Čertovo břemeno je žulový skalní útvar na severním okraji Jistebnické vrchoviny a leží asi 7 km jižně od Prčice. Na vrcholku Čertova břemene (ve výšce715 m n. m.) lze pozorovat řadu skalních misek, které zde podle pověsti zanechal jako otisky svých zad a kopyt čert.
Dle pověsti čert, který letěl s těžkým břemenem, již v tomto místě nemohl, a tak si chtěl odpočinout. Uviděl skalní výchoz a zastavil se na něm. Jak tam stál, tak pod tíhou břemene obtiskl své kopyto do skály. A opravdu nyní je na vrcholku skalního výchozu důlek jako pozůstatek po čertově zastávce.
Dalším typickým příkladem je jedno z nejmenších chráněných území v České republice, Vrškámen u Vilasovy Lhoty ve středních Čechách. Přírodní památka se nachází na území geomorfologického celku Vlašimská pahorkatina. Podobně, jako v případě jiných skalních tvarů, vyskytujících se na Sedlčansku, Vrškámen vznikl selektivním zvětráváním žulového podloží (středočeský pluton) v třetihorním období. Magma, ze kterého vznikl, utuhlo v hloubce pod povrchem před více než 300 miliony lety. V průběhu tuhnutí se některé pevnější minerály sdružily do určitých center v magmatu a staly se pevnější než jejich okolí. V průběhu zvětrávání pak méně odolné partie tělesa zvětrávaly v tom třetihorním a čtvrtohorním období rychleji a z pevnějších center se staly samostatné balvany. Vrškámen tak není jediný balvan, jižní Sedlčansko, kde se durbachit typu Čertova břemene vyskytuje, je jimi doslova poset. Z geologického hlediska je Vrškámen tvořen horninou obdobného původu, jako nedaleký viklan Husova kazatelna – porfyrickým syenitem až syenodioritem typu Čertova břemene (durbachit Čertova břemene), tj. totožnou horninu jako u Husovy kazatelny, která bývá charakterizována jako specifická odrůda syenitu. S rozměry 350×550 cm a výškou 320 cm je největším žulovým balvanem ve středních Čechách.
Samo Čertovo břemeno, podle kterého dostala hornina název, je skalní útvar na severním okraji Jistebnické vrchoviny leží asi 7 km jižně od Prčice. Na jeho vrcholku (715 m n. m.) lze pozorovat řadu skalních misek, které zde podle pověsti zanechal jako otisky svých zad a kopyt čert. Čertovo břemeno je menší skalní útvar blízko vrcholu hory Javorová skála 723 m n. m. Dle pověsti čert, který letěl s těžkým břemenem, již v tomto místě nemohl, a tak si chtěl odpočinout. Uviděl skalní výchoz a zastavil se na něm. Jak tam stál, tak pod tíhou břemene obtiskl své kopyto do skály. A opravdu nyní je na vrcholku skalního výchozu důlek jako pozůstatek po čertově zastávce. O kousek dál k východu je hrad Vysoký Chlumec.
Krajina okolo Vysokého Chlumce je spíše rovinatá, mírně zvlněná pahorkatina, jíž dominuje hrad Vysoký Chlumec a pod nímž se schovává vysokochlumecký známý pivovar. Hrad Vysoký Chlumec je hrad pohádkový. Na kopci vybudován, rozhlíží se po okolním kraji, a člověk by se ani nedivil, kdyby z okna vyhlédla princezna či trojhlavý drak. Na příhodných místech zde byly založeny spíše menší lomy a lůmky a hlavně rybníky, které poutají pozornost nejen zajímavými rostlinami, ale především bohatým vodním ptactvem.
Nedaleko Vysokého Chlumce je osada Vápenice. Osada byla založena známým českým rybníkářem Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan, který zde zahájil báňskou činnost těžby vápence z nedalekého vrchu Pačiska a jeho vypalování. V roce 1908 zde byla zahájena těžba žuly, zvané porfyritský granodiorit. Krása těchto kamenných kvádrů zdobí okolí lidských obydlí po celém světě. Nejdále byly dodány vápenské kamenné bloky v roce 1998 do Austrálie a stávající replika sochy Radegasta v Beskydech je taktéž z tohoto kamene. Nedaleko Vápenice leží lokalita s názvem Vápenická jezera, která je díky bohatému výskytu druhové skladby vodního ptactva vyhlášena chráněným územním útvarem ornitologů. Chráněné území s rozlohou 8,58 ha bylo vyhlášeno 30. srpna 2013. Důvodem jeho zřízení je ochrana evropsky významné lokality s výskytem silně ohrožené žáby kuňky ohnivé. V oblasti Vápenického jezera se vyskytuje řada chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Z rostlin se zde vcelku hojně vyskytuje kriticky ohrožená bublinatka obecná, dále ostřice trstnatá a vachta trojlistá. Kromě několika druhů žab byla na lokalitě zaznamenána také ještěrka obecná, užovka obojková a slepýš křehký. Z ptactva se zde vyskytuje rákosník velký, cvrčilka slavíková, ledňáček říční, pochop rákosní, potápka roháč a volavka popelavá. Byly zde zaznamenány také stopy výskytu vydry říční.
Jižně od Vysokého Chlumce začíná být krajina poseta velkými balvany durbachitu typu Čertovo břemeno, mezi nimiž jsou některé i mimořádně velké, jako např. Vrškámen či Husova kazatelna. Krajina je to krásná, zasněná, plná lesíků a remízků, které doplňují popínavé keříky malin a ostružin, připomínající krajinu dávného dětství a mládí.
Václav Ziegler
FOTO – autor