Obec Dolní Věstonice se nalézá na severních svazích Pálavy, asi 10 km na sever od Mikulova na jižním břehu Novomlýnských nádrží. Žije zde 292 obyvatel. Téměř celou východní část obce tvoří Sklepní ulice s původními i nově vybudovanými vinnými sklepy. Jde o vinařskou obec v Mikulovské vinařské podoblasti (viniční tratě: Za humny, U kapličky, Pod Pálavou, U třech panen). Vinařství má v obci tisíciletou tradici.
Dolní Věstonice leží na severním úpatí Pálavy na pravém břehu řeky Dyje. Po napuštění Novomlýnských nádrží se obec ocitla na jejich jižním břehu, za zachovaným úsekem původního koryta řeky. Obec leží na staré obchodní cestě z Rakouska na Moravu, která i dnes spojuje Mikulov s Hustopečemi a která je vedena po hrázi mezi střední a dolní nádrží Nových Mlýnů do Strachotína; v obci se odděluje cesta do Pavlova, která pokračuje podél toku Dyje do Lednice.
Základem jména vesnice bylo osobní jméno Věstoň, což nejspíš byla domácká podoba jména Dobrověst. Původní podoba Věstonici byla pojmenováním obyvatel vsi a znamenala »Věstoňovi lidé«. Německé jméno vesnice vzniklo z českého. Přívlastek Dolní, který vyjadřoval polohu vůči sousedním Horním Věstonicím (ležícím výše), je doložen od první čtvrtiny 15. století.
Území obce bylo osídleno již od pravěku, jak dokládají četné archeologické nálezy zejména z doby lovců mamutů (stáří asi 25–30 tisíc let), které jsou zpřístupněny veřejnosti v zdejším archeologickém muzeu. Nejvýznamnějším zdejším archeologickým nálezem je plastika Věstonická Venuše objevená roku 1925. Od 1. července 2008 je naleziště zapsáno mezi národní kulturní památky. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1312 (Wistanicz). V šestnáctém století se zde usadili novokřtěnci – habáni. Vzbouření moravští stavové tu 5. srpna 1619 zvítězili v bitvě u Dolních Věstonic. Od 20. října 1653 do ledna 1665 byl v obci farářem italský minorita a hudební skladatel Giovanni Battista Alouisi. Roku 1930 měla obec 688 obyvatel, většinou německé národnosti (93,3 %) – tito byli po roce 1945 z drtivé většiny nuceně vysídleni. Mezi lety 1938-1945 byla převážně německá obec připojená k nacistickému Německu.
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Dolních Věstonicích.
Přímo nad obcí se tyčí zřícenina hradu Děvičky a nejvyšší vrch Pavlovských vrchů Děvín.
Na východním okraji obce se nalézá významná geologická lokalita Kalendář věků a místo významných archeologických nálezů.
Původně gotický Kostel svatého Michaela archanděla připomínán již v roce 1389.
Sousoší Panny Marie pomocné od Ignáce Lengelachera z roku 1724.
Habánské náměstí, tzv. Husí plácek, patří k největším zvláštnostem mikulovské vinařské oblasti. Habánské vinné sklepy zde kdysi tvořily celé náměstíčko.
V Dolních Věstonicích, v budově bývalé radnice ze 16. století, v níž byla umístěna archeologická expozice, vzniká Dům přírody Pálavy, pobočky Regionálního muzea v Mikulově. Otevření pobočky je plánováno na rok 2024. Vzniknou zde nové unikátní výstavní prostory a celé okolí bude přeměněno v zahradu s umělým jezírkem. Hlavním motivem nových expozic bude člověk a jeho vliv na krajinu – člověk, který pálavské vrcholky, ale třeba také vodní nádrž Nové mlýny, zásadně formuje a proměňuje. Expozice představí unikáty CHKO Pálava, jako jsou vzácné rostliny, nebo zvěř, která se jinde na našem území nevyskytuje. Cílem však není pouze návštěvníkům ukázat, co mohou na Pálavě najít a vidět, ale především jak se o přírodu starat a jak ji chránit a nepoškodit při svých výletech po okolí. Pro návštěvníky bude nově také otevřena promítací místnost, učebna a dílna. Suterén objektu slouží jako hlavní expozice a je přístupný po hlavním schodišti a výtahem. Vzhledem k lokaci v Dolních Věstonicích nemohou chybět ani zmínky o archeologii, například slavné Věstonické Venuši, přestože archeologie nestojí v popředí zájmu nové pobočky (té se věnuje nedaleký Archeopark Pavlov), je s ní neodmyslitelně spojena. Doslova, neboť s archeoparkem v Pavlově nové muzeum spojuje 3 kilometry dlouhá Archeostezka, představující nejvýznamnější archeologická naleziště v okolí a jejich nálezy. A Dolní Věstonice patří mezi ně. Tady žili lovci mamutů, zde se nacházejí ve velkém množství mamutí kosti a kosti dalších zvířat té doby a také hroby dávných obyvatel, zbytky jejich osídlení, nástrojů, ohnišť. Však Dolní Věstonice stojí za to, abyste si je prohlédli! To se totiž ve světě moc nevidí!
Václav Ziegler
FOTO – autor
Diskuze je uzavřena.