Novela školského zákona, která mimo jiné převádí financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje, směřuje do Senátu. Navzdory kritice opozice, odborů, samospráv i samotných škol ji dnes Sněmovna silou koaličních hlasů schválila. Ke změně financování by mělo dojít od ledna 2026.
Čtrnáct. To je číslovka, která svítí u počtu zákonů, které si vládní koalice schválila poté, co prosadila pevný termín pro hlasování. Postup odůvodňuje obstrukcemi opozice, dobou, kterou nad jejich projednáváním Sněmovna tráví. Schvalování školské novely brzdila opoziční hnutí ANO a SPD zhruba 2,5 měsíce. Koalice si proto prosadila pevné hlasování na dnešní poledne.
»Návrh je špatný, nepřipravený. Vláda se nemůže jen tak zbavit odpovědnosti za financování pracovníků ve školství, kteří jsou pro chod škol nezbytní,« uvedla stínová ministryně školství hnutí ANO Jana Berkovcová.
Připomněla, že převod financování na zřizovatele vyvolal hlasité protesty a nesouhlas místních i krajských samospráv. »Obce i kraje mají oprávněné obavy, že půjde o neúměrnou zátěž bez dostatečné finanční kompenzace od státu,« dodala. Avizovaný objem peněz, které mají kraje a obce dostat do sdílených daní, nemůže podle ní pokrýt všechny náklady na platy nepedagogických pracovníků, na provoz škol a školních jídelen, výdaje na učební pomůcky, na vzdělávání pedagogických pracovníků a na podpůrné pomůcky pro hendikepované žáky. »Obce a kraje budou muset dofinancovávat školy ze svých rezerv, a protože se přístup jednotlivých zřizovatelů k financování škol a jiným investičním záměrům obcí může různit, panují oprávněné obavy a riziko narůstání nerovnosti mezi školami a nerovnosti ve vzdělávání,« varovala Berkovcová.
Zdeněk Kettner (SPD) upozornil, že na to, aby se udržela loňská úroveň financování, by bylo potřeba 12 miliard, vláda však uvolnila pouze deset. »Je více než jasné, že zřizovatelé budou muset tyto finance doplácet. Navíc se ukázalo, že vládní sliby byly pouhopouhé lži, protože ze slíbených 10 miliard pouhé čtyři budou od pana Stanjury z ministerstva financí, šest miliard bude muset ministr školství Bek najít v kapitole školství. Je jasné, že opět nějaké části školství budou bity a budou kráceny na penězích,« uvedl. Vláda tak podle něj nepedagogické pracovníky uvádí do existenční nejistoty.
Největší systémová změna financování školství
Převod financování mezd nepedagogů na obce a kraje kromě opozice kritizují také školské odbory, organizace, samosprávy i samotné školy. Předseda školských odborů František Dobšík již dříve uvedl, že není jasné, zda stát poskytne v rozpočtovém určení daní na nepedagogy dostatek peněz.
Ke stažení návrhu vyzvaly koaliční poslance také tři desítky organizací ve školství. Nesouhlasí ani samosprávy. Kraje a obce přes slíbené navýšení příjmů z daňových výnosů budou podle nich na nový systém doplácet.
Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) uvedl, že jde o největší systémovou změnu financování školství. Od převodu si slibuje větší efektivitu ve správě škol. Nový systém financování má podle něj zohledňovat náročnost provozu jednotlivých typů škol a bude zřizovatele motivovat například k tomu, aby provozovali mateřské školy nebo vytvářeli svazkové základní školy. Rozdělení peněz mezi obcemi a kraji má nastavit vládní nařízení, podle kterého by samosprávy dostávaly peníze s ohledem na to, kolik mají dětí v různých typech škol a školských zařízení. Více peněz mají získat obce například za děti v mateřských školách. Samosprávy by jako zřizovatelé škol měly financovat také učebnice a učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Kromě sporného převodu nepedagogů obsahuje novela další desítky změn, s nimiž nemají školské organizace žádný problém. Jde například o zajištění financování školních psychologů a speciálních pedagogů v běžných základních školách ze státního rozpočtu. Ukotvit by měla sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka. Úprava rovněž počítá se zavedením možnosti dát víc peněz školám, které vzdělávají například více dětí ze sociálně slabších rodin.
Nový systém financování mezd nepedagogů vláda původně navrhla zavést od letošního září. Po kritice, že by to znamenalo zásah do letošních rozpočtů obcí a krajů, koalice prosazuje změnu zavést od počátku příštího roku.
(jad)
Diskuze je uzavřena.