V úctyhodných 88 letech náhle zemřel papež František. Jistě příkladný, čestný a slušný člověk.
Smrt je jedinou jistotou našich životů, a pokud člověka potká ve vysokém věku a v kondici, kdy mu ještě tělo z převážné části slouží a navíc jde o náhlý proces, pak nelze nežli jen v dobrém závidět. Tedy, popřejme klid jeho duši.
Smrt představitele obří instituce – katolické církve, je příležitostí k zamyšlení nad její rolí v dnešním světě. Papež má nepochybně velký politický vliv a zdaleka nemusí být tento vliv jen symbolický. Pravdu neměl Stalin, když kdysi položil řečnickou otázku: »Kolik má papež divizí?«
Otázkou ovšem je, zda katolická církev umí využívat svého vlivu a obrovského majetku k řešení největších a nejpalčivějších problémů světa a lidí? Myslím si, že ne příliš. Příkladem mohou být »naše« církevní restituce, především část prosazená za vlády ODS a KDU-ČSL (Kalousek – Topolánek), proti které tehdy ČSSD zásadně protestovala a obstruovala jednání v Poslanecké sněmovně. Především katolické církvi se vracel obrovský majetek, stát se zavázal ještě k tomu ze svého rozpočtu dlouhá léta platit církvi reparační desítky miliard s jejich navýšením podle inflace.
Při nedávné inflaci okolo 25 % v souhrnu let 2022 a 2023 se seniorům důchod o tuto částku nevalorizoval, zato katolické církvi ano, za hrobového mlčení vládních stran (tam je to pochopitelné), ale také médií i opozice. ODS s lidovci tehdy argumentovali, že církev svůj majetek a peníze stejně použije ve prospěch lidí. ČSSD o tom pochybovala. Čas ukázal, že pravdu měla ČSSD. Desítky, dnes už stovky miliard navíc nejsou vidět.
Setkali jste se s efektivními projekty třeba v oblasti školství v chudých částech naší země? Otevřela katolická církev nové základní a prakticky zaměřené školy ve vyloučených lokalitách? Kolik nových a finančně dostupných domovů seniorů za poslední roky vybudovala katolická církev? Kolik zdravotnických zařízení v místech, kde chybí, tato církev zřídila?
Na pozemcích patřících církvi neprobíhají žádné zásadní změny charakteru zlepšení krajiny nebo projekty zadržení vody v krajině. Zaznamenali jste, že by na rozlehlé zemědělské půdě církev provozovala farmy zaměřené na ekologické zemědělství? Kolik stovek nebo tisíc vězňů církev zaměstnává a kolik z nich po propuštění u ní zůstává pracovat a nevrací se po čase do vězení? Mohli by přece pracovat právě na těch farmách nebo v sociálních zařízeních anebo opravovat kulturní památky.
V médiích se nic takového neobjevuje, že by se katolická církev jen nepochlubila tím, jak efektivně a systematicky pomáhá? Tak to asi ne…
Podobné je to i v celosvětovém měřítku. Velká gesta, jako mytí nohou chudáků, házení věnců do moře k uctění památky utonulých migrantů, ale i třeba záslužná snaha o mír. Ale i např. náznak toho, že s válkou na Ukrajině to není úplně černobílé, jak to servíruje západní mainstream. Většina lidí však očekává konkrétní skutky a ne jen slova a fotogenická gesta.
Postrádám od katolické církve např. soustavný tlak na režimy katolických zemí především v Africe a Latinské Americe, aby konečně začaly systematicky řešit zoufalou sociální a ekonomickou situaci velké většiny svých obyvatel. Je chvályhodné odsuzovat chudobu, ale daleko důležitější je ji reálně odstraňovat. Kolik prakticky zaměřených škol v těchto zemích zřídila a provozuje katolická církev? Kolik nových a slušně placených pracovních míst vytvořila? Tlačí na vlády těchto zemí, aby se zaměřily na systematické odstraňování příčin chudoby, a přichází s konkrétními projekty? Nic takového.
Nejde o nahodilá gesta někam dovézt léky nebo potraviny jako charitu, ale o snahu upravit systém fungování společnosti tak, aby chudoba postupně mizela, snižovala se frustrace lidí a pocity beznaděje.
Především v Evropě čelí katolická církev úpadku zájmu lidí. Věřící jí ubývají… Má možnost tomuto trendu čelit, ale to by své zdroje, včetně obřího majetku, musela umět využít ku prospěchu lidí. Kostely nemusí být jen svatostánky pro věřící, ale mohou být významnými lokálními kulturními a společenskými centry. Málokde to tak funguje.
Nahodilá charita se může změnit na vlastní sociální síť zajišťující péči potřebným seniorům, postiženým lidem, ale i drogově závislým a vězňům. To vše by jistě velká část lidí ocenila a církev by se přestala propadat do společenské bezvýznamnosti.
Uvidíme, zda se na špičce instituce nepřetržitě fungující od časů Římské říše najde člověk, kterému se podaří změnit katolickou církev na instituci skutečně pomáhající lidem, anebo zda církev setrvá u rozmáchlých gest a ušlechtilých proklamací.
Jiří Paroubek, předseda ČSSD
Diskuze je uzavřena.