Mezi první přírůstky nového roku v pražské zoologické zahradě patří i mláďata s kopýtky. V lednu se narodil sameček antilopy vrané a samička bonga horského. U antilop vraných jde o 130. narozené mládě v chovu Zoo Praha a 55. mládě u kriticky ohroženého bonga horského.
První letošní mládě antilopy vrané přišlo na svět 11. ledna a rodiči jsou samec Gao pocházející z Francie a v pražské zoo odchovaná matka Megii.
Mládě je sameček a má nyní ochranné oříškově hnědé zbarvení srsti. Sameček však bude postupně tmavnout a zhruba ve třech letech získá černé zbarvení, typické pro dospělé samce antilopy vrané.
Tento sameček se stal 130. přírůstkem chovu v Zoo Praha, který byl založen před 53 lety. K letošnímu prvnímu mláděti antilopy vrané by měly přibýt ještě další dvě.
Dospělé zástupce této velké antilopy můžete pozorovat v jejich výběhu poblíž restaurace Gulab v horní části zoo.
ANTILOPA VRANÁ (HIPPOTRAGUS NIGER)
Tato mohutná antilopa patří do příbuzenstva přímorožců. Žijí v jižní a východní Africe od východní Keni po Jihoafrickou republiku. Má dlouhé, ostré rohy, které jsou u samic o něco kratší a slabší než u samců. Rohy jsou vrubované, zahnuté do oblouku a mohou dosahovat délky až 1,6 metru. Dospělí samci mají téměř černé »vrané« zbarvení. Typické pro tuto antilopu je strmé čelo, obvykle bílé břicho a obřitek a kontrastní kresba na hlavě. Samice mívají světlejší barvu srsti.
Společenské skupinky se běžně skládají z dospělých samic vedené jedním samcem. Délka těla antilopy vrané bývá 1,9–2,5 metru a výška v kohoutku 115–140 centimetrů. Běžně mívají dospělí jedinci hmotnost 150–270 kilogramu.
Antilopy vrané obývají travnatý biotop, hlavně stromovou savanu a buš. Skupinka si zabírá teritorium, které samec značkuje a hájí. Období říje se u jednotlivých populací ve volné přírodě liší, aby k porodům docházelo vždy v době největší hojnosti potravy.
Mláďata se rodí béžová a v prvních dnech leží nehybně stočená ve vysoké trávě, aby unikla pozornosti predátorů. Také matka se první týden po porodu drží stranou a dohlíží na mládě. Ve své domovině vytváří antilopa vraná několik poddruhů, z nichž podruh Hippotragus niger variani je považován za kriticky ohrožený v důsledku ubývání přirozeného prostředí, ostatní poddruhy jsou zařazeny v kategorii méně ohrožený.
Zoo Praha chová tyto přitažlivé antilopy vrané od roku 1970, kdy přišlo první trio přímo z přírody. První mládě se narodilo hned v následujícím roce. Od té doby se pražské zoo daří tento druh takřka pravidelně odchovávat.
BONGO HORSKÝ (TRAGELAPHUS EURYCERUS ISAACI)
Kaštanová srst bongů horských kontrastuje s bílými proužky a skvrnkami. Kresba slouží jako maskování v hustém podrostu. Samci i samice mají dlouhé, spirálovité rohy a mláďata se rodí zbarvená jako rodiče.
Zdánlivě nápadná srst bongů je ve skutečnosti výborným krycím zbarvením v místech, kde žijí. Obývají totiž hustý tropický lesní podrost, křoviny a bambusové porosty v rovníkové Africe, a to i v horách do výšky čtyři tisíce metrů nad mořem. Bongové jsou plachá, skrytě žijící zvířata, která se lesem pohybují o samotě nebo v malých skupinách, ale nikdy nevytváří velká stáda. Samec i samice vypadají téměř stejně a oba mají dlouhé rohy. Aby se jimi nezachytili o okolní rostliny, drží je při rychlém pohybu lesem těsně podél krku, a protože se rohy v této poloze otírají o kůži, bývá u starších zvířat srst na pomezí krku a hřbetu vydřená a tvoří nápadné lysiny. Žijí sice skrytě v hustých porostech, ale nejedná se o drobné antilopy. Dospělý bongo horský mívá na délku 1,7 až 2 metry a výška v kohoutku činí 1,1 metru až 1,3 metru. Dosahují hmotnosti od 210-405 kilogramů.
Bongo horský je východní poddruh, který se vyskytuje pouze v Keni. Nepočetné populace přežívají jen na čtyřech oddělených lokalitách ve vysokohorských lesích, například na úbočích Mount Kenya. Celkový počet bongů horských ve volné přírodě se odhaduje na pouhých 100 kusů, což znamená, že se jedná o jednoho z nejohroženějších velkých savců a v Červeném seznamu IUCN je tento poddruh zařazen jako kriticky ohrožený.
První pár do Zoo Praha přišel v roce 1988 a jednalo se o samce Wajir a samici Kindu. Bongové měli v té době mezi chovateli pověst nebezpečných a nevyzpytatelných antilop. Chovatelský přístup v Zoo Praha, který rozvíjí jejich přirozenou zvídavost, v nich však brzy objevil velmi inteligentní tvory, kteří jsou schopni adoptovat do své nejbližší rodiny i chovatele. Od počátků chovu se v Praze narodilo 54 mláďat.
Další 55. mládě tohoto kriticky ohroženého poddruhu bonga horského se narodilo 16. ledna a je to samička. Matkou mláděte je pětiletá Raily též narozená v pražské zoo a otcem čtyřletý Oskar původem z Německa.
Pětiletá matka Raily byla zařazena do chovu, ale až díky podpoře ze strany veterináře u ní došlo k úspěšnému zabřeznutí. Dobře prospívající samička je jejím prvním potomkem.
Fotografie mláděte bonga horského pořídil Roman Vodička veterinář Zoo Praha, bezprostředně po porodu.
(mac)
FOTO – Facebook/Zoo Praha/Tereza Mrhálková a Roman Vodička, Zoo Praha/Tomáš Adamec, archiv Zoo Praha