Současná vláda, plus její bývalý vládní partner Piráti, je opravdu vládou panské koalice. Kašle na obyčejné lidi. Vládní činitelé nemají soudnost, pokud jde o dopady svých rozhodnutí na sociální a lidskou situaci v řadě oblastí společenského života. Desítky tisíc školníků, školních kuchařek a uklízeček, kteří pracují v základních školách, budou mít od nového roku 2026 velký problém. Zejména školní kuchařky a uklízečky mají dlouhodobě ubohé platy, na hranici minimální mzdy. Žijí ale často v regionech či místech, kde sehnat jinou práci prakticky není možné. Anebo by to byla práce, která by v případě kuchařek neodpovídala jejich kvalifikaci. Jedná se totiž o ženy spíš staršího či v lepším případě středního věku a z toho plyne, že pro ně není jednoduché si novou práci zajistit.
Vláda při schválení jednoho ustanovení novely školského zákona, která byla dodána do návrhu zákona přílepkem, přenáší financování kategorií nepedagogických pracovníků přímo na obce. V případě větších měst to je jistě řešitelné, a to i pokud město – obec dostane na platy nepedagogických pracovníků méně nežli dosud. Prostě v městském rozpočtu, v případě, že budou chybět peníze, a to »díky« státu, který dosud tyto pracovníky platil, je jistě možné najít potřebnou »rozpočtovou vatu« v jiných kapitolách rozpočtu. Ale jak to bude v malých a úplně mrňavých obcích s titěrným ročním rozpočtem?
A teď budu mluvit jako bývalý rozpočtář a plánovač, který by se nikdy do takovéto »úpravy« rozpočtového financování kategorie nepedagogických pracovníků nepustil.
Zatím nepedagogičtí pracovníci svorně křičí, že jejich platy jsou nedostatečné. Ale při převodu peněz v rámci státního rozpočtu z ministerstva školství na kraje a obce budou logicky někteří spokojeni, ale stovky obcí mohou mít vážné rozpočtové problémy.
Dodatečně vymyšlený argument pro vzetí malých obcí (protože těch se to bude nejvíce týkat) finančně »u úst«, že to prý má být nástrojem ke koncentraci malých škol a k úsporám nepotřebných pracovníků, je samozřejmě nesmyslný.
No tak dobře. Zrušíme uklízečku na škole XY a učitelé nebo dobrovolníci z řad rodičů si budou sami ve škole uklízet. »Bordel«, který by pak následoval, by měl nepochybně dopad také na žáky, kteří by přicházeli do zpustlého prostředí. Výchovné by to nebylo.
Technokraticky vzato, jistě jde sloučit několik malých škol s nemnoha žáky do jedné větší. Je otázka, jestli se ovšem v nějaké blízké obci najde tak velká školní budova, která může okamžitě k tomuto účelu sloužit. V každém případě bude většinou potřeba peněz na rekonstrukci budovy, která rozšíří svou kapacitu. Ano a několik školských budov v malých obcích by zůstalo volných a odsouzených k postupnému zpustnutí či prodeji.
A další otázka je, jak dopravit děti z malých obcí, kam zatím chodily do školy, do »koncentrované« školy v obci v blízkém okolí. Kraje by musely zajistit nové školní autobusové linky nebo školní specializované autobusy, které by rozvážely děti do okolních obcí. To se jistě zorganizovat dá, ale stojí to peníze, jako všechno.
Obce i odborníci z oblasti školství jinak oceňují řadu změn, ke kterým v novele škol zákona dochází. Ale obávám se, že tato novela školního zákona bude proslulá tím, že vytvoří velký rozpočtový chaos.
Rozpočtovým bohatcům mezi obcemi bude přát a chudé obce ještě dále zchudnou. A osobně nezávidím těm starostům, kteří budou muset rodičům dětí ve své obci vysvětlovat, že prostě na provoz školy nemají a že jejich děti budou muset jezdit do školy do více nebo méně vzdálené jiné obce. Rodiče jsou totiž také voliči.
A tento zásah současné vlády vyvolá krizi v lidských vztazích v desítkách a stovkách základních škol a ve stovkách obcí po celé republice.
Nezávidím také tomu, kdo tento svinčík ve školství po ukončení činnosti téhle vlády bude řešit.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.