Není mnoho hradů, které by byly v naší vlasti tak nerozlučně spjaty jako Točník a Žebrák. Vyslovíte-li jméno jednoho, musíte dodat i název druhého. V krajině, stejně jako na pohlednicích a v myslích lidí, dlí stále vedle sebe (oba hrady jsou od sebe vzdáleny asi půl kilometru) – menší a starší Žebrák na nízkém ostrohu dole a nad ním, na kopci, královský Točník. Skalní úžlabina v údolí mezi nimi, kterou se protahuje úzká silnička, je zároveň branou do křivoklátských lesů. Krajina se odtud zvedá k starobylému Velízu a mezi zalesněnými kopci se rozevírají stinná údolí. Točník a Žebrák zde působí jako dva vojáci stojící na stráži. Naopak na jih je z hradeb Točníka daleký výhled na lehce zvlněnou krajinu, posetou městy a vesnicemi, jíž kdysi procházela prastará zemská cesta do západních Čech a kterou dnes jako osa protíná dálnice Praha – Plzeň. V dálce se pak zvedají zamlžené hradby Brdských vrchů, v čele s mohutným Plešivcem.
Na protaženém hřebeni nad údolím, kde stojí hrad Žebrák, se nachází hrad Točník. Asi 200 m západně od hradu začíná ostře modelovaný skalnatý hřeben Zámeckého vrchu, který postupuje do údolí jihozápadním směrem a končí až u silnice Točník – Březová. Výchozy hornin na jeho západním konci jsou tvořeny usazeninami spodního ordoviku barrandienu, označované jako třenické souvrství, které je staré více jak 480 milionů let.
Spodní (bazální) vrstvy ordoviku (stupeň tremadok) se začaly usazovat v moři, které do zdejší oblasti přišlo po dlouhé době, která trvala pravděpodobně přes 130 milionů llet (tzv. stratigrafický hiát) a usadily se na kadomsky zvrásněný starohorní (proterozoický) podklad tvořený navětralými šedozelenými prachovými břidlicemi. Třenické souvrství – to jsou jemnozrnné až hrubozrnné droby, převážně šedozelené barvy, a silně lavicovité, hrubozrnné, světlé křemenné pískovce, které tady převládají. Na jejich spodku (bázi) se v hojné míře vyskytují křemenné valounky o průměrné velikosti kolem 10 mm. Droby obsahují množství úlomků svrchnokambrických vyvřelých výlevných hornin ryolitů a andezitů, tvořících místy více než 50 % písčité frakce. Pocházejí převážně i ze sopečných hornin křivoklátsko-rokycanského komplexu, kde vulkanická činnost přetrvávala i do nejnižšího ordoviku.
Na světlé křemenné pískovce třenického souvrství ostře nasedá souvrství milínské (tremadok) tvořené zejména usazenými křemenci s hojnými jehlicemi mořských hub, které v profilu mezi hradem Točníkem a obcí Žebrákem dosahuje v této oblasti svého maxima. Styk třenického souvrství s nadložním souvrstvím milínským je odkryt na skalním ostrohu před vchodem do hradu.
Majestátní hrad Točník byl založen králem Václavem IV. a s jeho jménem je dodnes neoddělitelně spjat. Lepší místo si král opravdu nemohl vybrat. Václav, toho jména čtvrtý, je hlavní figurou mnoha místních pověstí a jeho jméno nese i vyhlášený hostinec dole ve vsi. Hrad, opuštěný přibližně od 17. století, byl v poslední době rozsáhle rekonstruován a stal se centrem šermířů z širokého okolí. Každoročně se zde konají historické slavnosti a v podhradí se odehrávají středověké bitvy. Místo ovšem stojí za návštěvu, i když zde zrovna meče neřinčí. Mohutné zdi hradu Točník vévodí širokému okolí a poté, co v nedávných letech přibyla i nová střecha, dávají ještě přesvědčivěji připomenout svou někdejší slávu.
Z Točníka na rozdíl od jeho menšího a staršího souputníka neční k nebi žádné věže; hrad se však tyčí nad krajinou natolik nepřehlédnutelně, že jich ani není potřeba. Zatímco Karel IV. nechal vystavět Karlštejn na pahorku sevřeném mezi kopci tak, že se poutníkovi, přijíždějícímu po řece či železnici, odhalí jen na krátký okamžik v hlubině údolí, postavil Karlův syn Václav svoji rezidenci viditelnou každému, kdo kráčí po cestách vinoucích se na míle daleko.
Žebrák se rozkládá na úzkém skalním výběžku přímo nad vsí Točník, která se rozrostla z jeho někdejšího podhradí. Z kdysi vznosného hradu, někdejšího panského a později zeměpanského, tedy královského sídla, toho do dnešních dob mnoho nezbylo. Již zdálky je však patrná mohutná hlavní věž, která je dnes přístupná jako rozhledna – a pokud vám nestačí prohlídka samotného hradu, vždycky máte možnost ocenit alespoň výhled na jeho okolí, který se vám ve všech sto osmdesáti stupních naskytne z věžního vrcholku.
Točník a Žebrák se nacházejí ve středních Čechách, na jižním okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, zhruba v polovině cesty mezi Prahou a Plzní. Dvojhradí odedávna míjela prastará dálková cesta, spojující Prahu se západní Evropou a dodnes je tak k hradům velice snadné spojení. Hrady Točník a Žebrák se nacházejí na okraji Chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko, což z nich činí i skvělou základnu pro výlety po okolí. Historie a příroda tu stojí za to!
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora