V pavilonu indických šelem v ostravské zoo mají návštěvníci možnost pozorovat raritní přírůstek. Je jím mládě kočky cejlonské. Kotě se narodilo na konci června a je to samička. Radost z prozatím úspěšného odchovu umocňuje fakt, že tento nejmenší zástupce kočkovitých šelem je velmi vzácným druhem chovaným v zoologických zahradách.
Mládě kočky cejlonské se v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava narodilo 27. června 2025. První týdny života trávilo spolu se samicí v bezpečí úkrytu, neboť mláďata kočkovitých šelem se rodí slepá a plně závislá na péči matky. »Nyní je už ale mají návštěvníci možnost zahlédnout v pavilonu Indické šelmy. Samec je k vidění ve výběhu naproti pavilonu, kde stráví určitou dobu s druhou chovnou samicí. I když se odchov prozatím vyvíjí nadmíru optimisticky, stále zůstáváme mírně skeptičtí, neboť za úspěšně odchované budeme moct mládě považovat až za několik měsíců,« vysvětluje Matěj Vrúbel, který má v zoo na starosti chov šelem.
Kočka cejlonská je v rámci zoologických zahrad chována vzácně, aktuálně v 13 evropských institucích. Celá evropská populace čítá pouhých 40 jedinců, přičemž za poslední rok se zvířata rozmnožila jen ve dvou zoo, z nichž jedna je právě ta ostravská. Mimo Evropu chovají kočku cejlonskou jen dvě instituce v Asii. Zoo Ostrava se dlouhodobě řadí k úspěšným chovatelům tohoto druhu. Kočky cejlonské jsou zde chovány od roku 2012. Během této doby se podařilo odchovat celkem jedenáct mláďat (počítáno zatím bez toho letošního). »V současné době máme dvě téměř pětileté chovné samice, přičemž každá z nich již v minulosti odchovala mládě. Mezi nimi střídáme chovného samce. Všechna naše zvířata patří k nejmladším v rámci evropské, rapidně stárnoucí populace. Každý přírůstek je tedy nesmírně cenný pro zachování tohoto druhu v lidské péči,« dodává Vrúbel.
Kočka cejlonská (Prionailurus rubiginosus phillipsi) patří mezi nejmenší kočkovité šelmy. Obývá suché opadavé lesy na indickém subkontinentu. Poddruh chovaný v ostravské zoo se vyskytuje pouze na Srí Lance (ostrov Cejlon), kde byl zaznamenán výskyt i v tropickém deštném lese. Přestože dává přednost husté vegetaci a kamenitým oblastem, zatoulává se také do zemědělské a osídlené krajiny, kde ji lákají hojní hlodavci. Je to excelentní lezec po stromech, ale kořist loví zejména na zemi. Tu tvoří převážně hlodavci, plazi a ptáci. V Indii byl dokonce pozorován jedinec, který v tlamě nesl netopýra! Je aktivní především za soumraku a v noci. Samice je březí 66–70 dní a rodí jedno až dvě mláďata, která v přírodě ukrývá v dutinách stromů a pod skalními převisy.
(mac)
FOTO – Zoo Ostrava/David Drozd