První operace srdce v Československu se uskutečnila před 75 lety, 30. října 1947, v nemocnici v Hradci Králové. Akademik a uznávaný chirurg Jan Bedrna tam poprvé operoval tepennou dučej, zúženou tepnu plicní. O čtyři roky později Bedrna realizoval i první úspěšnou operaci srdeční chlopně. To vše na chirurgické klinice v Hradci Králové, kterou sám od 40. let systematicky budoval. Bedrna byl také průkopníkem chirurgické léčby plicní tuberkulózy.
Zakladatel české kardiochirurgie pocházel z učitelské rodiny v Českém Brodě, kde se 16. září 1897 narodil. Vystudoval reálné gymnázium v Kolíně, kde maturoval v roce 1916, uprostřed první světové války. Poté musel narukovat a byl odvelen na italskou frontu, v roce 1918 jej z armády pro nemoc propustili. Po vzniku samostatného Československa vystudoval medicínu v Praze. Jako čerstvý absolvent získal první stálé místo na chirurgické klinice v Brně a od konce 20. let absolvoval celou řadu stáží na prestižních zahraničních pracovištích, mimo jiné v Berlíně, Štrasburku či Lyonu.
V polovině 30. let se Bedrna stal přednostou chirurgického oddělení nové okresní nemocnice v Hradci Králové, která se zejména jeho zásluhou stala jednou z nejlepších v republice. Jan Bedrna se zasloužil i o rozvoj řady dalších oborů a po válce patřil mezi zakladatele lékařské fakulty v Hradci Králové. V září roku 1956 podlehl závažné srdeční chorobě.
K dalším významným mezníkům v kardiochirurgii patří například první operace srdce s mimotělním oběhem nejen v Československu, ale i v zemích střední Evropy, kterou provedl v únoru 1958 profesor brněnské lékařské fakulty Jan Navrátil, další významný průkopník kardiochirurgie. A první transplantaci srdce v Československu provedl 31. ledna 1984 lékařský tým profesora Pavla Firta pod vedením tehdejšího šéfa institutu Vladimíra Kočandrleho na pražském Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM).
(čtk)