Vzorky půdy pocházely z různých částí Měsíce odebraných během misí Apollo v letech 1969 až 1972. K velkému úžasu vědců semínka huseníčku rolního vyklíčila do dvou dnů. Jede o další důležitý krok na cestě k proveditelnému pobytu na Měsíci a jiných planetách.
První nové poznatky o měsíčních vzorcích regolitu, získali vědci ještě před samotnou sadbou semen. Měsíční regolit byl hydrofobní, to znamená, že odpuzoval vodu, což způsobovalo nahromadění vody na povrchu. K porušení hydrofobnosti a rovnoměrnému smáčení půdy bylo nutné aktivní míchání materiálu s vodou.
Pro pokus zvolili semena huseníčku rolního (Arabidopsis thaliana), jednak pro jeho drobnost a snadnému růstu, a také proto, že je jednou z nejprostudovanějších rostlin u kterých již znají jeho geny a jak se chová za různých okolností, dokonce i jak roste ve vesmíru. Všeobecně ho vědci používají jako modelový organismus pro výzkum všech oblastí rostlinné biologie.
»Nemohu ani popsat, jak jsme byli překvapeni,« řekla Anna-Lisa Paulová profesorka zahradnických vědz Floridské univerzity, která je jednou z hlavních autorů článku o zmíněných zjištěních.
Rostliny v měsíční půdě a v kontrolních vzorcích podle ní vypadaly do šestého dne zhruba stejně. Poté se objevily rozdíly. Rostliny pěstované v měsíční půdě začaly vykazovat stres, vyvíjely se pomaleji a skončily zakrnělé. I tak ale podle vědců jde o průlom, který má i »pozemské« důsledky.
Rostliny navíc reagovaly odlišně v závislosti na tom, které vzorku z různých oblastí Měsíce rostly. Rostliny pěstované ve vzorcích Apollo 11 nebyly tak robustní jako zbylé dvě sady. Rostliny však rostly.
Po 20 dnech, těsně předtím, než rostliny začaly kvést, tým rostlinky sklidil, rozemlel je a studoval RNA. V biologickém systému jsou geny dekódovány v několika krocích. Nejprve se geny nebo DNA přepisují do RNA. Poté je RNA překládána do proteinové sekvence. Tyto proteiny jsou zodpovědné za provádění mnoha biologických procesů v živém organismu. Sekvenování RNA odhalilo vzory genů, které byly exprimovány, což ukázalo, že rostliny byly skutečně ve stresu a reagovaly tak, jak výzkumníci viděli, tedy že huseníček rolní reaguje na růst v jiných drsných prostředích, jako když má půda příliš mnoho soli nebo těžkých kovů.
FOTO – nasa.gov/UF/IFAS/Tylera Jonese
»Tento výzkum má zásadní význam pro dlouhodobé cíle NASA v oblasti lidského průzkumu, protože budeme muset využít zdroje nalezené na Měsíci a Marsu k vývoji zdrojů potravy pro budoucí astronauty žijící a pracující v hlubokém vesmíru,« uvedl šéf amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Bill Nelson. Doplnil, že výzkum má význam i pro Zemi, jelikož může přispět k zemědělským inovacím, které pomohou pěstovat rostliny v těžkých podmínkách.
Jeden z problémů, kterým výzkumníci čelí, je nedostatek měsíční půdy pro podobné experimenty. Během tříletého období od roku 1969 přivezli astronauti NASA z měsíčního povrchu 382 kilogramů měsíčních hornin, kamínků, písku a prachu. Tým vědců z Floridské univerzity dostal na experiment pouze gram měsíční půdy na rostlinu.
NASA plánuje dostat lidi na Měsíc v roce 2025. Naposledy tam astronauti byli v roce 1972 v rámci programu Apollo.
Marcela Špičková