Krátkozrakost je oční vada, při které člověk dobře vidí na blízko, ale vzdálené předměty vnímá rozmazaně. Počet lidí, které tento problém trápí, rychle roste. Americký Národní oční institut (NEI) předpokládá, že do roku 2050 bude krátkozraká téměř polovina světové populace. Dramatický nárůst krátkozrakosti evidují oční lékaři u dětí.
Zrakové funkce se vyvíjejí zhruba do sedmi let. Oku jako takovému to ale trvá o šest let déle. Z důvodu neukončeného vývoje oka je riziko vzniku krátkozrakosti neboli myopie vyšší právě u mladších dětí, u kterých se rozvíjí nejrychleji. »Dětské oko se od narození až do 13 let věku vyvíjí a roste. Přirozený pozvolný růst dětského oka může být urychlen vlivem několika faktorů. Nejčastěji se zvyšuje v důsledku kombinace genetických faktorů a vlivů prostředí. Problém představuje především zvýšený čas strávený u obrazovek a činnosti na krátkou vzdálenost. Soustředěný pohled na obrazovky nebo psaní úkolů z nedostatečné vzdálenosti signalizuje oku růst, což vede k prodlužování oční bulvy a zvýšenému riziku krátkozrakosti,« vysvětlila Denisa Darsová, vedoucí lékařka dětské ambulance oční kliniky Gemini.
Dětští oftalmologové začínají v posledních letech hovořit o epidemii krátkozrakosti. Počet dětských pacientů s diagnostikovanou myopií narostl za posledních deset let o 30 procent. »Výskyt dětské krátkozrakosti v poslední dekádě výrazně stoupá, naopak rapidně klesá věk malých pacientů. Zatímco ještě před několika málo lety byla refrakční vada spíše spojována se školním věkem, dnes není výjimkou diagnostikovaná krátkozrakost u dětí mladších tří let,« upozornil Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Vliv na nárůst počtu pacientů už v batolecím věku má lepší diagnostika. »V posledním roce je povinností sdílených pediatrických praxí vlastnit screeningový přístroj určený především pro vyšetření zraku batolat a dětí do tří let. Mnohem častěji tak pediatr zachytí kritické hodnoty refrakčních vad. Na vyšetření k očnímu lékaři jsou tak pediatrem posílány mnohem mladší děti, než tomu bylo v minulosti,« doplnila Darsová.
Hlavní podíl na dramatickém nárůstu počtu krátkozrakých dětí má ale jejich životní styl. Časté sledování obrazovek a používání moderních technologií se stává běžnou součástí života už i ročních dětí. Světová zdravotnická organizace doporučuje, aby děti do dvou let nesledovaly obrazovky vůbec. Děti ve věku od dvou do pěti let by měly sledování obrazovek omezit na maximálně jednu hodinu denně. »Analýzy ukazují, že každá hodina času strávená u obrazovky z dlouhodobého hlediska zvyšuje riziko myopie asi o 20 procent. Příčinou je dlouhodobé zaostřování na krátkou vzdálenost či blízký objekt a nedostatek pobytu venku na denním světle. Kromě toho časté sledování obrazovky přispívá k syndromu počítačového vidění, děti stále více trápí suchost či pálení očí, časté jsou i bolesti hlavy. Doporučuje se proto limitovat screen-time, zavádět pravidelné přestávky a zajistit dětem pravidelný pobyt venku – denně minimálně 90 minut,« uvedla Tereza Jestřábová, lékařka oční kliniky Gemini.
Právě nedostatečný pobyt venku má podle očních lékařů na nárůst krátkozrakosti u dětí zásadní vliv. Zpráva americké Národní akademie z roku 2024, která se zabývá příčinami a prevencí krátkozrakosti, proto doporučuje rodičům, aby své děti více vodili ven a lépe tak chránili jejich zrak. »Pobyt venku pomáhá předcházet nadměrnému prodlužování oční bulvy. Je to především proto, že jasné sluneční světlo spouští uvolňování neurotransmiteru, který se nachází v mozku a sítnici a nazývá se dopamin, ten reguluje růst oka. Dopamin také pomáhá oku přizpůsobit se různým světelným podmínkám tím, že reguluje interakci obrazu se specifickými receptory v sítnici. Další výhodou slunečního světla je, že podporuje tvorbu vitaminu D, který posiluje bělimu – vnější vrstvu oka, která obaluje a chrání většinu oční bulvy, což pomáhá předcházet jejímu protahování nebo ztenčování,« řekla Darsová.
Některé dětské oční vady mohou časem odeznít, krátkozrakost ale sama nikdy nezmizí. »Při narození je oko přirozeně dalekozraké a růstem dochází ke snižování dioptrií. Někteří dalekozrací pacienti mohou tedy brýle časem odložit. Krátkozrakost se naopak typicky v pubertě růstem oka zhoršuje. Tradiční metodou korekce krátkozrakosti jsou brýle. U menších dětí představují první volbu. Kromě běžných brýlových čoček jsou dnes dostupné i speciální, které dokáží zpomalit postup krátkozrakosti až o 60 procent. Kontaktní čočky je možné nosit od zhruba 15. roku věku. Záleží na tom, jak je dítě schopné se o kontaktní čočky starat a nosit je. Pokud je dítě šikovné, není překážkou ani občasné nošení kontaktních čoček v nižším věku. Je ale nutné si uvědomit, že při nesprávné manipulaci může docházet k zánětům oka, tvorbě patologických cév na oku a dalším komplikacím. Refrakční operace je vhodná až po stabilizaci vady, obvykle až v dospělosti,« uzavřel Stodůlka.
(pr)