Sešli se, pokecali, popili, pojedli… a svinčík po nich musí někdo uklidit. Metaře si našli. Tohohle dokonce na HPP. Už asi na dobu neurčitou, i když on chtěl jakýkoli poměr (klidně i DPP nebo DPČ), hlavně aby byl určitý. Jenže mu vytkli, že málo děkuje. Tak dostal… koště na neurčito. Kdo? Kde? Zelenský na nedávném summitu NATO ve Vilniusu.
(Zdroj – fotomontáž: aeronet.news)
»Nad nevděčného člověka nic horšího země nerodí«– zmiňuje jedno latinské přísloví. Pravda, bilancovali-li bychom světovou porodnost za posledních 45 let (právě tolik mu je), mnoho horších člověků země neporodila. Snad žádného – a pokud, tak stejně horších… Na jeho úrovni. Je to takový novodobý diktátor žebroty a hrdý reprezentant nevděku.
Hezky ho v litevské metropoli spláchnul britský ministr obrany. »Buďte vděčnější, nejsme Amazon,« vzkázal adoptivnímu sourozenci českých Fialů, Lipavských, Černochových atd., atd., atd., atd., atd.
Ale tím se zabývat dneska nechci. Mě spíš zajímá, co si metař Volodymyr v onen daný moment myslel? Co by těm ostatním na fotografii, veskrze k němu pohrdavě natočených zády, asi tak řekl, kdyby mohl.
Představte si u jeho kuního ksichtu (podoba s takto přezdívaným Frankem Burnsem z M.A.S.H je viditelná) klasickou bublinu a pojďme do ní napsat nějaký pěkný, trefný textík.
1. Ten svinčík po mně stejně zametete vy.
2. Vidíte koště a odvracíte se zády, že, pokrytci?
3. Jen já přijel do Vilniusu makat. Jediný mám montérky.
4. Asi se z vás do toho kýble z vděčnosti pozvracím.
5. Ten černožlutý kbelík, to je provokace? (černá a žlutá = symbolické barvy vlajky ruského impéria 1858 – 1883)
6. Hej, Macrone, děláš, že mě nevidíš, co?
7. Ty jo, lesby a jaký pěkný. Hned bych je s(o)jel.
8. Chtělo by to lajničku, mám po tý dřině vyschlý rty.
9. Tak takhle budu brzy vypadat jako trestanec (jedna z jeho mála světlých chvilek po vyživovací lajničce)…
10. Proč já vůl radši nezůstal v Praze… U Péti a Péti.
Co vy na něho, přátelé? Která z těch deseti navržených bublinových replik je nejblíže realitě? Říkáte-li, že blízko k ní mají všechny a že nejvíc byste chtěli devítku, jste vítězem. Nic si za to sice nekoupíte, ale můžete být hrdi na bystrou mysl.
Je to prostě upatlaný hochštapler ze čtvrté cenové, dneska všem na obtíž. K jeho smůle si to on sám neuvědomuje nebo nechce uvědomit nebo neumí uvědomit. Mnoho těch, kteří se k němu dneska netočí zády, už z té původní sestavičky jeho počátečních obdivovatelů, resp. těch, kteří si ho dosadili, nezůstalo.
Ustláno na růžích má pořád ještě v Praze, Bratislavě a Varšavě a možná i v tom Pobaltí. Budiž. Všude jinde ho ale mají plné zuby. Tím, co nyní předvedl ve Vilniusu, si těžce koleduje o přes prsty… Tuším, tuším, že ho přes ně brzy někdo pořádně sekne a naplní se obsah výše deklarovaného bodu číslo 9.
Hezký víkend s vaší oficiálně potvrzenou bystrou myslí vám přeje…
Pavel Votruba
Oni si ho tam dosadili a teď mu nechtějí pomáhat.