach kandidovat přímo za KSČM. Někteří lidé si vztahují právě tu novelu trestního zákona, takže nechtějí kandidovat přímo za KSČM, protože je to například ohrožuje v zaměstnání. Takže i v místech, kde jsme tradičně stavěli kandidátní listiny KSČM, jsou teď kandidátky sice s komunisty, ovšem pod jinými názvy. Takže to může výrazně zkreslit i celkovou statistiku u Českého statistického úřadu.

Ale kandidujeme a pevně věřím, že KSČM bude zase silná v tradičních regionech, jako je Tachovsko, Karvinsko a Znojemsko, i v dalších obcích a bude tam mít co říct.

Vy jste pražský politik. Tudíž se vás nemohu nezeptat, jak bude vypadat kandidátka v nejsledovanějším volebním obvodě, tedy ve čtrnáctém kraji? Půjde v Praze KSČM sama nebo jako součást nějaké levicové koalice? A ještě něco – proč se v hlavním městě dlouhodobě KSČM i levici jako takové nedaří?

Protože je to centrum republiky, kdy sem přichází lidi za prací. Každá společnost tady chce mít sídlo, protože je to obrovská prestiž pro danou firmu. A tak se sem sestěhovávají pravicově smýšlející spoluobčané, čímž vznikají obrovské problémy pro Prahu. A totéž můžeme říci například i o Brně, to je další město, které má s pravicí problém.

My v Praze s největší pravděpodobností poprvé nepůjdeme pod názvem KSČM, ale bude to nějaká »Spojená levice«. Jsem rád, že máme partnery, s kterými ji můžeme dát dohromady. Ať je to ČSSD expremiéra Jiřího Paroubka, Komunistická strana Československa i nezávislí kandidáti. A stojím si za tím, že kandidátní listina, která je do Zastupitelstva hlavního města Prahy připravovaná, bude složená z kvalitních lidí, a zejména i z těch mladších, schopných na magistrátu vystupovat k různým problémům, protože vím, že se teď projednávají záležitosti ohledně bydlení, které trápí mladé lidi v Praze.

Ale jsou to i věci ohledně dopravy, teď je spousta článků ke zdražení jízdného, k tomu, že senioři nebudou mít takové výhody, které měli v minulosti, a další problémy, jimiž jsou územní plán Hlavního města Prahy, zahušťování sídlištní výstavby. Zeleň v Praze mizí před očima a je to takové neuspořádané, kdy Praha zažívá dopravní kolaps.

My umíme stavět nové byty a kanceláře, ale nestavíme žádné nové silnice a přístupové cesty, takže Praha nám jednou může pěkně zkolabovat.

Zároveň se ale staví tramvajová trať na Václavském náměstí a metro D do Písnice. To jsou v metropoli hojně skloňovaná témata. Jak je hodnotíte vy coby dopravní expert?

Já bych neměl nic proti tomu stavět další linky metra, to se děje v celém světě, ale to metro na sebe musí navazovat. To znamená, že by měly být trasy propojeny, aby mohly vlaky sjíždět na jiné tratě, kde se budou používat stejné typy. Zkrátka aby propozice byly stejné, aby třeba souprava, která má šest vagónů na lince C, měla šest i na D a nebyly kratší stanice, protože do budoucna pak nemůžeme používat křížení nebo sjezdy jednotlivých linek rozšiřovat jako dopravu. Protože v některých městech se dá přejíždět mezi jednotlivými linkami tak, jako je to u tramvají. V Praze to bylo stavěno, že jsou přestupy mezi těmi linkami, ale hustota obyvatel a výstavba nových linek možná jednou dopustí právě to, že se můžou křížit vlaky a jezdit různými směry.

To je jenom upozornění. Jinak ale musím zdůraznit, že v Praze, nebo obecně v České republice, všechno strašně dlouho trvá. Ať už jde o různá stavební povolení nebo výběrová řízení.

Jsem toho názoru, že systém, který byl před rokem 1989, byl jedinečný. Existoval státní podnik, zřídili jsme Metrostav, nemuseli jsme dělat výběrová řízení. Zadalo se, že se něco postaví – a skutečně byly za nějaké tři roky zprovozněny první tři nebo čtyři stanice. Dneska se tři čtyři roky provádí studie, dělají se výběrová řízení, která pak někdo zpochybní a dalších pět let výstavba té linky stojí. Takže demokratizace společnosti se obrátila úplně proti lidem.

Já se vrátím ještě ke KSČM jako takové. Vy osobně jste byl 1. místopředsedou zvolen již pošesté, navíc máte dlouholeté zkušenosti s prací na úrovni ústředního výboru, ale i coby poslanec ještě mnohem v starším časovém horizontu. Můžete tedy porovnávat. Zažívá komunistická strana momentálně absolutně nejtěžší období?

Nevím, které období bylo tím nejtěžším, protože já jsem zažil i dobu po roce 1989, kdy jsme drželi stranu, aby zůstala komunistickou, aby měla členy, abychom opravdu měli vliv v obcích i v hlavním městě Praze. To bylo velice důležité období, po listopadu 1989 až do roku 1996, kdy jsme poprvé kandidovali do Sněmovny jako KSČM a já jsem se stal na dva roky i poslancem.

A nynější období beru také jako těžké, protože stát je k nám nepřátelský právě kvůli zmiňované novele trestního zákona, kdy zastrašuje spoustu lidí. Dalším nesporným úskalím je, že už nám vyrůstá několikátá generace mladých lidí, která ve školách a v rodinách poslouchá nepravdu o období socialismu. A to je pro nás pochopitelně těžké, když se mládež radikalizuje směrem k pravici a my nejsme v Poslanecké sněmovně, což jsou právě ty finanční prostředky… ale myslím si, že to zvládneme a že budeme ekonomicky samostatní.

S dovolením bych se na závěr vrátil k vaší straně jako takové. Na květnovém řádném sjezdu v Praze proti sobě stanuli stávající šéf KSČM Roman Roun a poražený Milan Krajča. První jmenovaný vyhrál a požádal delegáty o jiná místopředsednická jména, než jaká nakonec dostala důvěru – tedy vaše a Milana Krajči. Budete takto umět táhnout za jeden provaz?

Především nám nic jiného ani nezbývá, protože vedení se zúžilo prakticky na tři lidi. Čtvrtým je předseda Ústřední revizní a rozhodčí komise Vladimír Chaloupka. Z toho mám mimochodem velikou radost, že právě on obhájil, protože je schopen spravedlivým způsobem rozhodovat možné spory, teď nemyslím mezi vedením, ale v KSČM jako takové.

A domnívám se, že naše vedení potáhne za jeden provaz, protože ani nic jiného těm třem lidem nezbývá. My nemáme právo se mezi sebou hádat nebo posuzovat některé věci vyloženě podle sebe, protože to nevysvětlíme členům nebo veřejnosti, jak je možné, že by se vedení hádalo.

Ale přiznávám, že podobné obavy panovaly vždycky. Byly doby, kdy veřejnost vnímala vedení Mirka Grebeníčka a Vojtěcha Filipa, pak když se stal předsedou Vojtěch Filip, tak veřejnost hodnotila jako silnou osobnost i Josefa Skálu. Pak byla v roce 2021 zvolena předsedkyní Kateřina Konečná, která jako jediná v čele strany dokázala, že si vybrala dobrý tým, byla ve vedení bez oponentů a stranu řídila velmi výrazně. Bohužel jsme o Kateřinu přišli, přestože jsme o ni velice stáli, ale její rozhodnutí nekandidovat bylo neměnné. Je nové vedení a já jsem přesvědčen, že si bude mezi sebou rozumět a z toho bude profitovat celá strana.

Petr Kojzar