Ani po žních, nejlépe ani nikdy jindy… Vezměte za bernou minci, že všechny informace ohledně důvodů, proč Pavel Turka nechce jmenovat ministrem životního prostředí (zahraničí), kterými nás jak vepře před porážkou krmí mainstream, jsou těžce liché. Takto zavádějící, lhostejno zda úmyslně nebo z prosté neznalosti věci.
Logické jasno do této kauzy Pavel vs. Turek vnáší aktuální komentář AE News – cituji: »Pavel odmítá Filipa Turka jmenovat kvůli osobní intervenci šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyen. Jak jsme byli informováni do naší redakce naším zdrojem z Bruselu koncem minulého roku, Evropská komise se obává Turka kvůli prý jeho extrémistickým postojům proti Agendě 2030, Green Dealu a především k elektromobilitě.«
Vidíte, my jsme se při objasnění vešli do několika málo vět či souvětí, zatímco probruselská média o tom dnes a denně trousí slovní průjmy, které neberou konce, byť melou dokola stále jedno a totéž – co kde Turek napsal na sociálních sítích, kde jak zvedl ruku, avšak ani slovo o jeho veřejně dostupných názorech z časů, kdy byl europoslancem a kdy proti zelenému cvok-hausu vystupoval na půdě Evropského parlamentu důrazně a pravidelně.
V mnoha ohledech by prý Filip Turek svojí radikalitou připomínal maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártó, což je pro Evropskou komisi nepředstavitelné. Komise tedy podle bruselského zdroje AE News intervenovala v Praze a Petr Pavel pouze plní přání Bruselu a Turka blokuje nejen pro pozici ministra zahraničí, ale i pro pozici ministra životního prostředí, neboť i to je ministerstvo úzce spojené s Agendou 2030, s Green Dealem, emisními povolenkami pro domácnosti atd.
To je celé, tím příběh Pavel-Turek končí. Nebo začíná? Spíš začíná. A Pavlovi se z toho strachy stahují půlky, včera to bylo nádherně vidět na té jeho Macinkově tiskovce, protože Macinka ho opravdu a legitimně může odstřihnout od všech zahraničních cest, které plánuje a zastoupení na nich schvaluje právě motoristovo ministerstvo.
Jan Čech