Problémy s drony

Polsko zažilo divoký den. Na jeho území 11. září 2025 pronikla asi dvacítka nebojových dronů. Jejich původ není dosud jasný. V době ruského ostřelování Lvova z Ukrajiny přeletěly nad Bělorusko a odtud nad Polsko. Původně jich bylo víc, ale Bělorusové jich část sestřelili. Současně před nimi varovali polské kolegy. Ti proti nim zmobilizovali veškeré své vojenské letectvo včetně přítomných vojenských letadel dalších států paktu NATO. Některé drony spadly samy, jiné byly sestřeleny. Některé vybuchly, vesměs na polích. Ke ztrátám na lidských životech nedošlo. Ekonomické škody jsou zanedbatelné. S výjimkou zásahu proti dronům, který byl hodně drahý. Používat na sestřelení levných dronů velmi drahé střely hospodárné určitě není.

Ukrajina z dronů viní Rusko. Rusko toto obvinění odmítá. Korunu všemu nasadil holandský ministr obrany Rubena Brekelmanse, který sice prohlásil, že zatím nebyl potvrzen ruský původ dronů, ale jedním dechem vzápětí prohlásil, že tento útok na Polsko potvrzuje, že Rusko už je hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropu. Tím de facto dopředu obvinil a odsoudil Rusko. Tak se de facto vše provalilo. Sice se neví, čí to byly drony, ale holandský ministr obrany už ví, že Rusko je po dronových útocích na Polsko hrozbou i pro Evropu.

Jsou ale i jiné verze. Drony se mohly stát neovladatelné v důsledku elektronického rušení nebo mohlo dojít k chybné navigaci.

Mám za to, že je nutné věc řádně vyšetřit. Názor prošlého ukrajinského prezidenta Zelenského, že nic není třeba vyšetřovat, že ukrajinské obvinění je nezpochybnitelné, že máme jít do války proti Rusku, odmítám, podobně válečnické výkřiky Fialovy vlády a jiných západních politiků. Když Fialova vláda může doma předložit jen četné velké neúspěchy, zvláště pak ožebračování širokých vrstev obyvatel, zůstává jí jen rusofobie a štvaní proti politické opozici v Česku.

Že se ukrajinský banderovský režim snaží válku s Ruskem změnit na válku Západu proti Rusku, je dlouhodobě známo. Za tím účelem provedl již řadu provokací. Že případnou válku »Kolektivní západ – Rusko« nejspíš nikdo z lidí nepřežije, v Evropě určitě ne, je prý jen malá vada na kráse.

Drony významně změnily charakter válčení

Že s drony jako s novým druhem techniky budou problémy, se dalo čekat. Své mohou vyprávět Arménci, kteří na podzim 2020 prohráli válku o Náhorní Karabach, kde žijí po staletí, a z půlky tohoto horského regionu byli následně vyhnáni Azerbájdžánci. Tehdy byly do bojů poprvé ve velkém nasazeny drony, a to Azerbájdžánci. Proevropský arménský premiér Pašinjan, dosazený k moci poslední barevnou revolucí, předtím důkladně rozvrátil arménskou armádu, která byla údajně proruská. Druhá válka o Náhorní Karabach v září 2023 trvala již pouze jeden den. Poražení Arménci poté museli do konce roku 2023 vyklidit i zbytek Náhorního Karabach včetně metropole Štěpanakert. Kdo tak neučinil, byl následně zlikvidován Azerbájdžánci. Pašinjan vyrazil s brekem do Bruselu, ale vedení Evropské unie mu řeklo, ať se se ztrátou Náhorního Karabachu a s genocidou tamního arménského obyvatelstva smíří. Stejně je prý proruské. I tak vypadají tzv. evropské hodnoty.

Drony sehrávají velmi významnou roli i v rusko-ukrajinské válce. Klasický boj tankových vojsk se naposledy odehrával v srpnu 2022 o aglomeraci Severodoněcka. Stažení tankových armád z bojišť si na obou stranách vynutila právě sílící dronová vojska. Zpočátku prý byly dronové síly více méně vyrovnané. Brzy však Rusko v dronech získávalo převahu. Dnes je prý asi desetinásobná. S tím se pojí obrovské ztráty ukrajinských vojsk a jejich blížící se totální krach. Zelenský se dlouhodobě snaží zachránit banderovskou Ukrajinu přímým zatažením států NATO do války s Ruskem.

Nejen ve válce jsou drony problémem

Drony dnes vrčí leckde, i na sídlišti Velká Ohrada, kde bydlím, a v jeho okolí. V ulici K Nové Vsi před časem visel asi půl roku plakát »Ztratil se dron, poctivý nálezce bude odměněn«.

Slyšel jsem stěžovat si muže a ženu, že je při souložení na vyhlídce natáčel čísi dron. Proč si stěžovali, těžko říci. Za mých mladých let, za socialismu, se takové věci vesměs provozovaly na skrytých místech. Případná nezvaná návštěva tak byla tehdy málo pravděpodobná. Na onu vyhlídku je ale vidět z řady míst, resp. není třeba dronu.

Živo je na jižních čínských hranicích. Pašerácké drony tam létají v obou směrech. Čínští pohraničníci je sestřelují brokovnicemi. Taktiku brokovnic zavedla ruská pěchota ve válce na Ukrajině. Pomáhá významně snižovat ruské válečné ztráty. Od ruské pěchoty na Ukrajině ji převzali čínští pohraničníci. Sestřelovat levné drony drahými střelami je zoufale nerentabilní.

Živo je také na americko mexické hranici. Kromě převádění lidí a pašování zboží tam létají drony, převážející nejčastěji drogy. Chápu, že americký prezident Donald Trump má z toho vrásky. Kdyby ale nedělal silácká gesta, jako jsou vojenské námořní a letecké provokace u Venezuely, a zaměřil se na potírání dronového pašování na jižní pozemní hranici USA, udělal by lépe. Příhody, kdy oddíl amerických a oddíl mexických pohraničníků eliminuje na hranicích pašerácký drogový gang, načež jsou ochránci lidských práv obviněni z brutálního porušování lidských (pašeráci drog jsou přece lidé a jejich lidská práva jsou na prvním místě, zatímco lidská práva bezpočtu jejich přímých a hlavně nepřímých obětí nejsou nic), takže plnění svých povinností musí zapírat, jsou poněkud tristní.

Jan Zeman