Rozmohl se nám tady takový nešvar… Obrací-li se v hrobě Dostojevskij, nevím, ale se mnou to cuká fest.
Tak zvaná dohoda o vině a trestu, právě tenhle nešvar se nám tu rozmáhá. Třeba teď v Dozimetru se dohodl se žalobcem Redlův důvěrník Pavel Kos. Obžalovaný se dohodne s orgánem činným v trestním řízení, že dozná vinu a bude vypovídat, a místo flastru natvrdo vyfasuje podmínku. Kos není ojedinělým případem a neděje se tak jen v České republice, podobnou kulišárnu nyní použil u soudu italského Pavel Nedvěd, byv obžalován z falšování účetnictví v Juventusu Turín.
Protože právní systém více méně v celé Evropě straní pachatelům, obávám se, že máme co dočinění s precedentem. Rozkradeš veřejnou zakázku, přiznáš vinu, domluvíš se na trestu, čili na podmínce – prioritně kráčí o to, abys nešel bručet – a vysmátý s nohama v písku kdesi u pobřeží si budeš užívat nakradených peněz.
Takhle snadno se dá v dnešní pokřivené justici vyváznout ze zločinu. Já vím, že to bude nějak definované, kdy ještě ta dohoda o vině a trestu »ano« a kdy už »ne«, nicméně v současné právní džungli se přece dá domluvit na čemkoli bez ohledu na rozsah a závažnost trestné činnosti. Ten dá tomu, ten zas tomu a dohoda je na světě…
Mezi vinou a zločinem je sakra rozdíl. Pokud spáchané skutky přestane trestní zákon nazývat pravým jménem a zločin bude smět překvalifikovat na pouhou vinu, můžeme to tu definitivně zabalit.
Ještě aby nám ten název Zločin a trest zakázali, navíc Dostojevskij byl Rus jak poleno…
Robert Fish