Zákaz spalovacích motorů oteplování nezastaví

Nechci se zapojovat do diskusí, zda stoupání průměrné teploty je jen dílem lidské produkce skleníkových plynů. Nechci se ani kategoricky vymezit, zda zvyšování teploty je pouze negativním jevem nebo naopak jevem pro lidstvo pozitivním. I od renomovaných vědců, kteří se problematikou zabývají celý profesní život, slyšíme protichůdná stanoviska. Faktem je, že na naší planetě bylo prokazatelně v různých dobách mnohem tepleji i chladněji. Faktem současně je, že v atmosféře stoupá koncentrace skleníkových plynů, která však kdysi dávno byla ještě vyšší, ale také nižší.

Že se těmito věcmi lidé zabývají, přemýšlí o nich a diskutují, je správné. Udělat z boje proti skleníkovým plynům a oteplování jedinou správnou ideologii je však chyba. Ještě větší chyba je tuto ideologii zneužívat k vlastnímu byznysu, obohacování především globálních finančních elit na úkor 99 % lidí.

Řešení, se kterými se přichází, jsou ohromně drahá a na produkci skleníkových plynů nebudou mít buď žádný, nebo v součtu dokonce vzestupný efekt.

Mám na mysli především politický zákaz spalovacích motorů u osobních aut a kšeftování – spekulace s emisními povolenkami.

Jsem rád, že jsou vyvíjena, vyráběna a prodávána elektroauta, stejně jako auta na vodíkový pohon. Ale jen postoj zákazníků by měl v dlouhodobém horizontu rozhodnout, která technologie je lepší a výhodnější. Elektroauta se zdají být výhodná na krátké vzdálenosti uvnitř měst. Spalovací motory jsou zjevně nepřekonatelné na dálkové cesty. Vodíkový pohon, zdá se, zvládne dobře obé. Ale tvrdit, že zákazem spalovacích motorů významně snížíme produkci skleníkových plynů, je nepravdou.

Nejprve musíme srovnávat srovnatelné, tedy kolik skleníkových plynů bude nově vyprodukováno vyrobením stejného automobilu se spalovacím motorem a elektroautem. Pak spočítat produkci v rámci jejich životnosti a délku této životnosti, následně přičíst produkci plynů při jejich likvidaci. K tomu se musí započítat i produkce CO₂ z nezbytné infrastruktury, tedy na straně spalovacích motorů těžba, výroba a prodej pohonných hmot, totéž u elektřiny. Elektroauta navíc produkci CO₂ významně zvýší i robustní výstavbou nové infrastruktury nabíjení. Pro spalovací motory je již vybudována a jen udržována, tedy většina CO₂  byla k tomuto účelu už vypuštěna a opět bude vypouštěna k jejich likvidaci.

Ke každému parkovacímu stání v ulicích, na sídlištích se musí zavést miliony kilometrů nových drátů, postavit nabíjecí stojany, desetinásobně zvýšit kapacity stojanů u pump. Vše to vyžaduje nová dálková vedení, stožáry, trafostanice a v neposlední řadě výrobu elektřiny. Všechny suroviny se musí vytěžit, zpracovat v hutích, dovést často přes půl světa a nainstalovat. Všechny ulice měst se budou bagrovat, převozí se miliony tun zeminy a vše se nově bude asfaltovat a předlažďovat. Jen menší část lidí totiž vlastní dům, na který si dá fotovoltaiku, a ta u nás navíc nepokryje celoroční spotřebu.

K tomu připočítejte fakt, že benzín a nafta se z nádrží neodpařuje, zatímco elektřina v baterkách v čase ubývá, i když nejezdíte. Kolik se takto ztratí bez užitku i v přenosové soustavě? Takové komplexní analýzy už existují a stran produkce skleníkových plynů nevycházejí pro elektromobilitu vůbec dobře. Skleníkových plynů bude v příštích desetiletích prostě víc, než pokud by vývoj šel přirozenou a nenásilnou cestou konkurence přes spotřebitele. Radost mohou mít ti, kterým se oteplování zamlouvá. Prosazují to ovšem ti, kteří zastávají opačný názor. Zvláštní.

Radost mají i ti, kteří se do výše popsaného byznysu zapojili, možná ho i řídí přes »gryndýlové« PR a podchycené politiky.

Minimálně patnáct let se bude stavět příslušná infrastruktura. Nové zdroje elektrické energie se budou budovat až 30 let. Jde o objem investic v řádech stovek miliard euro v rámci EU. Zaplatíme to my z daní a dál v cenách energií a v cenách vyrobeného zboží a poskytovaných služeb. Současné zvýšení ceny elektřiny za distribuci (regulovaná část) je pouhým začátkem.

Politickým zákazem spalovacích motorů se podíl skleníkových plynů bude dále rychle zvyšovat. K tomu připočtěme fakt, že touto direktivní formou jde jen EU, zbytek světa toho jen využívá ke svému prospěchu. Oni nejvíc vydělají na výrobě a prodeji elektroaut, stejně jako na budování infrastruktury. Kde se dnes nejvíc těží a zpracovávají suroviny, vyrábí kabely i čipy? Kdo dnes produkuje nejlepší a nejlevnější elektromobily?

K čemu dojde? Dá se celkem s jistotou předpovědět, že evropský autoprůmysl ztratí významný celosvětový podíl. Můžeme se dohadovat, zda klesne jen o třetinu, nebo o polovinu? Evropa neumí nahradit tento sektor jinou výrobou. Následkem bude růst nezaměstnanosti, nebo se lidé přesunou z výroby do sféry placené státními rozpočty? Ty ovšem nebude čím naplnit, poroste jen zadlužení. Důsledky dopadnou na středně a nízkopříjmové skupiny, ty budou rychle chudnout. Zadlužené státy budou ořezávat své veřejné služby – zdravotnictví, důchody, školství atd. Vše se postupně přesune do oblasti s individuální spoluúčastí. Politici, ekonomové a média hlavního proudu budou říkat, že je to nutné a nic jiného se nedá dělat, nejsou peníze. Kde je chcete vydělávat, když nic nevyrábíte a pro světový obchod vás už nikdo nepotřebuje?

Jiří Paroubek