Mezinárodní tým evolucionistů a genetiků dospěl k závěru, že společní předkové člověka a většiny ostatních mnohobuněčných tvorů na Zemi vznikli asi před 700 miliony let v důsledku zdvojení několika set genů a vzniku velkého množství míst DNA řídících vývoj nových tkání a orgánů. Informovalo o tom tiskové oddělení španělského Centra pro genomickou regulaci (CRG).
»Tento objev nás nutí k novému pohledu na to, jaké role a funkce geny plní. Ukazuje se, že geny důležité pro přežití, jejichž struktura se obvykle nemění po miliony let, mohou během evoluce snadno získat nový účel. Tento jev odráží křehkou rovnováhu mezi zachováním funkcí a hledáním nových směrů vývoje,« vysvětlil vedoucí vědeckého týmu CRG Manuel Irimia, jehož slova cituje tisková služba centra.
K tomuto závěru dospěli vědci v průběhu porovnávání struktury DNA dvou desítek druhů velmi odlišných druhů živých bytostí patřících do kategorie bilaterálně symetrických. Jednalo se jak o člověka, tak o žraloky, žáby, vačice, kuřata, mouchy, drozofily, včely, mnohonožky, chobotnice a další živé tvory, jejichž společný předek žil na Zemi v prekambrické éře.
V rámci této analýzy evolucionisté a genetici identifikovali soubor přibližně 7100 genů, o nichž se předpokládá, že byly přítomny v DNA prvních bilaterálně symetrických tvorů, a analyzovali, jak se jejich struktura liší v genomech moderních zvířat a člověka. Kromě toho vědci zkoumali, ve kterých tělesných tkáních byly tyto oblasti DNA aktivní, a snažili se určit, jakou roli plnily v těle společného předka všech živočichů.
Výpočty, které vědci provedli, ukázaly, že v genomech všech bilaterálně symetrických tvorů se nacházejí soubory několika set genů, které vznikly duplikací podobného počtu prastarých genů. Vznik těchto genových kopií a jejich následný vývoj vedl ke vzniku nových tkání a orgánů, včetně složitě uspořádané nervové soustavy a končetin, které u primitivnějších mnohobuněčných tvorů chybí.
K mnoha z těchto změn došlo v raných fázích evoluce společného předka všech složitě strukturovaných mnohobuněčných živočichů, zatímco k jiným došlo po jejich rozdělení na předky bezobratlých a obratlovců, což vedlo ke vzniku genů, které jsou si podobné funkcí i původem, ale mají odlišnou strukturu. Jejich další studium pomůže pochopit, jak probíhala evoluce předků těchto skupin živočichů v jejích nejranějších fázích, shrnuli vědci.
Oboustranně souměrní živočichové jsou obrovskou skupinou živých tvorů, do které patří všichni mnohobuněční s výjimkou hub, hřebenatek a některých dalších primitivních bezobratlých. Předpokládá se, že společný předek těchto živých tvorů předcházel »kambrijské explozi«, mohutnému vzestupu evoluce mnohobuněčných živých tvorů, ke kterému došlo asi před 540 miliony let.
Jak naznačují paleontologové, tito dávní živí tvorové měli výjimečně měkké tělesné tkáně, což je důvod, proč se stopy po jejich existenci nezachovaly nebo nebyly dosud nalezeny v sedimentech z doby kambria. Z tohoto důvodu se evolucionisté snaží rekonstruovat jejich vzhled na základě genomických studií a toho, jak vypadají nejprimitivnější moderní zástupci bilaterálně symetrických živočichů.
(cik, TASS)