Klíšťata jsou nenasytné »potvory«, pijí nám krev (doslova i v přeneseném smyslu slova) a navíc je jich stále více infikováno a roznáší obávané nemoci boreliózu a klíšťovou encefalitidu. Je třeba se jim bránit. Není jednodušší recept než obléknout děti (i sama sebe) před cestou do lesa i v létě do dlouhých kalhot, triček s dlouhými rukávy a na hlavě by neměla chybět čepice. Po návratu domů svléknout, všechny věci vytřepat a poté důkladná prohlídka.
Tenhle starý recept platí i v době účinných repelentů. Kdysi dědové chodili do pivovaru pro pivovarské kvasnice. Litr byl za korunu. Ochucené je děti musely jíst po lžičkách, babičky je přidávaly do polévek i omáček. Vitamín B, který obsahují, prý klíšťatům nechutná. Tradice, která se dědí z generace na generaci…
Pivovarské kvasnice i přes stále nové doplňky stravy zůstávají vhodným i cenově dobře dostupným doplňkem stravy plným vitamínů, minerálů a stopových prvků. Jsou vedlejším produktem získávaným při výrobě piva. Tímto způsobem se získávaly již ve starověku. Dnes se prodávají v prášku, jako vločky či tablety.
Pavouci
Většina pavouků u nás je neškodných, v mnoha rodinách se dosud věří, že pár pavouků někde v koutě nosí do domu štěstí. A proto je ani slabší povahy při úklidu nezabíjejí, ale vynášejí ven z domu či bytu. Pavouci mají rádi stinná místa. Zbavíte se jich pečlivým úklidem a vymetením všech koutů a koutečků. Babičky věděly, že síť v otevřeném okně zabrání nejen létavému hmyzu vstupu do místnosti, ale ani pavouci se do bytu přes ni nedostanou. A tvrdívaly, že tam, kde jsou pavouci, nejsou mouchy a jiný létající hmyz. Navíc jsou jejich sítě nádherné, zvláště v letním ránu, postříbřené ranní rosou… Ne každá návštěva je doma vítána. Zejména pokud jde o nezvané hosty. Naše babičky se sousedským návštěvám nevyhýbaly, i když jim ne vždy byly příjemné. Mezi nezvané hosty, s nimiž dokonce tu více tu měně úspěšně bojovaly, patřil hmyz (komáři, moli, mravenci, mouchy, vosy apod.), v horším případě i hlodavci (myši a krysy).
Moli
Hmyz, hlodavci či jiní škůdci bydleli a bydlí s lidmi odpradávna. V minulosti byl jejich výskyt v lidských obydlích daleko větší oproti současnému stavu. Například nejrůznější šachty a potrubní systémy propojující jednotlivé domy či byty poskytují téměř ideální podmínky k jejich výskytu.
Třeba s nimi bojovat. Tak například mol, malý motýlek, který napadá potraviny a textil. I když máte doma dokonale uklizeno. Stačí si přinést domů sáček mouky či strouhanky z obchodu a hned máte o zábavu postaráno. Proto babičky mouku ihned po zakoupení přesívaly a ukládaly do pevně uzavíratelných nádob a strouhanku si dělaly a dělají vlastnoručně. Mol se ale především řadí mezi nejznámější škůdce napadající textil. Mol nemá rád přímé světlo, a proto není jednoduché jej spatřit schovaného v nábytku či škvírách. Napadá bavlněné látky, kožešinové výrobky a peří. Jestliže položíte do šatníku půlku citronu, nebo pověsíte pomerančovou kůru, neměl by se zde objevit ani jeden mol. Stejný výsledek by měly i levandule, máta peprná, nebo jemně mletý pepř nasypaný pod kobercem.
Mouchy, vosy a včely
I na mouchy, vosy a včely v bytě existuje starý dobrý recept. Mávaní rukama je nevyžene, ale několik zavěšených listů ořešáku ano! Ořešák je ostatně dobrý i na mravence. Pokud se snaží dostat do domu, položte jim do cesty list ořešáku, či pravidelně jejich cestičky přerušujte výluhem z kopřiv.
Blechy
Pokud nechcete mít doma bleší cirkus, či se připravovat na bleší závody, blech přinesených zvenčí vaším psem či kočkou se co nejrychleji zbavte. I tady může pomoci ořešák, tedy jeho listy. Blechy se velmi rychle množí, larvy jsou ukryty v koberci, ve škvírách v podlaze, mezi parketami, pod linoleem, v pelíšcích zvířat, ale dokážou si přelézt i do židlí, křesel, a dokonce do našich postelí. Z přírodních prostředků blechy nesnášejí pach semínek anýzu či fenyklu. Blech se v domácnosti trvale zbavíte především důsledným odblešením zvířat. Naše babičky proto zvířecí pelíšky zprvu vyčistily a poté vyložily listy ořešáku, rozmarýnu a tymiánu. A důkladně praly vše, s čím mohly blechy přijít do styku.
(jan)