Na jednom významném serveru jsem si v minulých dnech přečetl návrh, v němž se pisatel zmiňoval o tom, že chybějící byty a domy, které patří seniorům a nevyužívají je či využívají jen částečně, by bylo vhodné zákonem jim odebrat a zřejmě využít pro ty, kteří nemají kde bydlet a nedosáhnou na stavební půjčky. Nemají je totiž jak splácet. Jde také o ty, kteří k nám přicházejí, abychom jim pomohli, a na hotely nemají. Tím se prý podaří vyřešit bytovou krizi.
Zdá se vám tato informace jako nesmysl. Také já to tak beru. Bylo by to proti zásadám svobody a demokracie, jak je proklamoval »listopad«. Jenže už kolikrát jsem se přesvědčil, když zájmy jedné skupiny obyvatel, která má právě moc ve svých rukách, a něco, co jí vyhovuje, potřebuje prosadit, tak jednoduše prosadí přijetím potřebného zákona. Nemám na mysli jen ten, který zbavil důchodce již odsouhlasené »tisícovky«. Ani loňské umenšení peněz pro zdravotnictví, zasahující především státní pojištěnce, jež také vyvolalo odpor, a přesto bylo schváleno, a tak z poníženého účtu byly placeny služby pro naše »národní hosty«, které přijímáme s otevřenou náručí. Ostatně také méně využívané byty či domky seniorů, vč. těch rekreačních, by se pro jejich potřeby hodily.
Onen »návrh« nemá ratio. Nebo neměl by mít. Zbavit někoho majetku přece v liberální společnosti (čti: kapitalistické) není jednoduché a je proti smyslu listopadové (čti buržoazní) revoluce. Jde zřejmě jen o jakýsi pokusný balónek, protože samo zveřejnění nesvědčí o tom, že by se nějaký bláznivý jednotlivec pokoušel zjistit, co ostatní snesou. Onen server je totiž nakloněn vládě a před volbami by ji zřejmě nechtěl poškodit návrhem nějakého »bohnického pacienta«.
Že by tedy šlo o jakousi odvetu, protože volební podpora ze strany seniorů je pro strany pětikoalice podstatně nižší než u mladé generace? Přesto jsem přesvědčen, že jde konečně o téma, kterým se bude zabývat plukovník Foltýn a jistě ukáže »vtipálkovi«, »zač je toho loket«.
Téměř ve stejný den jsem se dočetl, že na ministerstvu vnitra se chystají omezit řízení, nebo alespoň velmi znesnadnit, motorových vozidel seniory. Nejde pouze o posunutí povinnosti lékařských kontrol, ale také o zvýšení jejich frekvence. A to pro starší sedmdesáti let. Jakýsi vtipálek vymyslel, že by řidiči po dovršení dokonce osmdesáti let věku (nebo pětaosmdesáti?) měli buď znovu absolvovat řidičské zkoušky, či by se jim řidičáky měly odebrat vůbec. Vůbec nevadí, že pro seniora je to často jediný prostředek, jak se dostat k lékaři či za nákupem, protože autobusové linky, které dříve sloužily, byly buď zrušeny, nebo umenšeny.
Prý jde o to, že právě senioři způsobují nejvíce dopravních nehod. Sice statistika je nakloněna spíše řidičům té nejmladší generace, ale to jsou přece voliči současné vlády. Proto namísto omezení byla vynalezena kategorie ۛ»řidič na zkoušku«, který za doprovodu staršího (mentora) může dokonce řídit automobil od sedmnácti let.
Jak zmíněná statistika ukazuje, každý pátý z řidičů do dvaceti pěti let způsobil dopravní nehodu. To znamená, že jde o sedm ročníků lidí oprávněných řídit. Pokud jde o seniory, pak počítáme-li – dejme tomu – dvacet ročníků, pak jejich údajných dvacet procent se rozpočítá do dvaceti (nebo dejme tomu alespoň do osmnácti ročníků – počítáno z data odchodu do důchodu, tedy od 65 let věku, do statisticky zachyceného průměrného věku úmrtí) a tudíž je v průměru mnohem nižší. Je jiné zdůvodnění, než pomsta za to, že málo volí »správné politické strany«? Pokud ne, pak jde o pouhopouhou šikanu.
Už to, že kvůli části voličů z mladé generace se mají rušit staré Občanské průkazy, kde je uvedeno nejen jméno a bydliště člověka, ale i to, kdy jste se narodili, jste-li žena nebo muž, vdaná či ženatý, mající titul či nikoli, je diskriminační. Senioři totiž s nimi vyrostli a vlastně potvrzovaly jejich identitu. Zdůvodnění, že současné OP zasahují do demokratických práv člověka, je ošidné. Chápu, počítáme-li s tím, že náš průkaz bude vlastně i vaším řidičákem, vaším »bankovním účtem«, je třeba všechno utajit. Proč však dokonce i pohlaví? Navíc je to nutné obecně? Musí se třeba např. senioři přizpůsobovat těm, kteří se zatím na ničem nepodíleli, nebo málo, ale mají zřejmě co utajovat? Není to porušením »lidských práv« anebo práva mladé generace jsou výš než práva té, která vymyslela počítače, mobily a nanovlákna a zestárla? Nebýt práce a myšlení těch seniorů, neměli by příslušníci střední a mladé generace nic z toho, co dnes tvoří jejich náplň a smysl života. Zároveň však i tragédii pro budoucnost lidstva, protože představitelé generace, která se dostala k moci (vnímáme-li to generačně), si žije nad poměry a »podřezává si větev pod sebou« či pro ty, kteří přijdou po ní. Dříve se říkávalo, že moc práv škodí. Souhlasím s tím, že toto tvrzení nelze paušalizovat. Jenže když sama současná vládnoucí generace žije nad poměry, nemůže naučit novou generaci, aby byla jiná. Možná i proto rozum seniorů, kteří prožili a spoluvytvářeli minulost, na níž se nechá dnes stavět, je brzdou »jejich pokroku«. Jenže, co je vlastně ten »jejich pokrok«?
Omlouvám se za to, až kam jsem se od jednoho zřejmě fake (byl to ale fake?) dostal. Ale vše souvisí se vším. Bohužel. A tak nejde jen o domek bez zahrádky a třeba řidičák, o to, zda jste vůbec muž či žena, ale o volby a to, zda právě senioři jsou brzdou rozvoje. Prostě, zda brambory a růže si mohou navzájem vadit (vypůjčil jsem si podobenství z písně, jíž zpívávaly naše babičky). A odpověděl jsem, že pokud se do toho nepletou zájmy mocných, či skupin, které jsou za nimi, pak by si vůbec vadit nemusely. Tedy ty brambory a růže.
Jaroslav Kojzar
Diskuze je uzavřena.