Chloumecký hřbet (někdy zván též Chlumecký hřbet či častěji jednoduše Chlum a v geologii je znám jako hřbet Chlomecký, na němž se nalézají jedny z nejmladších uloženin křídového moře). Je to geomorfologický okrsek při jižním okraji Turnovské pahorkatiny ležící v okrese Mladá Boleslav, ve Středočeském kraji. Území senachází mezi Mladou Boleslaví na severozápadě, Domousnicí na východě, Ledcemi na jihovýchodě a Dobrovicí na jihu. Na hřbetu a zejména jeho svazích leží množství dalších menších sídel.
Hřbet tvoří rozvodí mezi Klenicí na severu a Vlkavou na jihu, rozvodnice probíhá při hraně příkřejšího zalesněného severního svahu. Na několika místech Chloumeckého hřbetu jsou příčná údolí se sezónními či trvalými drobnými toky, z nichž nejvýznamnější jsou Žerčický potok a Trnávka se soustavami rybníčků. V celém území je několik malých vrstevných pramenů a při úpatí svahů menší rybníky (u Jemník, Dolánek, Března). Hřbet je zalesněn ze 40%, především na obvodových svazích středně velkými lesy s převahou dubu a habru. Na severním svahu rostou bučiny a hojné borové a smrkové porosty, na jižních svazích jsou četnější sady a křoviny.
V západní části leží výrazný val Švédské šance – zbytky slovanského hradiště z 9. století a také místo dalekých výhledů k západu. Další hradiště, a později i tvrz, stávaly o kilometr jižněji za vsí Chloumek v místě zvaném Na Hrádku – zachovaly se ale jen terénní nerovnosti. Na území hřbetu jsou vyhlášeny přírodní parky Chlum a Čížovky.
Přírodní park Chlum byl vyhlášen v roce 2000 na ploše 1320 ha především k ochraně krajinného rázu. Toto území je však cenné i geologicko‑geomorfologicky a podle provedených biologických průzkumů se zde vyskytuje i celá řada vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Přírodní park tvoří pruh zalesněných a travnatých svahů jihovýchodně od Mladé Boleslavi od obce Nepřevázka na západě k obci Lhotky na východě. Jedná se o rozlehlý komplex přírodě blízkých lesních i nelesních ekosystémů na plošině a svazích Chloumeckého hřbetu. Na plošině je pramenná oblast přítoků Klenice, Dobrovky a Vlkavy. Rozvodí mezi Jizerou a Labem se táhne při severních svazích Chlumu.
Současnou vegetaci tvoří listnaté lesy, teplomilné trávníky a menší mokřady na prameništích a kolem vodních toků a rybníků. Největší část lesů tvoří habrové doubravy a na
severních svazích květnaté bučiny. Na jižních a jihozápadních svazích rostou teplomilné doubravy, kde se vyskytuje pro Mladoboleslavsko hraniční a chráněný dub pýřitý (Quercus pubescens), kterému se daří především na jižních svazích CHKO Pálavy. Jako na jediném místě na Mladoboleslavsku se zde setkáme se vzácnou a silně jedovatou třemdavou bílou (Dictamnus albus), která byla považována v minulosti za vyhynulou. V posledních letech byl zde její výskyt znovu potvrzen. Zajímavostí jsou tzv. bílé stráně, které se nacházejí v lokalitě zvané Na Střelnici u Nepřevázky. Podloží tvoří především slíny, u nichž dochází často k nátržím a sesuvům. Na tomto území se můžeme setkat s omamně vonící růží galskou (Rosa gallica) a řadou dalších chráněných druhů rostlin. V posledních letech zde péčí ochránců přírody vzniklo několik tůní, které zabydleli ohrožení obojživelníci, a kosením se část luk vrátila ke své původní pestrosti. Chloumecký hřbet je součástí regionálního a lokálního územního systému ekologické stability uvnitř kterého bylo vybráno 8 významných krajinných prvků. Nejzajímavějšími místy přírodního parku provede návštěvníky naučná stezka.
Přírodní park Čížovky byl vyhlášen v roce 1998 v okolí obcí Petkovy, Domousnice a Lhotky. Jde o málo ovlivněnou krajinu s řídkým roztroušeným osídlením a s minimální poválečnou výstavbou. Centrem je území kolem Křesovského potoka, který je zdrojem vody pro několik rybníků, a návrší Křemenice (336 m n. m.), představující východní ukončení Chloumeckého hřbetu. Krajina je tu mozaikou vodních ploch, mokřadů, luk, zbytků starých ovocných sadů a svahy údolí jsou porostlé lesy. Tyto biotopy tvoří životní prostředí pro mnoho rozmanitých druhů rostlin i živočichů. Mezi živočichy, které se vyskytují na území přírodního parku se řadí několik druhů ohrožených obojživelníků, sov, ledňáček říční, strakapoud velký a malý, pěnice slavíková, rákosník proužkovaný a několik druhů netopýrů (kolonie netopýrů je ve mlýně pod hrází jednoho z rybníků). Ze zajímavých biotopů jsou na území parku např. pcháčové, kostřavové a ostřicové louky. Rostou tu např. kapradiník bažinný, zeměžluč lékařská, kozlík dvoudomý a vikev kašubská. Krásná ukázka mokřadních rostlin. Určitě se někdy na Chloumecký (či Chlomecký) hřbet vypravte, možná tam najdete i zajímavé zkameněliny křídového moře.
Václav Ziegler
FOTO – archiv autora