Vědci z Petrohradské státní univerzity (SPbSU) objevili u vzácných želv olivových z ostrova Srí Lanka zvýšení počtu ochranných plátů krunýře. Je to způsobeno evolučními procesy, které jim umožňují přežít v měnícím se prostředí, informovala tisková služba univerzity.
»Želva olivová se vyznačuje nestabilním stavem štítu krunýře, ale jasně vykazuje evoluční trend směřující k nárůstu počtu plátů – polymerizaci. Je možné, že široká variabilita rohovinových štítů může mít evoluční význam. Pravděpodobně symetrické varianty mozaiky štítů mohou být odrazem vnitrodruhové genetické rozmanitosti. Ta významně zlepšuje schopnost mořských želv přizpůsobit se a přežít v neustále se měnícím prostředí,« uvedla profesorka katedry zoologie obratlovců Petrohradské státní univerzity Gennadije Čerepanová.
Upřesňuje se, že vědci prozkoumali 655 exemplářů želv z devíti rodů žijících v blízkosti rovníku v Indickém oceánu v oblasti ostrova Srí Lanka a identifikovali 120 variant štítového krunýře, lišících se počtem skladebných rohovinových prvků. Nepodařilo se však určit jedinou normu krunýřových plátů, jako je tomu u jiných želv. Odborníci vyslovili domněnku, že pozorovaná diferenciace štítů u želv z různých kladů, stejně jako přítomnost typů anomálií specifických pro některé klady, jsou způsobeny spíše genetickými rozdíly mezi rodiči než vlivem přírodních a klimatických faktorů.
Podle tiskové služby jsou rohovinové pláty důležitým prvkem stavby želv a celkové uspořádání štítů se vyznačuje velkou evoluční stabilitou. Za více než 200 milionů let existence želv se příliš nezměnilo. I přes obecnou stabilitu se však mnohé želvy vyznačují individuální variabilitou plátů a rozsah těchto modifikací je poměrně velký.
»V literatuře byly popsány stovky anomálních jedinců želv různých druhů, kteří se lišili počtem a tvarem štítů, čímž porušovali stabilitu obecného plánu jejich stavby. Předpokládá se, že taková variabilita štítů souvisí především s negativním působením faktorů vnějšího prostředí. Experimenty provedené mnoha badateli ukázaly, že vliv teploty v kritických obdobích embryonálního vývoje může vést ke 100% abnormalitám v tvorbě plátů u vylíhlých želv. V přírodních populacích však procento abnormálních jedinců obvykle není vysoké,« vysvětlil Čerepanová.
(cik)