České vinařství dostalo od státu a Evropské unie v posledních letech finanční podporu v celkové výši 2,4 miliardy korun. Očekávaný výsledek se ale nedostavil. Rozloha vinic se dál zmenšuje, počet pěstitelů vinné révy klesá a strategický cíl ministerstva zemědělství, podle něhož mělo být v Česku do roku 2025 celkem 20 tisíc hektarů vinic, zůstal nesplněný. Navíc se ukázalo, že část veřejných peněz nebyla rozdělena podle pravidel. Na nedostatky upozornil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Zatímco v roce 2019 se v České republice obhospodařovalo 18 189 hektarů vinic, loni už jejich výměra činila pouze 16 954 hektarů. Za šest let tak zmizelo více než 1200 hektarů vinohradů. Vinice přitom představují jen přibližně půl procenta veškeré zemědělské půdy v zemi. Podobný vývoj sice zaznamenává také Evropská unie, české výsledky ale ukazují, že dosavadní opatření nedokázala pokles zastavit.
Ještě výraznější je úbytek samotných vinařů a pěstitelů. V roce 2014 jich bylo více než 18 400, zatímco v roce 2025 už jen něco přes 12 200. Jejich počet se tak snížil přibližně o 33,5 procenta. Podle NKÚ ministerstvo zemědělství stanovilo svůj strategický cíl příliš ambiciózně a nepodařilo se mu jej naplnit.
Kontrola se však nezabývala pouze výsledky státní podpory, ale také způsobem, jakým byly miliardy rozdělovány. A právě tady odhalila závažné nedostatky. Státní zemědělský intervenční fond ani přes předchozí upozornění ministerstva důsledně nevyžadoval, aby žadatelé o dotace stanovovali konkrétní a měřitelné cíle svých projektů.
Závažnější pochybení
Ještě závažnější pochybení se týkala Vinařského fondu. Ten podle kontrolorů opakovaně nedodržoval právní předpisy a závazná pravidla pro poskytování finanční podpory. U 141 prověřovaných žádostí nebyly dostatečně konkrétně vymezeny cíle, očekávané přínosy ani výsledky projektů. Fond přesto po žadatelích nepožadoval jejich doplnění a nedostatečně kontroloval také následná vyúčtování.
Důsledkem bylo neoprávněné vyplacení dotací v celkové výši 12,4 milionu korun. Kontroloři navíc upozornili na možné střety zájmů při rozhodování o přidělování peněz. Šest z jedenácti členů Rady Vinařského fondu neoznámilo své vazby na žadatele o podporu, přestože působili v jejich statutárních nebo kolektivních orgánech. V 72 procentech těchto případů následně hlasovali pro schválení dotací. Ani ředitel fondu se podobným problémům nevyhnul. V deseti případech podepsal rozhodnutí o přidělení podpory subjektu, v jehož správní radě současně působil.
NKÚ prověřil také osm příjemců dotací a zjistil, že tři podpořené projekty dosud nepřinesly očekávané výsledky. V jednom případě nebyla ani do ukončení kontroly zprovozněna podniková prodejna pořízená s využitím státních peněz. Další dva příjemci sice pořídili systémy kapkové závlahy, ty však svůj účel neplnily. Jeden pěstitel je během kontrolovaného období nepoužil vůbec, druhý pouze jednou.
Nedostatečné pravomoci
Kontroloři upozornili také na nedostatečné pravomoci ministerstva zemědělství vůči Vinařskému fondu. Přestože přibližně polovinu jeho finančních zdrojů tvoří prostředky ze státního rozpočtu, ministerstvo má jen omezené možnosti, jak dohlížet na jeho hospodaření a vynucovat nápravu. NKÚ proto doporučuje změnit zákon o vinohradnictví a vinařství tak, aby ministerstvo mohlo v případě porušování pravidel podporu neposkytnout nebo požadovat vrácení již vyplacených peněz.
Samotná existence dotačních programů přitom podle NKÚ dává smysl. Pomáhají vinařům zvyšovat konkurenceschopnost, přizpůsobovat vinohrady klimatickým změnám a přecházet k ekologičtějším způsobům produkce. Vinařství má navíc v Česku dlouhou tradici a významně se podílí na podobě krajiny, cestovním ruchu i zachování kulturního dědictví vinařských oblastí.
Zjištění kontrolorů tak odhalují nepříjemný paradox. Do českého vinařství proudí miliardy korun, ale vinohradů i lidí, kteří se jejich pěstováním zabývají, dál ubývá. Vedle hledání účinnějších způsobů podpory bude proto nutné především zajistit, aby veřejné peníze byly rozdělovány transparentně, pod důslednou kontrolou a s jasně měřitelnými výsledky.
(pk)
FOTO – nku.cz