Vesmírný teleskop Jamese Webba zachytil obrovské zuřící bouře, prudký vichr, ale také mlhy i polární záře Jupiteru, nemluvě o extrémních teplotních a tlakových podmínkách na něm. Na dvou zveřejněných snímcích se vyjímá plynný obr a největší planeta Sluneční soustavy i společně s několika měsíci a prstenci.
»Jupiter jsme takhle ještě neviděli. Je to všechno naprosto úžasné,« uvedla astronomka Imke de Paterová z Kalifornské univerzity v Berkeley. »Popravdě řečeno jsme ani nečekali, že to bude tak skvělé,« dodala.
Na širokoúhlém záběru Webbův teleskop zachytil slaboučké prstence okolo planety a dvě maličké družice Amaltheu a Adrasteu. Rozmazané skvrny pod Jupiterem jsou podle všeho vzdálené galaxie.
Na samostatném snímku planety se nad oběma póly rozprostírají načervenalé polární záře a mlhy mají žlutou a zelenou barvu. Modrá barva ukazuje pro Jupiter typické bouře. Velká rudá skvrna, bouře na jižní polokouli Jupiteru tak rozsáhlá, že by hravě pohltila celou Zemi, se na snímcích jeví jako bílá, stejně jako další mraky, protože odrážejí velké množství slunečního světla.
Infračervené snímky z teleskopu dorazí na Zemi v podobě souboru dat. Finální fotografie planet, galaxií nebo mlhovin pak vznikají pod rukama vědců. Protože infračervené světlo je pro lidské oko neviditelné, bylo mapováno na viditelné spektrum barev. Obecně se nejdelší vlnové délky zobrazují červeněji a nejkratší vlnové délky jsou zobrazeny více modře. Jupiter, který se běžně jeví v oranžových a okrových tónech, je proto zbarven nezvykle fialově, modře a zeleně – vyniknou tak všechny prvky planety.
»Světlá barva v tomto případě ukazuje, že se jedná o velkou výšku. Nad Velkou rudou skvrnou i rovníkem je vysoko položený opar a mlhy,« upřesnila vědkyně zabývající se pozorováním Sluneční soustavy Heidi Hammelová. Četné bílé skvrny a pruhy podle ní značí vysoce položenou oblačnost, naopak tmavé pruhy jsou místa s malou oblačností.
Vesmírný teleskop Jamese Webba v hodnotě deseti miliard dolarů (245 miliard Kč) je projektem amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) a partnerů z Evropské kosmické agentury ESA a kanadské CSA. Teleskop vynesla do vesmíru loni 25. prosince raketa Ariane 5 z kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Jde o dosud nejvýkonnější vesmírný dalekohled. Vesmír od ledna letošního roku pozoruje ze vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země.
První snímky teleskopu, na kterých se vyjímala zhroucená hvězda, rozlehlá mlhovina nebo tančící galaxie, vědci zveřejnili v polovině července.
(mac, čtk)
FOTO – Twitter/NASA Webb Telescope, NASA, ESA, CSA, Jupiter ERS Team/Judy Schmidtová a Ricardo Hueso