Zoologické zahrady ve Zlíně, Ostravě a Praze společně slaví mimořádný chovatelský úspěch. Díky úzké spolupráci odborníků se podařilo odchovat několik mláďat kriticky ohrožených supů hnědých a supů mrchožravých. Právě tato mláďata mají velkou šanci, že jednou posílí volně žijící populace těchto vzácných dravců.
Spolupráce mezi zoologickými zahradami je při záchraně ohrožených druhů často rozhodující. Supi totiž patří mezi nejobtížněji rozmnožitelné ptáky – samice snášejí pouze jedno vejce a jejich reprodukce je velmi pomalá.
»Odchov supů je mimořádně náročný. Samice snáší jen jedno vejce, reprodukce supů je tak velmi pomalá. Právě díky spolupráci s kolegy z pražské a ostravské zoo však dokážeme každoročně odchovat více mláďat,« vyzdvihnul přínos zoolog Václav Štraub.
Ve Zlíně chovatelé využili osvědčený postup. Po první snůšce vejce odebrali do líhně, čímž rodičovský pár přiměli ke druhé snůšce. První vylíhlé mládě se následně vrátilo pod vlastní rodiče, zatímco druhé zamířilo do Ostravy.
»Zdejší zkušený pár supů hnědých sice pečoval o vejce, ale během inkubace v něm odumřel zárodek. Tím pádem jsme mohli naše mládě přesunout k těmto náhradním pěstounům,« vysvětlil zoolog Štraub.
Než bylo mládě převezeno, pečovali o něj zlínští chovatelé ručně. Krmili ho pětkrát denně pomocí speciální loutky napodobující hlavu dospělého supa, aby si nevytvořilo vazbu na člověka.
»Mládě jsme pětkrát denně krmili prostřednictvím speciální loutky napodobující hlavu dospělého supa. Tento postup je nesmírně důležitý, aby se mládě nefixovalo na člověka a zachovalo si přirozené chování a instinkty pro budoucí život. Jakmile dostatečně zesílilo, přesunuli jsme je do Ostravy,« přiblížil Štraub.
Ani v Ostravě nebylo nic ponecháno náhodě. Tamní chovatelé připravili náhradní rodičovský pár na přijetí mláděte dlouho dopředu.
»Páru supů hnědých jsme po ztrátě jejich vejce nabídli podkladek, aby neztratil zájem o hnízdění a mohl tak případně přijmout mládě ze Zlína. Museli ale sedět o více než dva týdny déle, než trvá délka inkubace, vejce ve Zlíně totiž bylo sneseno o něco později. Nebyli jsme si tak jistí, zda vydrží. Naštěstí vše vyšlo, pár o mládě příkladně pečuje. Vše můžeme sledovat prostřednictvím kamery, která nepřetržitě snímá hnízdo, aniž bychom vyrušovali ptáky naší přítomností,« popisuje Petr Vrána, vedoucí zoolog ze Zoo Ostrava.
Do společného projektu se zapojila také pražská zoo, která převzala mládě supa mrchožravého. Také zde se využívá metoda postupného seznamování s náhradní pěstounkou a krmení pomocí speciální loutky.
»Po příjezdu jsme jej umístili do blízkosti zkušené pěstounské samice. Nejprve probíhá takzvaný chráněný kontakt, kdy se ptáci vzájemně seznamují přes oddělovací bariéru. Po celou dobu chovatelé budou mládě krmit pomocí speciální loutky, stejně jako ve Zlíně. Jakmile bude mládě dostatečně velké, spojíme je ve společném prostoru. Mládě si tak osvojí chování typické pro svůj druh,« objasnil kurátor ptáků Zoo Praha a koordinátor evropského chovného programu EEP supů mrchožravých Antonín Vaidl.
Mladí supi zůstanou u náhradních rodičů přibližně do pěti měsíců věku. Poté koordinátoři evropských chovných programů rozhodnou, zda budou vypuštěni do volné přírody, nebo posílí chovy dalších zoologických zahrad.
Podle odborníků je právě podobná spolupráce cestou k úspěšné ochraně ohrožených druhů.
»Ochrana ohrožených druhů a úspěšné odchovy dnes neznají hranice jednotlivých zoologických zahrad. Velmi často to už není práce jedné instituce, ale celé sítě odborníků v českých zoo nebo napříč celou Evropou. A když se naše spolupráce promítne i do posílení volně žijící populace, je to naplnění jednoho z nejdůležitějších poslání každé moderní zoo,« společně potvrzují Štraub, Vrána a Vaidl.
Supi dnes patří k nejohroženějším ptačím druhům na světě. Jejich počet klesá kvůli úbytku přirozeného prostředí, používání pesticidů, otravám návnadami i nelegálnímu lovu. Přitom mají v přírodě nezastupitelnou úlohu – jako mrchožrouti pomáhají odstraňovat uhynulá zvířata a brání šíření nemocí.
Zoo Zlín, Praha a Ostrava patří dlouhodobě mezi nejúspěšnější chovatele supů v Evropě. Společně už poskytly k vypuštění do volné přírody 90 jedinců různých druhů a podílejí se na projektech obnovy populací například v Bulharsku, Španělsku, Francii nebo Itálii. Vedle toho finančně podporují ochranu supů přímo v jejich domovině a snaží se veřejnosti přibližovat význam ochrany těchto i dalších ohrožených druhů.
(mac)
FOTO – Monika Vlčková, Michaela Zimmermannová